Skaza zámku Herm

Dobre natočený, pekný príbeh sprevádzaný skvelou hudbou. Len škoda, že niektoré dejové scénky sa neskutočne vliekli, čo malo za následok chvíľkovú nudu a úpadok atmosféry. Našťastie iba chvíľkovú, pretože sa potom vo filme vždy stalo niečo, čo ma dokázalo vrátiť späť. Navyše herci podali uspokojivý, slušný výkon. Keby bol film o polhodinku kratší, možno by som išiel aj na plný počet. 75/100 (13.03.2014)

Když jsem se nedávno odvážil vyčinit určitému zkreslení historie, jehož se dopustil Vávrův Jan Hus, činil jsem tak myslím po právu. To pohled Hermu na ponapoleonskou dobu je vyvážený. Pozornému divákovi jistě neunikne na kterou stranu. Vávra mohl by snadno svůj prohřešek obhájit obtížemi doby, nikoliv však Boutonnat. Přesto páchá jednu zrůdnost za druhou. Nejdříve se povrchní šlechta v dokonalých oblečcích baví zabíjením nevinných zvířátek na honu, zatímco milující bonapartistický otec věnuje se svému synovi. Obojí pak roztočí spirálu tragických událostí, kterými se zřejmě sám Bůh (vlastně Nejvyšší Bytost) rozhodl zkoušet hlavního hrdinu, chlapečka Jacquou. SPOILER 1 - V krátkém sledu je jeho otec odhalen jako napoleonský důstojník, chycen, odsouzen a umřen na galejích. KONEC SPOILERU 1. Zajímavé je, že pokaždé při tragické události prší až bláto stříká. Jacquou se v něm se strhaným výrazem válí pod vlivem tklivé hudby a zpomalovačky nám dávají prostor k vychutnání všeho toho neštěstí. Důležitě se v těchto událostech zrcadlí správnota napoleonců a špatnota ultraroajalistů. SPOILER 2 - Také za strašlivé průtrže mračen jeho matka prokleje strůjce všeho zla, hraběte Nansac, i s jeho zámkem Herm. I ona, snad na zápal plic, umírá za deště. Pokus zdrceného chlapce o sebevraždu, je pak logickým vyústěním řetězu hrůz jeho života. KONEC SPOILERU 2. Na pozadí tragédie pak ostouzí se špatné a velebí krásné, např. z pekla vylezlí, démonicky hřímající jezuité pálí bonapartistické knihy. Brrr, jakoby se ten film točil v roce 1835 s cílem pošpinit prominenty minulé éry. Po vzoru Věčného Žida by se mohl věnovat Pomíjivý Ultraroajalista... Líčení děje užili jsme si dosti, stejně se v něm nadále jen z různých stran omílá morální výše hlavního hrdiny a níže Nansaca (včetně závěru). Nejednoznačně jeví se jen postava Nansacovy dcery, jež se však nepotácí mezi špatným a správným, ale mezi chtíčem a láskou k otci, v jejím podání oba city dosti nezajímavé. Krátce řečeno, dobrodružný, neuvěřitelně tendenční, plochý, řemeslně slušný, předvídatelný film. K té poslední vlastnosti napomohl mu i český distributor přiléhavé zvoleným, spoilerovitým názvem. (23.03.2009)

Dost jsem váhala mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami, leč některé zbytečně natahované scény (tanec atd.) mě přiměly k nižšímu hodnocení; své udělalo taky opakované skandování Jacquouova jména. A mimochodem, dost mě pobavil záběr na pozadí Gasparda Ulliela - divák si mohl udělat přesnou představu o tvaru jeho plavek (a to jsem myslela, že tenhle prohřešek má na triku jen P.P.Passolini). (14.03.2011)

Kdyby byl režisér trochu soudnější a vystřihl takových minimálně dvacet minut, byl by to suprovej dobrodružnej biják. Takhle má film velkej problém s tempem vyprávění. Je to velká škoda, protože vedle úmorných a nezajímavých dlouhých minut, film obsahuje taktéž pasáže velmi povedené, řekl bych až vymazlené, které dokáží diváka strhnout. (26.02.2017)

Tento snímek jsem měl možnost vidět v originále krátce po uvedení a přiliš mne nezaujal. Pak jsem ho viděl ještě před rokem a do třetice teď a musim pozměnit svoje slabší, původni hodnocení. A to vše pro hudbu - i pro Bojanu Panic. A pro to krásné jiskření a napětí mezi Jacquem a ní - které má sílu a v mých očích zastínilo i stěžejní milostný vztah. Já bych jako scénarista tíhl víc tímto směrem :) (09.09.2009)