Pojďme si hrát

Muž na materskej a jedna nezdarená snaha presvedčiť nás, že to je vlastne také bežné a pohodové, opustiť dvoch partnerov pár mesiacov po narodení prvého dieťaťa. Tým Švédom zo socíka už tuším úplne hrabe. Babenky sú pekné, o to pokoj, ale zároveň tak podobné, že i na konci filmu je problém ich rozlíšiť. Hlavný hrdina nehrá. (20.05.2008)

Máte přítele nebo přítelkyni? Manžela nebo manželku? Máte pocit, že vám to neklape? Pojďte si hrát, abyste nedopadli jako Jonnyho babička. Rozhodně se ale nejedná o komedii. Pár situačních scén žánr neovlivní a navíc mi jejich vyznění zas tak vtipné nepřišlo. Já se díval na romantické drama. Mile mě překvapil dabing. Ale když se spokojíš s mým malým norským kamarádem, tak ti dám tolik lásky, že i polovina by stačila na urovnání konfliktu na blízkém východě. (20.05.2008)

Sice jsem nějak nezachytil ten komediální rozměr a možná bych se obešel bez příběhové linky s rodiči hlavního hrdiny, ale nic to nemění na tom, že jsem zažil další příjemné filmové překvapení. Svěží téma, v naší zemi takřka pole neorané, pohled na to, co je tam na severu zcela běžné - a co se při tom taky všechno může stát. Roman Tyčka by měl radost...místy. S tímhle pohodovým švédským filmečkem držícím se hesla "jednou jsi dole, jednou nahoře, jako pár souložících klokanů" se váš život zkrátí o víc jak hodinu a půl, ani nevíte jak. Dávám 80%, a to nemám žádnou slabost pro nordické krásky. Famke Janssen a Rebecca Romijn se nepočítají;) (27.05.2008)

Ne, tak tenhle konec neberu, ten mě úplně dorazil. Nejhorší na tom je, že se to všechno může stát, ale až takhle vykolejit, tak to je moc. Komedii aby v tom jeden hledal, ale vztahové psychologické drama to bylo určitě. Týkalo se nejen vztahu mezi Sarou a Jonnem, ale v podstatě všech zúčastněných. Suma sumárum, budoucí maminky a tatínkové, dejte si pozor, protože romantická jiskra může přeskakovat jinam i když budete nevyspalí únavou. A problémy týkající se rodičů Jonnyho, tak to bylo hodně smutné vyústění dlouholetého manželského vztahu, ale já jsem pozitivní a doufám, že Hiliry vezme trochu zpátečku i když to pro ní nebude vůbec jednoduché. Jinak moc hezký soundtrack a i přes některé mé výtky to ráda doporučím. Ta trojka je jedna z těch lepších. (03.01.2015)

Vynikající švédské vztahové drama s občasným komediálním nádechem režiséra Kjell-Ake Anderssona, v němž je především akcentován zvláštní psychologický moment stereotypu ukrytého v podvědomí, který se náhodnou příležitostí dostává na povrch a ovlivňuje do té doby šťastný a spokojený partnerský vztah. Ona generační triáda prarodiče - rodiče - děti je tu zvláštně vykolejena a cyklicky se vrací dysfunkce mezi manžely...to, co nefungovalo rodičům, to nefunguje ani jejich dětem... Pro tenhle typ severských filmů mám slabost a ani Pojďme si hrát nedělá výjimku...v ručně snímané kameře jsou cítit dozvuky manifestu Dogma 95, zvýšený důraz se klade na psychologické prokreslení, celým filmem je prostoupena vynikající indie poprocková hudba, kolejiště dějových os je seversky autentické, bez zjevné stylizace a romantických klišé... Jestli se dá v kauzalitě rozpadů vztahů vystopovat prvek náhody, která vynese na povrch pocit nenaplněnosti a nespokojenosti, pak tenhle film shledávám více než znepokojivým... (20.05.2008)