Warholka

Herci byli dobře vybráni, svých rolí se také zodpovědně zhostili, zvláště Sienna Miller do své role krásně (typově) zapadla, příběh Edie Sedgwick byl také docela poutavý, ale to zpracování... Já měla celou dobu pocit, že se dívám na film a ne, že prožívám nějaký příběh, bylo až příliš poznat, že je to prostě "film". A tak by to být nemělo. A co ta krásná 60-á a 70-á léta? Po celou dobu sledování na mně vůbec nesálala žádná atmosféra tehdejší doby, všechno mi to přišlo takové až moc umělé a nepřirozené, jakoby se to odehrávalo dnes. I charaktery postav byly dělané příliš z povrchu. Nejvíce mi na tomto filmu chyběla přirozenost. (30.08.2008)

That was the fucking 60´s! Ve Vietnamu zuřila jedna zbytečná válka, Janis Joplin, Jimmy Hendrix a Jim Morrison utápěli svůj talent v heroinovém oparu a po New Yorku pobíhal jeden přihřátý šílenec a maloval plechovky od rajčatové polévky. Tak přesně v téhleté době žila i jedna kotroverzní postavička jménem Edie Sedgwick. Holčička z bohaté rodiny, která neuměla vůbec nic, ale přesto ji zbožnovala půlka Ameriky. George Hickenlooper se do natáčení filmu o jejím životě očividně pustil s velkou chutí. Nešetří vizuálními vychytávkami, ze Sienny Miller dokázal vymačkat snad všechno co šlo a hodně je z toho cítit, že počítal s tím, že natáčí své vlastní nové "DOORS". Do těch má Warholka ale bohužel hodně daleko. Řekněme si to na rovinu, život Edie Sedwick ve skutečnosti nebyl zase až tak zajímavý, jak se to na první pohled může zdát a to je taky asi největší slabinou toho filmu. Za celých těch poměrně krátkých 90 minut se toho před vámi vlastně moc zásadního neodehraje a ten zbytek vás taky nemá příliš čím ohromit. Warholka ale i přesto je něčím výjímečná. Podařilo se jí totiž báječně zachytit "feeling" téhle fascinující doby, kdy dekadence jako životní styl patřila mezi tajné sny většiny teenagerů a volnou lásku nebrzdili zbytečné hlouposti jako jsou AIDS nebo snad nedej bože zodpovědnost. (30.08.2007)

O Edie Sedgwick som v minulosti čítala niekoľko smutných článkov,a to najmä v súvislosti s jej drogovou závislosťou a predčasnou smrťou.O jej zvláštnej ,,láske" k Warholovi som,samozrejme,tiež čítala,ale to,že ju na sklonku jej krátkeho života tak hanebne odkopol,som ani netušila.Byť niekoho múzou a inšpiráciou predsa znamená doživotný údel a nie len krátkodobý pracovný vzťah,na konci ktorého čaká ženu osobný úpadok a všeobecné opovrhnutie.Warhol bol podľa tohto filmu slaboduchá,cynická a lakomá sviňa,ktorá nemala ani šajnu o tom,čo je skutočný život.Výsostne nesympatický Guy Pearce nasadil môjmu odporu voči Andymu Warholovi doslova kráľovskú korunu.Sienna Miller,naopak,ukázala,že na úlohy slávnych,osudom ťažko skúšaných žien je ako stvorená.Jej Edie si zaslúži uznanie,hoci film sám o sebe je len priemerný. (05.08.2013)

Strašně protivnej mix ryze dokumentaristickýho a rádoby uměleckýho životopisu. Končí jako pohádka, aby suchym textem oznámil, že hrdinka zemřela v osmadvaceti na předávkování - takže nakonec působí daleko spíš jako protidrogová agitka než cokoliv jinýho. A Pearcův Warhol? PROBOHA! Věčně od mouky a s mluvenym projevem gay mrtvoly. No, sral mě neskutečně ... a sral by mě, i kdyby to byl třeba stokrát záměr. Taky Siennka byla k sežrání jen značně omezenou část stopáže (což se jí běžně nestává), přičemž by furt jen prázdně žvatlala o umírání. Prostě nůďo, votravný navrch. (03.09.2013)

Přidávám se k negativním komentářům zde otištěným, i když oceňuji aspoň to, že jsem prostřednictvím filmu nahlédl do bájné Warholovy Factory a udělal si jakýs takýs obrázek, jak to tam chodilo (ovšem zůstává ootázkou, nakolik hodnověrné tohle ztvárnění je). Za klad beru i to, že film se proti osobě velkého Andyho vymezuje vpodstatě negativně (i podle mého je to přeceňovaný autor, který měl nanejvýš prst na tepu doby, víc nic), tj ukazuje ho jako člověka nesmírně vlivného a vpravdě sebestředného, jakousi magnetickou horu, jakéhosi pseudootce -- ovšem bez pocitu jakékoli odpovědnosti vůči svým "groupies". (16.10.2008)