Samurai Champloo

Málokdy o nějakém anime dovedu říci, že má všechno, avšak Samurai Champloo mezi tento vzácný druh zcela jistě patří. Madsbender ve svém komentáři použil přirovnání, které jsem se chystal použít též – tedy že se jedná o takovou anime variaci na Jméno růže –, a to jednoduše proto, že si v něm každý dokáže najít to svoje. Jak naznačuje samotný název anime – čanpurú je název okinawského pokrmu, který je charakteristický svou pestrostí užitých surovin –, jedná se o stylovou jízdu napříč časem, žánry, náladami a (pop)kulturami, vystavěnou na dobře napsaných postavách, poctivé animaci a rámcovém příběhu, jenž se v závěru dočká povedeného rozuzlení. Byť většinu stopáže zaplňují epizodní příběhy, každý z nich má v seriálu své místo a divák nikdy neví, jakým směrem se s dalším dílem seriál ubere. Rozmanitost a originalitu odráží také dnes již kultovní soundtrack, na němž spolupracovala velká jména japonského hip-hopu a jehož zásluhou se mnoho západních anime fanoušků dozvědělo o legendě jménem Nujabes. Jakkoli je Watanabe adorován ponejvíce za Bebopa (jemuž rovněž nemohu odepřít kvality), pro mě zůstává jeho nepřekonatelným dílem právě Samurai Champloo, které má své pevné místo v mé top anime desítce, a jelikož o něm bylo podobně jako o Bebopovi už napsáno tolik, nezbývá než svůj komentář zakončit výzvou: prostě se na to podívejte! (29.03.2020)

Skvělé oddychové anime plné akčních prvku a tří naprosto povahově odlišných hlavních postav. Z netypickou animací.. Je to sice hodně nadnešený pohled na Samuraje, ale tohle je jedno z mála anime, které bych doporučil i lidem, kteří se na anime nedívají... Dobrý příběh, vtip, akce bez trapných chvilek.. ideální.. 9/10 (30.07.2015)

Post Hip-Hopová moderní scéna, smíchaná se starou procházkou po Japonsku v období éry Eda, kterou nás po celou dobu budou provázet dva samurajové Mugen a Jin s dívkou Fuu za společnou honbou za Slunečnicovým samurajem při které dojde k nejednomu souboji. Rozdílné charaktery i styl boje, kterým oba samurajové bojují se mezi nimi obrací k vzájemné soupeřivosti i respektu. Akční anime, kterému se dá jen málo co vytknout, nechybí ani vtipné sekce. Úvodní Intro je geniální a patří vůbec k jedněm z nejlepších Openingů co jsem, kdy slyšel. Výběr hudby i animace, spolu s příběhem rozhodně nabízejí neopakovatelnou podívanou. Drsnost, Krev, Souboje, Vtip vše co jsem čekal jsem dostal a nezbývá mi nic jiného než doporučit. 10/10 (12.02.2009)

Tahle samurajská road series :) říznutá hip hopem mě opravdu moc potěšila. Už dlouho jsem o ní věděl, že existuje, ale pořád ne a ne se k ní dostat. Hip hop poslouchám jen zřídka a tak jsem si nebyl jistý jak na mě tohle spojení bude působit. Nakonec (spíš hned od začátku) mě ale úplně uchvátilo. Všechny tři hlavní postavy jsou dobře vykreslené (a nakreslené - vůbec kresba má výborný a docela osobitý styl) a snad si je ani nejde neoblíbit (ještě někomu připoměl Mugen Naruta?). Děj se nese v klidném duchu a i když se celou pravdu o smyslu cesty dozvídáme v druhé polovině vůbec to ničemu nevadí (ono se to stejně dá docela dobře odhadnout už na začátku). Moc se mi líbilo, že se seriál místy nese v odlehčeném duchu a oddechové díly, které se hlavním dějem moc nezabívaly mě bavily víc než bych čekal (u dílu s Baseballem jsem se smál od začátku do konce). Co se týče hudební stránky tak jsem rád, že se nejedná o klasický hip hop prezentovaný v televizi či rádiu, ale o mírnější a (alespoň pro mě) mnohem poslouchatelnější hudbu. Btw: soundtrack funguje výborně i samostatně. (19.09.2007)

Je už to dlouho, co mě nějaký anime seriál takhle nadchnul. Ikdyby to nemělo tak promakanou animaci, tak skvělé akční scény a tak originální prostředí (hip-hop + jap. feudální doba), stejně bych tomu těch pět hvězd nasolil - za ten humor, za zápletky jednotlivých epizod, za charaktery hlavních postav... V podstatě mě nenapadá nic konkrétního, co bych tomu vytknul, snad některé epizody mi připadaly méně geniální než ty jiné, ale tak už to holt u seriálů bývá. Shinichirô Watanabe mě i napodruhé dostal. (03.09.2008)