Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Zdeněk Svěrák v roli moderního malíře v televizním komediálním příběhu. (oficiálny text distribútora)

Recenzie (13)

Fifer 

všetky recenzie používateľa

Mám naprosto opačný názor než igi. Svěrák se Smoljakem ukázali, že jejich talent nestojí jenom na tom, dělat si z komunistů v rámci mezí srandu. Naprostá většina hvězd 60.let už se nedokázala adaptovat na nový režim, který si žádal nová témata. Na druhou stranu, buďme fér, Svěrák se Smoljakem podepsali antichartu a mohli tvořit, neměli tvůrčí pauzu, která by je možná také zlomila. Nicméně Smoljak si za téma zvolil právě umělce a jeho věčný boj o přežití, boj s kompromisy, tedy téma, které moc dobře zná. Navíc, nebyl by to Smoljak, aby si zvolené téma důkladně neprostudoval a tak se dočkáme i několika rozborů malířské techniky - zkrátka a dobře takto pracuje mistr scenárista. Jak mnozí píší, ano, není to zrovna komedie, ale to mi vůbec nevadilo - ono taky uživit se jako malíř není žádá sranda. Navíc by tento film měli povinně shlédnout všichni ti zaprděnci, kteří neuznávají moderní umění - podstatu moderního umění s touhou malovat jinak, nerealisticky, tam Svěrák vysvětlil dokonale. ()

igi B. 

všetky recenzie používateľa

Toto má být komedie? To je nějaké školní cvičení? Něco tak lacině upoceného a toporně odehraného, s oddekamovanými pindy coby dialogy bych tedy od dua S&S nečekal ani v televizní inscenaci... Smutné, co pánové začali tvořit, když začali mít tu vytouženou uměleckou svobodu... ()

Reklama

Pohrobek 

všetky recenzie používateľa

Zajímavý a milý příběh s tématikou života malíře, který se živí zakázkami bez uměleckého významu a opravdové umění dělá pro sebe a skladuje doma, obávaje se o jeho osud. Samotné téma je rozebráno z několika hledisek i vyústění může být interpretováno vícero způsoby. Scénář je zajímavý, i když několik slabších linií je poněkud nedořešeno - problematika instalatérů a jejich vztahu k malířství. Herecky se jedná spíše o cimrmanovskou přehlídku, ale dívá se na to bez problémů. ()

