Gambler

Axel je pokerový hráč a neumí ovládnout svou vášeň. Je to profesor na vysoké škole, je inteligentní, sečtělý. Má všechno, ale miluje riskování. Jednou to ale přežene a dostává se do pomalu se utahující smyčky. Stále věří na výhru i když se potápí. Ono to určitě padne, teď to byla smůla, ale ta další hra určitě vyjde. Stále ty samé lži, stále ty samé chyby. Nepřestane tak dlouho, až začne přicházet o svou rodinu i přítelkyni. Už je pozdě, sázení naruší jeho mysl a on destruktivně padá až na samé dno. Už mu nejde o peníze, ale o požitek z vítězství. Je závislý na adrenalinu z prohry a možnosti výhry. Nepoučitelný. Je to smutné pomalé vyprávění, jak prohrát všechno i svojí důstojnost. (28.12.2012)

Poznal jsem pár lidí, co dokázali do automatů naházet všechny svoje peníze, potom i cizí peníze a stejně pořád sháněli, kdo by jim ještě půjčil. James Caan tady předvádí přesně to samý. Prohraje, půjčí si, zase prohraje, půjčí si jinde a takhle pořád dokola. No, mě to nějak nechytlo. James Caan svou roli zahrál asi celkem dobře, ale jak už tady napsal Malarkey, tak příběh gamblera ze 70. let z USA je pro mě něco strašně vzdálenýho. Slabý 3 hvězdy. (16.01.2020)

Závislost jako nemoc, která bere svobodu a důstojnost. Nemá to co dělat s inteligencí, když jako vír začnete stahovat blízké kolem sebe, změníte vzorce chování a terapii nechcete, protože převažuje vzrušení z adikce a vyhlížení prohry. James Caan, jezdící prstem po tlačítku self-destruction, perfektní. Musel si ale ještě sedm let počkat na Manna, aby zjistil, že je lepší peníze ukrást, než vyhrát. Mimochodem, ty dva filmy s hlavním hrdinou s poněkud nestandardním žebříčkem hodnot jsou si v lecčem podobné.. (30.08.2023)

Gambler má v současné době pejorativní nádech, ale pro romantické vyznání filmu by se hodil název Hráč. Scénárista James Toback vycházel z nejosobnější zkušenosti a pokud budeme pátrat po příčinách gamblerství, nalezneme osamělost a hodnoty okolního světa, niternou bolest a úniky z ní, jež vedou k závislostem. Ovšem Karel Reisz pojal Hráče více romanticky, je výrazem vzpoury proti vlastní třídě, očekávání probouzí rebelii a nutkavou touhu destrukce. Dostojevského citované teze jsou pak spíše životním postojem, než hráčskou poučkou, To vytáhnutí trojky na osmnáctku se může sice jevit geniálně a prorocky, ale ve svém důsledku může být pohromou pro hru v jejím celku. Osobně mám pro hráče slabinu, pokud ovšem prohry dokáží přijmout bez ztráty důstojnosti. Hrdinou hráčské balady je Axel Freed (dobrý James Caan), univerzitní profesor literatury a angličtiny. Hra je mu vášní, přináší opojení a závrať vzrušení z neznámého. Hra je osobní vzpourou, jistým pocitem neohrožení a osobním vymezením se k vlastnímu původu. Vzdor v posedlosti po extázi posouvá hranice možností. Hlavní ženskou postavou filmu je Billie (zajímavá Lauren Hutton), Axelova mladá a atraktivní milenka. Zavčas pochopí tu nezvratnost destruktivního procesu. K výraznějším postavám patří také Hips (zajímavý Paul Sorvino), osobní věřitel Axelova hraní v kasinu Atlantic City. Ale jeho nová výše dluhu přináší jisté znepokojení duši. Z dalších rolí: Axelův dědeček, litevsko-židovský přistěhovalec s nebývale dosaženým úspěchem na poli obchodu a financí, A.R. Lowenthal (Morris Carnovsky), Axelova zklamaná matka a úspěšná lékařka Naomi Freed (Jacqueline Brookes), nevybíravý vymahač dluhů Carmine (Burt Young), z dluhu zpocený Axelův bookmaker Jimmy (Carmine Caridi), nejvyšší urovnávač řešení dluhu (Vic Tayback), univerzitní basketbalista a Axelův student literatury Spencer (Carl W. Crudup), dosti nevstřícný bankovní úředník (James Woods), zaskočený pasák (Antonio Fargas), či placení předem vyžadující prostitutka Monique (Starletta DuPois). Film Gambler je neúprosnou baladou vzdoru se sebedestruktivními sklony. Hra je vášní, vymezením i jediným způsobem uspokojení. Solidní americkej biják. (06.06.2021)

Gamblerů v mém okolí znám plno. Jejich psychickou stránku jakbysmet. Tedy i proto není tento film pro mě žádným úctyhodným výkonem. Spíš si ale myslím, že James Caan zde předváděl spíš slušný herecký výkon, než opravdu závislého člověka. Ti totiž ve skutečnosti vypadají trošku jinak. Možná ale, že je rozdíl mezi americkým gamblerem ze 70. let a českým gemblerem z let současných, což já nepoznám, jelikož jsem v 70. letech nežil a v USA jsem také ještě nepobýval. Potom by to ale mohl být opravdu slušný film, ale to já objektivně nemohu posoudit. Pokud ale chci vidět příběh o gemblerovi, tak se příště zaměřím spíš na místní hospody, kde jich je tucty a za stovku do automatu mi rádi odvypráví celý svůj příběh a ještě mi podají ruku a poděkují za zájem. A to se sakra počítá! (21.01.2013)