Deus e o Diabo na Terra do Sol
Black God, White Devil
Réžia:
Glauber RochaScenár:
Glauber RochaObsahy(1)
Objev roku na festivalu ve francouzském Cannes, tak byl označován Bůh a ďábel v zemi slunce. Glauber Rocha natočil tento svůj druhý celovečerní film ve čtyřiadvaceti letech a jeho styl definoval jako hledání lidového filmu. Samotný děj je velmi komplikovaný, protože každá z postav se stává hrdinou tragédie a nositelem jedné všeobecně platné pravdy. Pro pochopení je třeba nastínit historické pozadí, z něhož Rocha vycházel. Severovýchod Brazílie byl zmítán v letech 1890-1940 anarchisticko-mystickými povstáními. Blízko místa zvaného Bahia v kraji Canudos, kde byl film natáčen, založil samozvaný prorok Rádce tzv. Boží město, což byla vlastně samostatná republika. Boží město se ubránilo pěti útokům federální armády, ale ta nakonec vyhrála a zmasakrovala všech 50 000 obyvatel do posledního dítěte a poslední ženy. Rocha si vybral jednu epizodu, jež mu posloužila k vytvoření podobenství o dějinách celé Brazílie. Honák krav Manuel, jemuž statkář za špatné hlídání zabavil dva kusy dobytka, podlehne našeptávání místního proroka, aby ho následoval na cestě ke spáse. Zatímco světec utěšuje zbídačelý lid proroctvím o zázraku, statkáři najímají Antonia das Mortes, pronásledovatele cangaceirů, aby černého boha-proroka zabil. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (25)
Severovýchodná Brazília, 1938. Pastier kráv Manuel zabije svojho pána, statkára, keď mu zoberie dve kravy. V tom čase do Canudosu prichádza prorok Sebastian ("Boh"), ktorému o chvíľu kľačí pri nohách sfanatizovaný chudobný ľud, vrátane Manuela, totálne osprostený Sebastianovymi rečami o tom, že premení prach na múku, dážď na zlato a podobne. Miestna cirkev prichádza o popularitu a tak po dohode s vládou a statkármi najíma Antonia das Mortes ("Diabla"), zabijaka cangaceirov, aby Sebastiana zabil. Dej sa vlečie, keby vynechali 20 minút nezmyselných drístov Corisca, posledného vodcu cangaceirov, o nič by neprišli. Vo filme nebolo komu veriť, komu fandiť, každý bol nejakým spôsobom prepnutý a šialený. ()
Brazílie je tady ukázána skutečně v zajímavých záběrech a v zajímavém příběhu, který vás může překvapit svou krutostí s množstvím násilí, které je zde zobrazováno. Není to ale prvoplánové, ale jedná se o násilí, které je zde do jisté míry analyzováno, což je samo o sobě poměrně zajímavé. I tak na mě film udělal dojem hlavně hudební složkou, která dojmy umocnila. ()
Rochův radikální lidový moritát dodnes fascinuje svou v nejlepším smyslu slova primitivní formou, která právě díky tomu, že není spoutaná standardizovanými normami, může být obrazoborecky avantgardní. Nepřekvapivě může "Bůh a ďábel v zemi slunce" evokovat novějšího "Krtka" Alejandra Jodorowského, oproti němuž je klasika jen o chlup méně psychedelická a bizarně vychýlená v prvoplánovém excesu. ()
Nebudem zahmlievať. Pre mňa je skvelý filmový zážitok úplne na opačnom póle významovosti, ako toto dielo. Snažím sa aj uznať kvality diela, ale len z princípu. Osobný pohľad je celkom iný. Viem, že sa v tej dobe po celom svete hulilo o sto šesť a tento snímok to len potvrdzuje. Našiel som v tom akýsi predobraz Jodorowského EL TOPA a ten sa v halucinogénnych látkach topil. ()
Slnko na brazílijských planinách páli neúprosne. Na základe pripraženia ohnivou guľou začnú pukať žilky v hlavách a vznikať tým samozvaní proroci. Do jedného sú revolučne šľahnutí. Vedú užialených biednych roľníkov do ďalšej a ďalšej záhuby v mene nereálnych hesiel o krajine večného blahobytu. Sadisticky šľahne slnko i vojakov, strieľajúcich mužov, ženy a ich deti. Záblesky páľavy padnú i na hlavy farárov, platiacich odstreľovačov konkurenčných ľudových prorokov a ich ovečky. Prežijúci revolucionári, žijúci len z pomsty a pre pomstu, sa v násilí, ktoré vyvraždilo ich súdruhov, sami nájdu. Zdá sa, že revolúcia nič nevyrieši. Tu niečo niečo vyrieši len výstavba, poskytujúca dostatok tieňa i vody. Taká snáď časom schladí horúce hlavy s bláznivou mysľou - a privedie ich k akému-takému konsenzu. Pretože na útek od tohto všetkého krvilačného besnenia k hľadaniu ideálneho ostrova, okolo ktorého prehrmia všetky dejinné búrky predsa len väčšina jednoducho nemá. A ako vidieť, ženy strácajú na takéto extatické úniky cestou energiu a vyčerpané padajú k zemi. Veľmi vydarený film, žiaľ, miestami pridlhý. Ale ak malo byť cieľom predlžovaných scén ukázať divákom mechanizmus šialenstva, v ktorom sa božia povaha človeka zmieša z diabolskými pokušeniami, podarilo sa. ()
Galéria (8)
Fotka © Capricci Films
Zaujímavosti (2)
- Při natáčení scény, kde se Manuel snaží nést kámen na hlavě, chtěl Geraldo Del Rey nést skutečný kámen. Ten měl něco přes 20 kilo a Del Rey si musel následně vzít volno na dva dny kvůli únavě z této scény. (Joudec)
- Film je založen na skutečných událostech. Corisco skutečně existoval a padl jako poslední z velkých Cangaceirů. Rocha dokonce vedl rozhovor s jeho likvidátorem, plukovníkem Rufinem, který byl předlohou pro postavu lovce Cangaceirů Antonia das Mortes. (Zdroj: Proměny westernu; pluralita žánrových, estetických a ideologických konceptů) (Tormentor665)
Reklama