Reklama

Reklama

Zatímco Costanza pije jedné letní noci roku 1968 pivo v pražské hospodě, vstoupí sem neznámý houslista a začne pro ni hrát skladbu "Canone Inverso". Nejde o to, že by Costanzu s touhle muzikou a houslemi něco spojovalo. Jedná se o milostný příběh mezi Jenem Vargou a hudbou, mezi Jenem a Sophií. Je to také příběh o přátelství s Davidem na pozadí druhé světové války a Pražského jara o pětadvacet let později. Hudba a láska tvoří to nejsilnější spojení, které dokáže odolat času. (Cinemax)

(viac)

Recenzie (11)

slunicko2 

všetky recenzie používateľa

Dějová ekvilibristika chvílemi vyvolává zvednuté obočí, když už nic jiného. Ale nakonec mě film přece jen dojal, ne, že ne. 1) Italský film v anglickém jazyce se odehrává v Mariánských Lázních, v klášteře v Teplé, na Sychrově a v Praze s dobovými historickými nepřesnostmi a kapku popletenými reáliemi. 2) Jazyky, zejména ve středoevropském prostředí, hrají svou nezastupitelnou roli. Angličtina sem nepatří, přinejmenším pro mne ne. Ostatně i do italštiny museli tvůrci nakonec svůj italský film nadabovat. 3) Zaujali mě 25letý Skot Hans Matheson (houslista Jeno Varga), 26letý Welšan Lee Williams (Jenův kamarád David Blau) a 19letá Francouzka výborná Mélanie Thierryová (klavíristka Sophie Leviová). ()

buchli 

všetky recenzie používateľa

Hudba pěkná, herci pěkní, příběh dojímavý - ale také mám pocit, že orámování pražským srpnem 68 filmu spíše škodí, působí totiž tak trochu násilně naroubovaným dojmem, bez nějž by film byl čistější. Jinak samozřejmě potěší, když si člověk může při každé scéně říkat: "Tam jsem byla, tam jsem byla!" či případně přemýšlet, kde to povědomě vypadající místo vlastně je. Závěrečný koncert je krásný (kdo by to byl řekl, že film o hudebnících bude kulminovat koncertem), ale jeho dohra se pak tak zbytečně melodramaticky vleče, všechno musí být tisíckrát řečeno a než film doběhne do konce, koncertní dojetí skoro vyprchá... ()

Reklama

nineweh 

všetky recenzie používateľa

Po celou dobu filmu jsem měla dojem, že ani jako obvykle bezchybný Hans Matheson, ani české lokality, ani hudba Ennia Morriconeho v čele s Clair de Lune mě o kvalitách filmu nepřesvědčí. Vlastně nebýt Hanse, celý film by neměl na čem stát. Dějová linka vnučky, vyprávějící příběh a hledající neznámého houslistu, mi přišla zcela zbytečná, a snaha o dodání dalšího rozměru zasazením jedné z linií vyprávění do roku 1968 nakonec také nevyznívá tak, jak by asi měla. Nejsilnějsí je zkrátka příběh Jena, Davida a Sophie (analogicky nejlepší herecké výkony pak předvádí právě jejich představitelé). Jednu hvězdičku nakonec přidávám za mimořádně působivé koncertní finále. Za to tleskám. ()

emma53 

všetky recenzie používateľa

Kdo si nechá vpustit do srdce a do své duše hudbu, nebude mu za těžko uvěřit neuvěřitelnému, protože i hudba je někdy neuvěřitelná a krásná a láska k ní neodmyslitelně patří. ()

Misabarry 

všetky recenzie používateľa

Plus za hudbu (krom Morriconeho i Bach, Debussy, Dvořák, prostě klasici), české lokace a kompars - nejen s písní a plakáty, ale i herci, alespoň dle závěr. titulků, člověk si jich těžko všímá, když je ponořen do příběhu, největší "kulisa" je asi zámek Sychrov a klášter v Teplé - krása! Příběh těžce útočí na city, místy předvídatelně sladký, jednoduchost zfilmované love story se snaží trhat kontext doby, tajemství, atd. Největší dojem na mě asi zanechal Gabriel (oči mluví za vše) na Karlově mostě, nikoli Hans! ()

Galéria (12)

Zaujímavosti (7)

  • Film získal 9 cen (za všechny např. cena David a Jury Award) a 8 nominací. (Lynette)
  • Hudbu zkomponoval Ennio Morricone. (Lynette)
  • Britský herec Hans Matheson se kvůli hlavní roli musel naučit hrát na housle - a hraje na ně dodnes. (Lynette)

Reklama

Reklama