Loď duchov

Loď duchů může sloužit jako zamyšlení nad tím, jak hodnocení ostatních ovlivňují náš vlastní úsudek, a také nad tím, jak ošidné takové soudy můžou být. Vynikne to zejména ve srovnání s nedávno viděným španělským hororem Rec. Oběma filmům jsem nakonec dal téměř stejné procentuální hodnocení, když Rec měl vynikající ohlasy a oslavné komentáře, které mě vyhecovaly k velkému očekávání, které nebylo nakonec až tak naplněno, kdežto Loď duchů měla velmi kritické jedovaté komentáře, které mé očekávání zchladily na minimum. A nakonec jsem byl příjemně překvapený, jelikož jsem opravdu nic nečekal. Loď duchů pochopitelně není žádné velké umění, to se musí divák poohlédnout jinde, a nepředstavuje v žádném ohledu nijakou žánrovou špičku. Je to jen průměrná rutinně odvedená duchařina, která se může pochlubit několika slušnými scénami, jako je poprava cestujících nebo postupné objevování útrob opuštěného vraku. Je ale taky limitovaná tuctovou režií a scénářem. Oproti Rec má ale slušnější herecké obsazení, zejména takový Gabriel Byrne i v takovémhle snímku předvádí, proč je uznávaným hercem. Nesporně se z toho dalo vytěžit víc a nesporně se ve filmu objevuje řada klišé, jenže ruku na srdce, v Rec jsem jich našel víc. Ostatně prakticky v žádném žánru se nevyskytuje tolik klišé a vykrádaček předchozích filmů jako právě v hororu. Žádný jiný žánr, snad s výjimkou space opery, se nemůže pochlubit tolika pokračováními hororových sérií typu Noční můry z Elm Street, Kukuřičných dětí, Halloweenu atd. atd., které jsou ždímané do absurdity. Oni režiséři a scénáristé ty klišoidní scény používají právě proto, že dobře znají svoje Papenheimské a vědí, že na hororové diváky velmi dobře fungují. Takže suma sumárum, za průměrné, ale místy docela zábavné béčko: 50 % celkového dojmu. (13.05.2009)

Jsou dva druhy špatných hororů. Horory co jsou tak stupidní, že se ani nedají dokoukat (remake Mlhy, většina pozdních Hellraiserů) a horory špatné, ale s alespoň nějakou obsojnou zápletkou a efekty. A to je přesně případ Lodě duchů. Minimálně za úvodní scénu + flashbacky na čistku si Loď duchů nezaslouží úplně zavrhnout. Je to ještě celkem snesitelná hororová jednohubka s atraktivním prostředím, pár slušnými lekacími scénami a několika libovými úmrtími. Taky se tam mihne Gabriel Byrne a čím dál lepší Desmond Harrington. (29.01.2011)

Až neuvěřitelně jednuduše odhadnutelný snímek se silně béčkovým nádechem. Atmosféra není zas tak úžasná a celým filmem se hrne nelogika. Béčkové rozpadnutí, přehypovaný závěr a nutnost vysvětlovat dopodrobna unudí. Jediné co se mi líbilo byla hudba (a to hlavně při závěrečném "A takhle to bylo ...."). (25.09.2004)

Začátek filmu s ostnatým drátem vypadal docela solidně a slušně mě navnadil. Jenže postupem času začalo mé nadšení uvadat a děj se pro mě změnil v jakési duchařské karaoke. Tvůrci mě zaujali jedině několika momentkami s vysvětlením co se na lodi stalo a proč. Jinak šlo, ale o přehlídku hodně průměrných hereckých výkonů a nedotažených pokusů diváka vylekat. Škoda, že horor postupně přenechal místo akčnímu pojetí filmu u kterého jsem se začal nudit. (07.07.2008)

Docela to ujde. Úvod je poměrně šokující, prohlídka opuštěné lodi dostatečně mystická, Byrne tomu dává charisma, škoda jen těch digitálních triků, které ne vždy jsou zdařilé. Nic, co by si člověk pustil znovu, ale když to poběží v telce, proč ne? Ta závěrečná myšlenka a jakýsi cliffhanger mi přišel originální. A vlastně mi tentokrát bylo i těch duchů líto, tedy kromě těch zlých, co byli zlí i za živa. Slušná kamera, výprava a i herci docela ušli. Ale celkově to nezaujme až natolik, aby se to stalo mým oblíbeným filmem. (15.04.2016)