Vercinix 

všetky recenzie používateľa

Tento film je užitečným exkursem do té odporné komunistické éry, kdy jsme v naší zemi trpěli materiálním nedostatkem zatímco ideálů a plna dalších zbytečností jsme měli víc, než měli sovích bobků v Athénách. Druhá strana - hin sunt leones - ležela za jakousi vkusnou instalací z ostnatých drátů a svištících kulek, známou pod názvem: Železná opona. Tam již všechny ideály vytěžili, ale dokázali dobře sugerovat dalším národům myšlenku, že musí platit svým bohatstvím za to, co je ve skutečnosti jejich. Oblíbená židovská hra se zlatými kolečky z druhého tisíciletí př. n. l. se změnila do druhého tisíciletí n. l. především v tom, že jí lidé začali brát vážně a podřídili jí své myšlení a život. Tak se stalo, že jsme u nás začali prodávat ideály, tu za lepší školu či byt, tu za kamarády nebo rodiče. Většina je však již od pradávna směňovala právě za ona zlatá kolečka a také jisté papírky (často s obrázky cizích prezidentů, ameriko-puritánsko-protestantského Boha a nějakých - zřejmě magických - čísel). Ti podivíni, co se sice chovali jako idioti, ale měli ta kolečka a papírky, si poté odvezli naše ideály do svých obludárií, povýšeně kolem nich přecházeli se svými skleničkami odporných tekutin, které jsou však v zemích svého původu drahé a nedostupné, hovořili o naší zvrhlosti, malosti, ale zároveň přiznávali našemu primitivismu i jistý lokální půvab. .... Musíte uznat, že se jednalo o odpornou dobu. Ještě že je za námi... Dlouho za námi... Ještě, že jsme od té doby vykročili správným směrem.... Ještě, že jsme si také nenechali namluvit myšlenku, že naše voda, náš vzduch, naše nebe i naše Z/země, nejsou naše, a že za ně musíme platit....komu a kam by vlastně takové peníze vůbec šly?...absurdní... A především...ještě že nemusíme platit za svůj život, platit povinné sazby pojištění atp., za to, že prostě jen jsme... ... Jsem hrdý na náš Národ (tj. geny, memy, symboly, mýty a další tisíce odkazů různých kultur, které byly vývojovými stádii až k podobě současného národa), který se postavil Římanů i Germánům, který za Karla IV. i za Masaryka patřil ke světové kulturní elitě. Jsem hrdý na to, že mohu být Čech, jelikož Čech od dob, kdy v Berlíně teprve bořili své zdi, dnes znamená mnohem více. Nejsme kulturní kolonií, kde se jí jídlo cizích národů, kde se v kině promítají filmy jen jedné kultury, kde nevymizel původní ráz krajiny a sociální struktury, hodnoty atd. Jsme národ, kde každý, kdo nosí české občanství, je hrdým jedincem snažícím se žít ku prospěchu státu, jehož erb jej zdobí. Naše země je stále naše, a každý žijeme z jejích darů, které nám dle práva přísluší. Naše šumící bory zahalují nesčetné lučiny, stále probublává průzračná voda hučící ve skalinách, a naše nebe není pronajatou letecko-satelitní žumpou, ale stále se na něm jiskří naše šťastné Česko-Moravsko-Slezské hvězdy. Hojnost mléka a strdí v čerstvém vzduchu dotažených k dokonalosti, náleží všem Čechům, tak jak to chtěl praotec atp. ... Jsem rád, že místo toho nejsme v situaci, kde nemáme ani svůj tvrdý chleba.... Film byl zkrátka inspirativní v tom, že jsem si uvědomil, jak velký - a první - krok pan malíř (Zdeněk Svěrák) pro náš národ udělal, a jak daleko jsme od té doby došli. Konečně je naše země opravdu naše, a vůbec uvažovat nad tím, není takřka trestné, jako v jiných státech. Stojíme, jako hrdý pilíř Evropy na svém čistě zameteném prahu. () (menej) (viac)

Pierre 

všetky recenzie používateľa

Nechce se mi věřit, že to celé napsal ,,pouze´´ Smoljak. Nejde o to, že bych ho neměl rád, ale o to, že ho vtom vůbec necítím. Tohle je taková typická ,,Svěrákovština´´ nebo respektive mohla by být. Ale trochu k tomu chybí humor a ženy. No a zpracování á la televizní inscenace to celé pohřbívá. Ale přece jenom z toho místy číší Svěrák jak poleno a herecké obsazení je velmi zajímavé. Uvidíte zde spoustu Cimrmanologů, i když opět spíše v malých roličkách. Na konci se ovšem objeví i Geňa Rumlena! No, kde ho jinde před kamerou uvidíte? A kde jinde hraje Svěrákovi manželku Chýlková? Zajímavé obsazení jsem si užil, takže to nakonec bude na 3. Ale s odřenýma ušima. ()

Galéria (5)

Zaujímavosti (2)

  • Ateliér, do kterého zatékalo, se nachází na adrese Říční 532/11 v Praze na Malé Straně. (sator)
  • Ve sbírce obrazů hlavni postavy příběhu malíře Hakla (Zdeněk Svěrák) je možné zahlédnout obraz malíře Bedřicha Dlouhého "Krajkář", inspirovaný obrazem "Krajkářka" slavného malíře Vermeéra Van Delfta. Dílo je známé, protože se objevilo na obalu gramofonové desky "V penzionu svět" pánů Horáčka a Hapky z roku 1995. (sator)

Reklama

Reklama