Dieťa z Marsu

Na první dojem to vypadalo hodně dobře. A bylo to ještě lepší než jsem čekala. Vážně něco. Neobvyklý a zajímavý příběh o klukovi, který je uzavřený sám do sebe a tvrdí o sobě, že je z Marsu. Takové příběhy mě hodně přitahují. Hned v prvních minutách mě z filmu mrazilo a to už byl jasný impuls, že to bude něco pro mě a taky bylo. Dávám 95%. (18.10.2013)

Adopce dítěte, které tráví celé dny zalezlé v krabici, je na pováženou, zvláště když o adopci dítěte usiluje vdovec. Jedna žena muže varuje, že je to jako koupit si ojeté auto a ignorovat olej, který z něj vytéká, ale jako kdyby mluvila do dubu, protože on chce dítě v krabici. Takže tu máme dva magory: jednoho malého v krabici, který si myslí, že Marťan, a jednoho velkého bez krabice, který je spisovatel, což už je samo o sobě diagnóza. Na takto udělané zápletce se již dá stavět. Jak se s tím tvůrci popasovali, lze hodnotit různě. Já bych scénář napsal tak, že by nakonec vyšlo najevo, že ten kluk je skutečně z Marsu. Proč by si mrňous vymýšlel? Má dosti přesnou představu o naší sluneční soustavě, v životě neviděl psa – „U nás je nemáme,“ – no a tak dále. Ostatně něco je tam chybně. Marťan by pozemskou gravitaci vnímal jinak a určitě by nenosil zátěžový pás. Naproti tomu věšet se hlavou dolů kvůli prokrvení mozku smysl dává. Krev by měla na Marsu v důsledku nižší gravitace menší hmotnost a srdeční sval by tak mohl lépe prokrvovat mozek než na Zemi, kde je gravitace větší. Stačilo by téma trochu jinak uchopit a mohlo by to být sci-fi jak vyšité. Hlavně bych nechal chlapcova otčíma dlouho tápat v nejistotě, jestli je kluk cáklý nebo jestli mluví pravdu. Důkazů by postupně přibývalo. Něco by se ještě dalo vysvětlit normálně, třeba jako náhody, něco už hůře, no a pak by přišel závěr, který by toto dilema parádně a jednoznačně rozštípnul. Rozhodně by to nekončilo tak, jako tento film, jehož závěr se rozplývá v sentimentalitě a kde kluk bohužel není Marťan. (29.04.2023)

Moc se mi to libilo, a to nejenom kvuli skvelym hercum. Skoda ze na konci trochu ubrali na tempu, navic jsem cekala nejakou svetobornou pointu a ono nakonec nic. Kazdopadne nechapu, jak nekdo muze tohle nazvat filmem na "odpocinuti po praci". Podle me na divaka narocny je, uvedomite si behem jeho sledovani hodne. A mimochodem - scena, kde malicky Martan obhajuje sveho "tatinka" pred komisi, je proste dokonala. No jo, slzicky :)) (23.03.2008)

Martian Child je film, který mě úplně minul. Doporučil bych ho snad jen ženám na mateřské, které mají dost vkusu na to, aby nesledovaly sériálové průjmy na Nově a Primě. Jinak se mi až křečovitá snaha o dojímání téměř příčila. Přeci jen téma "chlap-kluk k sobě hledají cestu" už tu bylo spoustakrát a mnohem lépe. Tento film se snaží být jiný tím, že se snaží o marťanský rozměr, ale to je také jediné co ho odlišuje od ostatních. Jinak je kvalitativně na úrovni romantického německého televizního filmu. (10.12.2009)

Nevnucující snímek se skvělým Cusackem se vás naštěstí nesnaží přesvědčit, že malý klučina je doopravdy z Marsu (jako napodobenina K-PAXu by tento film rozhodně neobstál), ale soustředí se spíše na vztah mezi novým otcem a tak trochu "jiným" synem. Celá pointa filmu a příběh mohl být více komplikovanější, filmům jako tento by delší stopáž rozhodně neškodila. Ve finále tedy dostáváme slabší odvar chytrého scénaře. (17.02.2008)