Kráska v nesnázích

Velmi neotřelé a funkční spojení linie žánrů pokleslých románů pro ženy (červené knihovny) a psychologického dramatu. Čtvrtou hvězdičku dávám po seznámení se s bonusovými materiály na DVD disku, neboť tvůrci si zcela sebekriticky dovedli vybrat ten nejlepší možný scénář a dějové rozuzlení (snímek původně navíc obsahoval ještě linii detektivní a symbolickou, ze kterých nakonec zbyly jen torza a náznaky - např. písně Radůzy, jež v příběhu dříve fungovala jako významový protipól povrchní krásky atd.) a za strhující výkon Jiřího Schmitzera. Jeho postava sebestředného despoty patří k tomu nejlepšímu, co kdy bylo na českých plátnech iniciováno. Je pravda, že zbytek filmu tak unikátní a výjimečný není (zvláště scenáristická složka, některé postavy jednají bez zjevné motivace atd.), ale Hřebejk odvádí svůj vysoký standard, který jednou ocení až zpětný pohled, neboť jeho filmy budou patřit k těm, které budou dlouho cyklicky rotovat na obrazovkách českých televizí a v přehrávačích digitálních médií... (03.07.2008)

Houpoučká červená knihovna, ovšem neuvěřutelně silná v kramflecích, co se vizuální stránky týče. Poměr dějových (ukecaných) a nedějových (obrazových) pasáží je přibližně 50:50 a nutno podotknout, že ty druhé jsou doslova dechberoucí. Aňa není špatná, Abrhám a Brejchová jsou skvělí, Schmitzer vydělává, Roman Luknár je zde spíše do počtu, Vašáryová je bohužel nesnesitelná. Filmu by rozhodně prospělo rychejší tempo. Nicméně Hřebejk to ustál se ctí. PS: Geislerová JE krásná! (20.09.2006)

Ach jo, tak těžký filmový podzim jsem si snad ani nezasloužil :-) Při sledování Krásky jsem si říkal, že vidím klasický "hřebejkojarchovský" film, dobře natočený, s řadou vynikajících scén ("setkání u záchodku," "víno+kola"), dobře vystavěné dialogy, ale jako celek mě to celé zajímalo opravdu postatně míň. Třeba Jiří Schmitzer je dobrý, ale zkrátka vyčňíval až moc. Celý snímek je nedotažený (a nikdo mě nepřesvědčí, že podobné scény třeba v Pupendu byly horší.) Za co tvůrce hodně obdivuju, je opět na prosto perfektní soundtrack a že mě jen při sledování filmu pořádně "praštil přes čumák!" Tohle musíme brát v potaz třeba jako to, že bychom měli znát tu báseň od Roberta Gravese. Protože kdyby byl film jako ta báseň, ohodnotím ho bez debat pěti hvězdami. Krásce uděluju 70% s vědomím, že se to při dalších zhlédnutích s největší pravděpodobností nezmění. Ještě co se týče zobrazení naší současnosti, dovolím si (z hlavy) citovat závěr recenze od Tomáše Baldýnského (snad mi to odpustí :-): "Krademe, podvádíme, lžeme. Ale souložit umíme dobře. Takže toho neúmíme zas tak málo." (02.11.2006)

Ach jo, čím dál tím víc nad tím přemýšlím, tím míň vlastně chápu, o čem se ten film snažil vypovědět. Jednotliviny jsou třeba i dobrý, někdy dost dobrý, jako stav domácnosti Brejchové a Schmitzera ("Tos jim to ale nandal!"), ale celek mě moc na lopatky nedostal. Aňa Geislerová k mým oblíbenkyním nepatří, takže tudy taky cesta nevede. A ještě k tomu nemám ráda Hansarda. (28.03.2010)

Oblíbený Hřebejkův kousek, který si pouštím hned po Pělíškách nejraději. Však jej taky považuju za mnohem kvalitnější než zdejší hodně zavádějící hodnocení. Pochopitelně si film krade nejvíce pro sebe Schmitzer. Jeho Ríša je figurka, která se jen tak ve filmu neobjevuje. Celkově je Kráska plná lidsky náležitě hnusných a opravdových charakterů. 85% (31.03.2017)