Obsahy(1)
Televízny film, adaptácia novely Františka Švantnera. Psychologická dráma o skúške ľudského postoja a charakteru vo výnimočných situáciách. Príbeh z jesene r. 1939 (prvé dni 2. svetovej vojny), keď sa niektoré slovenské vojenské jednotky ocitli na území porazeného Poľska. Ústrednou postavou tragického príbehu je mladá žena, manželka starého profesora botaniky. Výnimočná situácia v obsadenom meste ju podnietila udať okupačnej moci svojho manžela, čím tohto starca pošle na istú smrť. Obraz existenčného a právneho provizória v poľskom mestečku, živoriacom v depresii z porážky vo vojne, dáva tejto bizarnej príhode historicky konkrétne a zmysluplné pozadie. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (12)
V září 1939 nenapadli Polsko pouze německo-sovětští spojenci, ale na pádu polského státu se rozhodl parazitovat i Slovenský štát a slovenští vojáci vstoupili na území východního Polska. Balaďovo drama je dnes nejcennější právě připomenutím téhle pro širší veřejnost dávno zapomenuté válečné epizody. Jde o psychologické drama o tom, že za války v extrémních situacích lidé odhalují svoje charaktery na nejzažší mez, a to, co by jindy v klidnějších časech mohlo být zdrojem uštěpačných poznámek, pomluv a manželských hádek, se tady změní v tragické drama končící lidskou smrtí. Nijak zásadně mě snímek do kolen nedostal, ale za zmínku stojí určitě výtečná kamera s černobílým obrazem a účast předních slovenských herců. Je to film o lidské malosti a zbabělosti. Celkový dojem: 60 %. ()
Nadčasový príbeh o tom, ako sa žena pokúsi zbaviť manžela za využitia aktuálnej situácie. Nejde tu ani tak o vojnu, ako o ženský trik. Kvalitné spracovanie Švantnerovho diela, výborný Haverl a poľská herečka Božena Kurowska, ktorá zomrela len o dva roky neskôr pravdepodobne na leukémiu priamo na divadelnej scéne vo Varšave. ()
Příběh odehrávající se za Druhé světové války v kterémsi polském městě, kde se slovenští vojáci snaží dosáhnout klidu a odzbrojení místního obyvatelstva. Toho se snaží využít jedna mladá Dáma, aby se zbavila svého o dost staršího manžela, roztržitého botanika Klosowského. Film vůbec nevypadá jako televizní, nejspíš zásluhou jako vždy skvělé kamery Igora Luthera. Taky tématy, kterými se zabývá, značně přesahuje běžný televizní film. Za zmínku stojí rolička Ela Havetty, jinak pomocného režiséra filmu, který se na chvilku objeví těsně před prvním příchodem Dámy jako probouzející se voják, silně omámený a zmatený po předešlé noci. Větší roli dalšího, po většinu času opilého, vojáka si zahrál Ivan Palúch. ()
Ťažko povedať či mi tento štýl vyhovuje. Svojou roztopašnosťou a formálnou dokonalosťou film pripomína Balaďovú Archu Bláznov. Nemám veľmi rád, keď psychologizácia postáv ustupuje režisérskej bujarosti. Veľmi mi to príde ako mix Kristových rokov, a Havettového dyptychu, s akousi až zvrátenou snahou o dramatický nádych. Postava starnúceho profesora v podaní Fijewského je super. Ostatní tam pomätene behajú a riešia veci, ktoré sa dajú vyriešiť mávnutím ruky. Prečo mám taký pocit, že ten Švantner bol pre slovenských filmárov ťažký oriešok?? Na Baladu o 7 obesených a Krotkú to rozhodne nemá. ()
Zajímavý film. 1) Kladem je vzdělávací aspekt snímku. Kdo dnes ví, že i Slováci se svou (pravda, jen malou) mírou podíleli na obsazení Polska (i na jiných událostech druhé světové války - googli, nevíš-li)? 2) Dalším pozitivem je výborně vykreslená atmosféra doby i konkrétního prostředí. 3) Nepatřičné je, že polští herci, zejména ona "dáma", byli předabováni slovensky. Snižuje to jinak působivou autenticitu výpovědi. 4) Příběh sám je nevýrazný a dost nepřehledný, což platí i o pointě. 5) Dobové Topolčianky, kde se film natáčel, vypadaly stylově. ()
Galéria (12)
Zaujímavosti (1)
- Režisér Ivan Balaďa chtěl prosadit film jako vícejazyčný, ale tehdejší schvalovací komise trvala na předabování polských herců do slovenštiny. (Zdroj: Zlatá šedeátá) (mchnk)
Reklama