Zúfalé manželky

Obsahuje spoilery. Začátkem devadesátých let se živoucí paradox (homoseuxální republikán) Marc Cherry angažoval jako vrchní scénárista a producent milovaného "ženského" sitcomu The Golden Girls, ve kterém spolu čtyři postarší dámy žijí, řeší svoje vztahy a jsou si vzájemně rodinou. Už tam Cherry dokázal, že rozumí nejenom ženám, ale taky divákům, a umí jim dát to, co chtějí. S novým seriálovým boomem napsal vlastní seriál podle šablony "pro každého něco", a záhadně a zázračně se (pro změnu) čtveřicí dam (potažmo pěticí, ale mou oblíbenou záškodnici Edie těžko počítat), co si jsou vzájemně rodinou, vytvořil hybrid tajemna, komedie vizuální i slovní, vraždění, přírodních katastrof, nehod naprosto vážných i dokonale směšných, lží, psychopatů a romantiky, který z největší části funguje takřka dokonale, jako dobře promazaný stroj. Během těch osmi let se samozřejmě sem tam zadrhne, ale málokdy se stane, že by nebavil, že by osudy postav nezajímaly. Převážně je tomu tak proto, že pod onou barvitou fasádou šíleností je jádro z reálných situací a problémů, které má co říci komukoli (manželské problémy, krize středního věku, skloubení práce a osobního života, problémy s dětmi...). Částečně je to i proto, že přesné obsazení má talentu a vzájemné chemie na rozdávání. Tu zbylou potřebnou "magickou" špetku pak dodává Cherry tím, že se v příběhu dělí o svoje vlastní bolestivé zkušenosti (konflikt mezi Bree a Andrewem kvůli jeho sexuální orientaci není nepodobný tomu, který sám Cherry prožíval se svojí matkou). Zoufalé manželky jsou seriál, který může leckoho odradit už názvem, případně snad i vizuálem, ale byla by to škoda. Tak milý a zároveň zvrácený seriál, který člověku s ironickým pošklebkem nabízí hřejivá životní moudra po kýblech, se jen tak nevidí. (13.05.2007)

Tento seriál je viac menej pre ženy a vôbec som sa on nezaujímal. Dokonca som nevidel ani jednu čast ked to premierovali na STV či Prime, ale nejakou náhodou sa mi podarilo pozrieť si pár častí v preprízovaní seriálu a zažral som sa do toho. Síce je plný seriálových klišé, ale je niečím iný než ostatné tuctové seriály... (10.08.2007)

Mne sa seriál Zúfalé manželky automaticky spája s piatkovou večernou pohodou, kedy človek po vyčerpávajúcom týždni nemusí používať svoju "šedú mozgovú" a dobrovoľne sa zaradí medzi členov obľúbenej papučovej TV kultúry. Uvedomujem si, že moje hodnotenie "Zúfalých manželiek" je ovplyvnené vysielacím časom, v tomto prípade bez mihnutia mrvou náročného filmového očka prehliadam scenáristockú priehladnosť a šablónovitú americkú vypointovanosť. Proste si len pasívne užívam, relaxujem, bavím sa a nečakám nič viac... (12.12.2006)

Možná čekáte kritiku na to jak je to nudné, nezáživné a bůhví co ještě. Berte to tak, že je to pouze můj osobitý názor na seriál jako takový a taky takový navždy zůstane. Zajímavé to sice je, příběh plný tajuplných spojitostí a sem tam se objeví scéna, která stojí za tu chvíli bez dýchání ale...Nic proti humoru, se kterým se snaží autoři probýt, prostě a jednoduše mi nesedl a ani nesedne a jsem svým způsobem rád. Ani pěkné herečky nezmění pro mě fakt, že Američani se chtěli ukázat a tak natočili seriál který se zdá být zábavný a dramatický a vlastně pro ně typický. Bohůžel pro ně ne pro mě :) (6/10) (16.10.2006)

"These ghosts watch wanting people to remember that even the most desperate life is oh...so wonderful." Proč já bydlím v nudné čtvrti, kde největší vzrůšo jsou povalující se opilí bezdomovci, kteří kradou nákupní vozíky, mladí delikventi, kteří v noci řvou na ulicích nebo sousedi, kteří nás pomlouvají kudy chodí? Na tenhle seriál jsem vlastně narazila úplně omylem a stalo se nemožné, stala jsem se závislá téměř po jednom jediném dílu. Život na předměstí, že je nudný? Tady se vraždí o sto šest a nuda tu nehrozí. Nikdy v životě by mě nenapadlo, že zrovna tenhle seriál si tolik zamiluju a vůbec se nestydím říct, že je nejlepší, který jsem zatím kdy viděla. Ano, někteří lidé tomu můžou vytknout nereálnost, ale myslím, že zrovna o tom ten seriál není, je to o tom, že život se má brát s nadhledem a že i z těch nejzoufalejších okamžiků v životě se dá vybruslit s elegancí a s úsměvem. Kupte mi někdo letenku do Ameriky, protože já se chci přestěhovat na Wisteria Lane a být zoufalá spolu s nima. Ani nedokážu vypovědět jak moc mi ten tenhle seriál bude chybět. Jediný svého druhu. 5* (05.08.2010)