Réžia:
Ron WinstonScenár:
James LeeKamera:
Loyal GriggsHudba:
Quincy JonesHrajú:
Robert Wagner, Anjanette Comer, Jill St. John, Guy Stockwell, James Farentino, Susan Clark, Howard St. John, Mike Kellin, Gene Hackman, Sean Garrison (viac)Obsahy(1)
Do golfového klubu přichází Mike Banning (Robert Wagner) a hledá zde práci. Díky svým výhrůžkám dostane místo asistenta. Jenže pak se ukáže, že je to ve skutečnosti Mike McDermot, bývalý slibný mladý golfista, který se dostal až na PGA Tour, ale pak byl obviněn z podvádění a musel kariéry zanechat. Obvinění bylo navíc falešné, takže výhrůžky skutečným podvodníkům zase nebyly tak nemorální, jak to vypadalo. V klubu se slaví večírky, tančí se, hraje poker (opět s podváděním) a kolem Banninga se točí tři ženy – bohatá manželka, bohatá dědička a dívka, která také pracuje v klubu.
Chystá se velký turnaj za vysokou finanční odměnou a Banning se do něho potřebuje dostat a ještě ho vyhrát, protože na kariéru v PGA si musel půjčit peníze od gangsterských lichvářů a ti ho teď tlačíí ke zdi, takže hraje turnaj doslova o život (svůj a svého zubaře, který lichvu zprostředkovával). Vše vyvrcholí na 17. jamce, podobně jako kdysi v PGA, kde Banning musí zahrát šílenou ránu vrchem přes vysoké stromy. Podaří se mu to? A kterou dívku nakonec získá?
(Peabody)
Recenzie (3)
Oscar 1 nominace: Píseň - "The Eyes of Love" ()
Patetický a předvídatelný romantický film křísnutý hrou na zloduchy a drobnou ukázkou golfu. Za zmínku stojí pouze hudba, která se jako jediná vydařila. Tušila jsem, že nebudu omráčena, ale neočekávala jsem až tak podřadný snímek. Inu chtěla jsem vidět Gena Hackmana, který se zde objeví v pouhých třech scénách. A jako naschvál ten ručník z Del Gadda ne a ne spadnout. ()
„Mám pro tebe jednu radu: zapomeň.“ -------- Obávám se, že tady pro změnu já velmi snadno zapomenu na tento film. To i přesto, že jsem dosud žádný jiný o golfu neviděl. Jenomže co naplat, sice se to celé točí kolem postavy mladého golfisty a neodpustí si to množství klišé sportovních filmů, ale golf si zde divák stejně užije jenom velmi krátce až směrem k závěru filmu. Tak ano, odškrtl jsem si v rámci kompletizace filmografie Gene Hackmana další položku z počátků slavného herce. Hackman si v roce 1967 zahrál výraznou a ve své kariéře přelomovou vedlejší roli v Pennově hitu Bonnie & Clyde, ale vedle toho rovněž role malého rozsahu ve třech filmech u nás nikdy neuvedených – kromě sportovního Banninga se jedná o jeden „hrdinský“ válečný film a jeden s kriminálně soudním tématem, u všech tří pro mne zpětně největší osobní přínos spočívá v reprezentativní ukázce zapadlého filmu, který zapadl právem. Robert Wagner mne nedokázal příliš bavit ani v Růžovém panterovi vedle Nivena a Sellerse, v hlavní roli ještě víc vynikla jeho silná nepřítažlivost, byť je jeho Banning, zdá se, ženami kolem sebe přitahován. Krásná oscarová melodie a píseň z dílny Quincy Jonese, táhnoucí se napříč filmem, tak zůstává největším kladem. A neuvěříte to překvapení, ladies and gentleman, BANNING was really WINNING!! :o) Mohl bych odpustit s mrknutím oka předvídatelný happy end a dát 3 hvězdičky, protože mne film neurazil a nijak extrémně nenudil. Jenomže automobilovou honičku natočenou s využitím zadní projekce v americkému filmu ze 60. let (v roce, kdy vznikl film s řadou slušných akčních scén s auty už i v Československu! – Hra bez pravidel) už jednoduše odpustit nemohu. 45% ()