Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Definitivní verze dokumentárního filmu o tzv. "krizi v České televizi" z přelomu let 2000/2001. Snímek zachycuje její klíčové okamžiky, soustřeďuje se zejména na třináct dní, počínaje Štědrým dnem, během nichž se tehdejší oficiální programová ředitelka rozhodla vysílat vlastní zpravodajské relace. Autoři se namísto angažovaného pohledu na problém samotný soustředili na jednotlivé portréty angažovaných aktérů. Výsledný film tedy není pouze snímkem dokumentujícím jistý dějinný fenomén, ale zejména obecnější studií lidského chování v krajní situaci, již zmíněná televizní krize dokázala výjimečně dobře simulovat. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (21)

Chrysopras 

všetky recenzie používateľa

Tenhle dokument sice viditelně stárne s tím, jak člověk zapomíná kontext a figury, ale přesto bych řekl, že jde o svého druhu velmi cenné svědectví doby, navíc okořeněné pohledem obou stran ( nebo snahou o něj ), což nebývá tak obvyklé. V kontextu mě napadají dvě věci: dost by mě zajímal dokument o Janě Bobošíkové, škoda, že ji nesleduje v průřezu desetiletí třeba Helena Třeštíková. A existuje něco takového i o štěpení Železného Novy? ()

Binne 

všetky recenzie používateľa

Jak se dá zpětně hodnotit tento dokument? Myslím, že zasvěceným, kteří si pamatují na tuto krizi bude dokument připadat jako fantasticky odvedená práce. Pro někoho, kdo o krizi České televize slyšel pouze okrajově nebo vůbec, souvislosti nedojdou. Kdybych před tím neviděla dokument o dění kolem opoziční smlouvy (Vládneme, nerušit!) tak by mi souvislosti unikly určitě. Teď na jakou stranu se postavit? A mám si vůbec vybrat nějaké stanovisko? Jde to, být nestranná, když celá situace kolem krize České televize je citově zabarvenou záležitostí, která nemůže člověka nechat klidným? Nevidím do fungování ČT před 20 lety, nicméně souvislosti nelze nevidět: Vladimír Železný a jeho TV NOVA v přímém spojení s ODS - to už je věc známá, Jana Bobošíková napojená na ODS (nepoužívala bych to jako argument, nicméně pouze jako spekulace) v kombinaci se všemi tehdejšími prohlášeními vládních činitelů svědčí o tom, že ať už ve větší nebo menší míře tady ohrožení nezávislosti ČT bylo patrné. Jak znám názory paní Bobošíkové (doporučuji dokument: Hledá se prezident), tak valná většina toho, co říká, je něco, čemu ona osobně věří a v kombinaci s jejími osobními ambicemi (které nejsou malé) je to žena, která ačkoli se ohání demokracií, vnímá ji spíše jako nástroj sloužící pouze jejímu účelu, nikoli jako systém stojící na pevných hodnotách a morálce. Celá tato situace mi připomíná poslední kauzu kolem rady ČT, kdy se opět jako přední kritik postojů ČT objevila právě paní Bobošíková, která naštěstí svůj postoj za 20 let nezměnila - ačkoli byla schopná za 20 let přehodnotit cokoli dalšího např. zda stojí na straně levice či pravice, zda bude prezidentka nebo nebude (vzpomínám, že kandidovala na prezidentku za KSČM), její minulost v ODS, práce na NOVĚ, v Hospodářských novinách... ()

Reklama

Stegman 

všetky recenzie používateľa

Nemusíte se vyznat v historii ČT, abyste si užili tento mimořádný dokument. Sice v něm jsou zachyceny události staré přes 10 let (boj o podobu ČT), ale řeší se veskrze nadčasové otázky. Celá "krize v ČT" je totiž především o tom, jestli ctít víc zákony nebo morálku. Správně by se to mělo překrývat, ale tak to u nás bohužel zatím není. Lidi si zvykli, že poslanci často vytvářejí špatné zákony a že bývá lepší je obcházet, nedodržovat. Logicky pak lidi vše poměřují dvojím metrem: podle zákona a podle svého morálního kompasu. Takovýto stav samozřejmě přináší konfliktní situace: nedávno se to ukázalo v kauzách R. Smetany (plakáty), skupiny Ztohoven (semafory) nebo V. Bárty ("půjčky" ≠ úplatky). V roce 2000 v "krizi v ČT" šlo také o zápas oněch dvou principů: ZÁKONNĚ, ale podivně zvolený ředitel (navíc podezřelý z napojení na ODS, tehdy zapletenou do opozičně-smluvních obchodů) se svojí "Bobo" skupinou, co chtěli v ČT dělat radikální změny × nezákonně vzbouřená skupina novinářů ctící MORÁLNÍ stránku věci (a tedy požadující napřed průhlednou volbu ředitele a veřejnou diskusi o ČT). Konflikt byl tehdy vyhrocený na maximum možného, díky čemuž je v dokumentu řada velmi silných momentů (názorový střet M. Mejstříka a P. Chalupy, ulička hanby vytvořená demonstranty pro J. Bobošíkovou, atd.). V dokumentu se ale člověk může pozastavit i nad otázkami, jako jsou zneužití postavení médií / politiků, manipulace s davem nebo prospěchářství. ... ... ... ... ... ... ... A je tu ještě jeden pohled na věc: Četl jsem v Blistech, že si vzbouření novináři počínali jako trockisti, když se za pomoci svého revolučního hnutí chopili veřejnoprávního média a odmítali se vzdát, dokud jim nebude vyhověno. - Nutno přiznat, že na tom něco je; mantinely právního státu by se neměly překračovat, pokud nebyly vyčerpány všechny zákonné možnosti. A je jedno, že novinářům šlo o nezávislou a odpolitizovanou státní televizi, tedy na Západě něco zcela normálního. ... No jo, ale to se to dneska kritizuje, když je ČT na vzestupu, pořád státní (resp. veřejnoprávní) a bez zjevného nebezpečí na obzoru. Dost možná právě i díky tomu, že v roce 2000 jistí novináři pocítili morální povinnost překročit zákony... :) ... ... ... ... ... ... ... Ale dost už. Zkrátka je to podnětná, strhující dvouhodinovka, jeden z nejlepších českých dokumentů vůbec. I ponaučení se najde! :) - Nenechat sebou manipulovat (= mít informace z více zdrojů) a účastnit se veřejného dění (volbami, demonstracemi, činností občanské společnosti). Jen tak se zákony a zájem veřejnosti sjednotí. .................................................................... "Děvko! Že se nestydíš!" - "Jaká je vaše reakce na reakci koncesionářů?" (pokřikování davu a pohotový dotaz reportéra ČT na J. Bobošíkovou procházející kolem) ()

Tosim 

všetky recenzie používateľa

Nadčasový i dobový dokument o tom, jak lze bránit demokracii a také kde jsou mantinely této obrany. O tom, že ji zkrátka má každý jinde a zazní i pověstná slova o liteře a duchu zákona. Každopádně, člověk by si svou stranu vybrat měl, této volbě dobře napomáhá i téměř stoprocentní observační metoda tvůrců tohoto dokumentu. 90%. ()

Croft odpad!

všetky recenzie používateľa

Aneb jak nám xidaci ukradli televizi. Hm, ale druhou stranu je bezva že o tom existuje dokument. Xidovska revoluce v xidovské televizi. Tito prolhanci se dnes a denně oháněji svobodou a nezávislostí. Tedy tím, co v této “synagoze” nikdy neexistovalo. A samozřejmě, že je podpořily davy zmanipulovaných gójů. K zblití.. ()

Galéria (5)

Reklama

Reklama