Reklama

Reklama

Zlatá nit

(neoficiálny názov)
  • Česko Zlatá řeka (neoficiálny názov) (viac)
všetky plagáty

Obsahy(1)

Děj se odehrává po roce 1947, kdy došlo k rozpadu tehdejší britské Indie. Hlavní hrdina filmu Ishwar Chakraborty (Abhi Bhattacharya), indický uprchlík z Východního Pákistánu, utíká se svou malou sestrou Sitou (Indrani Chakrabarty) do Západního Bengálska, kde se v uprchlickém táboře ujme malého chlapce z nižší kasty Abhirama, jehož matka byla právě unesena. Ishwar získá práci a začne se svou sestrou a chlapcem nový život. Po několika letech se ale vztahy mezi trojicí hrdinů začnou komplikovat. (ČSFD)

(viac)

Recenzie (9)

Anderton 

všetky recenzie používateľa

Indický civilizmus 50. a 60. rokov minulého storočia má pramálo spoločné s Bollywoodom, i keď dojde aj na spev. Ten je ale čisto zapojený do deja a spevácky sa nám predstavuje hlavná ženská postava. Komplikované vzťahy v jednej netradične zloženej rodine sú podporené ešte zložitou geopolitickou situáciou v krajine, o ktorej skrátka nemám poňatia a tak film asi viac docenia znalci histórie tejto časti zemegule. Melodráma sa tu strieda s autenticitou, sociálnou drámou a antickou tragédiou, pričom tieto prechody, aspoň na mňa, nepôsobili vôbec rušivo a dokonca ani výraznejšie skoky v čase nenarúšali plynulosť rozprávania. Videný cca 125 minútový zostrih, neviem, či však ide o oficiálne skrátenie pre nejaký zahraničný trh. ()

corpsy 

všetky recenzie používateľa

Dychtivo som čakal, ako ma tento snímok emocionálne rozšrubuje. Ale teraz vážne. Nečakal som nič a podobne som ani nič nedostal, pretože tento ultimatívny indický umelecký smer, ktorý diváka buď pohltí ( na to ale musí byť fanúšikom ), alebo totálne odvrhne. To radšej farbičkové bollywoodske spektákle s tanečkami. ()

kaylin 

všetky recenzie používateľa

Indické filmy prostě mají něco do sebe už jen proto, že Indie je zajímavou zemí. Navíc i v tomhle vážném dramatu s komediálními prvky je použit zpěv postav, který je pro indický film tak typický. A není to prvek, který by požitek z filmu nějak narušoval, ale naopak mu celkem pomáhá. Je to i proto, že se tvůrce snažil o to, aby byl snímek novátorský a místy používal neotřelé postupy. ()

radektejkal 

všetky recenzie používateľa

Jak se vyznat v indické kinematografii, která chrlí film za filmem? Buďto metodou pokus (a většinou error) nebo si nechat poradit (snazší a efektivnější cesta). Bohudík je tento film pro běžného Indoevropana poměrně přístupný, byť indicky specifický, jak co do reálií (důsledky fantazijní politiky Mahátmy Gándhího), tak do uvažování (odkazy na Rámajánu, Kathópanišadu) a hluboce zakořeněné kastovní tradice (ta je také nosným tématem filmu) a samozřejmě také způsobu vedení režie. Proč jsou nám čínské, japonské, korejské, taiwanské atd. filmy přístupnější než indické, přestože tyto země nepatří k naší kulturní tradici (ptám se Hejtmy, jehož negativní názor je mi pochopitelný)? ()

Martin741 

všetky recenzie používateľa

Zlozita geopoliticka situacia v Britskej Indii po vyhlaseni nezavislosti v auguste 1947 - a do toho sa komplikuju aj vztahy v obycajnej indickej rodine : 95 % ()

see_sawandrew 

všetky recenzie používateľa

Z hlediska naší evropské kultury není jednoduché plně pochopit témata indických filmů, obzvláště tak kontroverzních, jako byly ty Ghatakovy. Je obrovská škoda, že je indická kinematografie v našich končinách tak neznámá, v případě Subarnarekhy (Zlaté řeky) to platí dvojnásob. Film pojednává o rodinné tragédii a snaze vymanit se z koloniálního života. Mnoho si musí divák domyslet sám, protože mezi jednotlivými syžety jsou mezery v rámci několika let. Ghatak používá často panoramatických záběrů, rád snímá okolní krajinu (což je hlavně skalnaté a písčité okolí Subarnarekhy) a vkládá do filmu mnoho dobových písní, což je pro indickou kinematografii více než běžné. Subarnarekha je nádherným nahlédnutím do exotické asijské kultury a způsobu života tamnějších obyvatel, ovlivňovaných industrializací a nutností se stěhovat. Do dějin filmu se tento film nesmazatelně zapsal scénou, kdy si mladá prostitutka podřízne kosou hrdlo, protože zjistí, že jejím dalším, zákazníkem má být její opilý bratr. 90% ()

Rozjimatel 

všetky recenzie používateľa

"Do you remember mother?" "No." "Without even seeing her, how did you learn to scold like her, walk exactly like her, make faces like her?"  Inšpirácia vynikajúcim bengálskym režisérom Satjádžitom Rájom (nar. 1921), hlavne jeho skvelou Apu trilógiou (1955, 1957, 1959), je viac než zrejmá, miestami to dokonca vyzerá ako kopírovanie jeho štýlu (kamera, hudba, vlak, príbeh s neustálymi rodinnými tragédiami). Lenže, ako to už býva, keď dvaja robia to isté, nikdy to nie je to isté. Vonkajšími znakmi to je ešte dosť podobné, ale obsahovo tu sú už významné rozdiely (a aj hlavné slabiny tohto filmu). Celkom slušná je kamera (až na niektoré dlhé, ničnehovoriace zábery) a výborná je najmä hudba, ktorá celý film ťahá. Na strane druhej má ale film až detinsky prihlúple dialógy a naivný scenár, pomáhajúci si osudovými náhodami (najmä to stretnutie v mnohomiliónovej Kalkate) a nevierohodnými prerodmi postáv (z láskavého človeka sa stane obratom najhorší hajzel). Ale asi najviac film zráža dolu to príšerné prehrávanie niektorých hercov (a to som zvyknutý na všeličo, najmä z indickej produkcie). V tomto ohľade sa vymykajú snáď len obe predstaviteľky Sity, ktoré sú z celého ansámblu najprirodzenejšie. Ako dieťa je Sita veľmi zlatá a krásne spieva, ako dospelá (Madhabi Mukherjee) je veľmi pekná, má očarujúci úsmev a nádherný hlas (ale pravdepodobne je naspievaná profesionálnou speváčkou). ()

Reklama

Reklama