Reklama

Reklama

Nikdo to neví

(festivalový názov)
  • Japonsko Dare mo širanai (viac)
Trailer 2

Obsahy(1)

Do malého bytu se nastěhuje svobodná matka se svými čtyřmi dětmi. Lépe řečeno nastěhovala se tam s dvanáctiletým synem Akirou a tři mladší děti do bytu doslova propašovala. Aby se na černé nájemníky nepřišlo, nesmí mladší děti z bytu ven. Akira nechodí do školy a stará se o své sourozence, zatímco matka pracuje. Jednoho dne matka odjede za svým novým přítelem a nechá děti plně na starost Akirovi. I když by tomu premisa nasvědčovala, Nikdo to neví není obžalobou disfunkčních rodin. Naopak je jemným a poetickým příběhem o chmurách dospívání a krásách dětského světa. Film se natáčel jeden rok, přičemž cílem režiséra bylo vytvořit dětským nehercům přirozené prostředí, které nebude přítomnost kamery nikterak narušovat. (FebioFest 2006) (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (2)

Trailer 2

Recenzie (51)

ScarPoul 

všetky recenzie používateľa

Zbožňujem jednak výber tém s akými Koreeda pracuje a zároveň spôsob ako dokáže rozohrať emócie na miestach, ktoré vôbec nepôsobia emotívne. Oproti jeho prvotine nabral ako režisér pomerne svojský strihový štýl. Nesúrode situácie držané spolu len vo veľmi povrchných tendenciách rozprávajú príbeh z detskej perspektívy na život a všetky jeho krásy a škaredosti, bez toho aby si volil konkrétnu tému, alebo aby prispôsoboval príbeh nejakej základnej myšlienke. Film je roztrieštený, epizodický, scénkový s kontinuálnym dejom a s postupným vývinom u postáv, ale bez tradičnej katarznej účelovosti. Nepovažujem to ale za chybu. Dokumentuje, nesúdi, stáva sa pozorovateľom bez väčších zásahov a na konci nechá celé životné puzzle zapadnúť do seba a vytvára tak obrázok jednej rodiny, ktorá sa nám dostane pod kožu, bez toho aby sme vedeli ako sa jej to podarilo. K dokonalosti tomu chýbalo naozaj málo. Posledných 10 minút v celej svoje bizarnosti je neuveriteľne krásnych. ()

sochoking 

všetky recenzie používateľa

Kokos...brutálna depka, ale natočená tak remeselne, že celý čas to absolútne necítiť. Ale nezabránilo to aj tak tomu, aby mi koniec filmu nevyrazil dych! Uff... P.S. Zaujímavé je pohrať sa s fantáziou a domyslieť si jednotlivé konce osudov hlavných hrdinov. Až mi zimomriavky prebehli po chrbte... ()

Reklama

berg.12 

všetky recenzie používateľa

Extrémně civilní snímek, který od vás vyžaduje značnou dávku trpělivosti, vnímavosti a toho správného rozpoložení. Existenciální příběh pěti dětí, které opustí matka, je podán prakticky bez jakýchkoli emocionálních berliček. Film je téměř bez hudby, děti si v něm hrají, čistí zuby, chodí nakupovat a i tíživost jejich situace zobrazuje často režisér jakoby náhodou, skrze stále špinavější oblečení nebo zmenšující se pastelky. Účinek filmu stojí také na jejich hereckých výkonech, které jsou zde naprosto fantastické, přirozené a ještě víc podtrhují realističnost celého snímku. I když jsem během něj zalil svůj šálek japonského čaje opravdu mnohokrát, vůbec nelituju. ()

veru_needy 

všetky recenzie používateľa

Dívat se na tento snímek bylo dosti bolestivé. Jedná se o příběh bezbranných, na který se nedá jen tak zapomenout. Čtyři děti, nejstarší jen 12 let, pohozeni matkou a odsouzeni k naprosté bezmoci bez prostředků k přežití. Vyprávění tohoto tragického příběhu je založeno na přirozené energii dětských představitelů, kteří vlastně ani nemusí svou roli hrát, ale jsou jen obyčejnými dětmi, které při každé jejich činnosti sleduje kamera. Někde jsem dokonce četla, že to vlastně byl i záměr; film se natáčel celý dlouhý rok, jen proto, že režisér chtěl nechat děti být prostě dětmi, dát jim možnost si na sebe a na všechno okolo sebe zvyknout, aby tak mohli odvést ten nejpřirozenější výkon. Při sledování tohoto snímku máte pak opravdu pocit, že se spíše díváte na soukromé záběry jedné rodiny, než na profesionálně natočený film. Tohle samozřejmě všemu dodává autentičnost a syrovost, díky které se cítíte bezmocní, rozzlobení a smutní. Tenhle film by měl vidět každý, kdo nechápe životní postoj antinatalistů. Tohle je totiž jeden z těch nejhlavnějších důvodů. - "I'll be right home. You take care of them." ()

Enšpígl 

všetky recenzie používateľa

Mám dost, teda to mě rozebralo. Neuvěřitelný s jakou přirozeností byl film vyprávěn a je doslova učebnicovým příkladem, že k tomu aby byly vybuzeny divákovy emoce netřeba nerealisicky vypjatých scén a dialogů, opak je pravdou a tenhle flm je toho jasným důkazem. A ty civilní projevy dětských představitelů jen podtrhují suverní a jistou režijní práci Hirokazu Kore'eda. Tolik nenápadného smutku ve 141 minutách jsem ještě neviděl. Nechápu proč nejdu asijský kinematografii víc naproti, když tam jsou takovýhle klenoty. ()

Galéria (14)

Zaujímavosti (2)

  • Natáčení probíhalo od podzimu 2002 do léta 2003, přičemž přes 70 % času se filmovalo v malém bytě v Tokiu, který si producenti pronajali na jeden rok. (Dragoni)
  • Film byl volně natočen na motivy aféry z roku 1988 známé jako „Sugamo Kodomo Jiken Okizari“, kdy matka nechala své 4 děti 9 měsíců v bytě. Jméno matky ani dětí nebylo nikdy zveřejněno. Rodička dětí byla poté poslána na 3 roky do vězení. (Dragoni)

Reklama

Reklama