Klinika Grace

Musím uznat, že sympatičnější než trochu divná Meredith Greyová je mi stále doktor Green z Pohotovosti, který dvacet minut oživuje sedmdesátiletého dědečka s třemi infarkty, mozkovou mrtvicí a rakovinou plic. Ale... právě jsem viděla konec druhé řady a můžu vám říct - blaho. Emoce, slzy, napětí, přesná hudba... jak na divadle. Myslím to v tom dobrým smyslu slova. I proto koukáme na filmy a seriály. Pro ten knedlík v krku, když umře Maximus v Gladiátorovi, a pro skelný pohled, který upíráme na titulky Americké krásy. A Chirurgům se tohle daří celkem často (příběh o tom, jak se Izzie snaží zachránit Dannyho, patří k tomu nejhezčímu, co jsem v seriálu viděla). Ano, jsou to falešné emoce, ale stokrát kvalitnější a zábavnější než ve Velmi křehkých vztazích nebo Ordinaci. (06.10.2006)

Hysterické přesvědčování široké veřejnosti o kultovnosti něčeho, co za sebou nemá pořádně ani dvě sezóny (20.5.2007 - pokud se nepletu, tak k dnešku by měla emerika končit třetí), podle mě jenom svědčí o naprostém úpadku schopnosti téhle společnosti rozpoznávat skutečné hodnoty a také o víře jisté skupinky nabubřelých marketingových panáků ve vlastní schopnost oblbnout každého údernými slogany či jinými propagandistickými metodami, ačkoliv i tato schopnost spojující (byť poněkud pervezrním způsobem) ideologii s uměním byla devalvována na pouhou ekonomickou zkratku - udržet zájem dostatečně dlouho na to, aby se na věci vydělalo, a pak honem sem s další podobnou rychlokvaškou. Třeba několik následujících let ukáže, že jsem si pro podobný výlev vybral špatné místo. Ale zatím se věci mají tak, že jsem se opravdu usilovně snažil přijít na to, v čem je tenhle seriál originální, a kromě divných lidí v hlavních rolích a obtloustlého Chrise O'Donnella jsem na nic nepřišel. Navíc jsem se zapřisáhl, že pokud narazím na další seriál, kterým se proplétá osudová láska, vyzvrátím večeři. Klika, že dneska bylo tak vedro, že jsem neměl chuť:P Pokus oscilovat mezi patřičně dramatickou a akční podívanou z lékařského prostředí, romantickými zápletkami "ze života" a osobními stavy, filozofováním a etickými dilematy se občas katastrofálně vymyká kontrole a pak někdo otočí knoflíkem a ejhle, je tu vysoce kvalitní scéna schopná přimrazit diváka k obrazovce. Ale promiňte, seriál, který je především o vztazích, a nedá divákovi během dvou sérií prakticky žádné informace o hrdinech seriálu až do chvíle než se scénáristovi hodí do krámu jako spinpoint...výsledkem jsou postavy placaté jako současné třináctileté modelky. A podobně jako tyto zneužívané děti mě to opravdu nebere. A že by TOHLE mělo být lepší než Pohotovost je naprosto směšná myšlenka. Porazí Chicago Hope, to rozhodně:) 60% a nazdar. PS: Jak to, že i taková kočka jako Katherine Heigl tady vypadá divně? Je to snad trademark seriálu?:) PS2: golfista: ale kdeže;) subjektivitě rozumím, navíc tu kvalitně vybranou muziku skutečně nelze upřít. (20.05.2007)

Grey's Anatomy není typ seriálu, který se dá hodnotit po pár shlédnutých dílech, až po nějakém čase člověk ocení do posledního detailu rozvinuté postavy a vztahové nitky mezi nimi. Pokud takto strukturovaný seriál běží naprosto bezchybně už 4 série, navíc snad ještě se vzrůstající kvalitou, tak lze jen uznale pokývat hlavou a já se už teď nemůžu dočkat páté série. (08.05.2007)

Chirurgové jsou už tak trochu mou srdeční záležitostí. Nemohu dát jinak než 5 hvězd. První tři série jsou u mě absolutně bezkonkurenční. Tolik emocí v jednom seriálu se jen tak nevidí a proto ten seriál miluji. Stále mě zajímají osudy všech postav a jsem zvědavá, kam se seriál ještě dostane. Neznám seriál, který by si udržel takovou vysokou kvalitu tak dlouhou dobu. Rozhodně jeden z nejlepších seriálu z nemocničního prostředí. (18.11.2010)

Seriál, ve kterém dialogy šustí papírem, jednotlivé postavy jsou velmi nesympatické svou hloupostí a dějová rovina je jen ztěží akceptovatelná. Amatérsky zrežírované epizody se slabým příběhem trpí až příliš velkými kvalitativními rozptyly. Fakt, že párkrát se povedlo natočit opravdu velmi povedený díl je pouze výjimkou potvrzující pravidlo, neboť na jeden opravdu dobrý připadá alespoň deset příšerných. (25.10.2006)