Bukanýr
The Buccaneer
Réžia:
Anthony QuinnKamera:
Loyal GriggsHudba:
Elmer BernsteinHrajú:
Yul Brynner, Claire Bloom, Charles Boyer, Inger Stevens, Henry Hull, E.G. Marshall, Charlton Heston, Lorne Greene, Ted de Corsia, Douglass Dumbrille (viac)VOD (2)
Obsahy(2)
Osud celé země leží v rukou muže bez vlasti, co vyznává jen černou pirátskou vlajku... Značně romantizované vyprávění se odehrává v roce 1812 uprostřed zuřící britsko-americké války. Pašerák, pirát a vůdce neworleanského podsvětí Jean Lafitte vládne síti rozsáhlých mississippských mokřadů, na níž vybudoval malou nezávislou ostrovní pevnost v zálivu zvanou Barataria, která má klíčovou strategickou hodnotu k ovládnutí přístavního města New Orleans. Poslední z bukanýrů Jean Lafitte proto musí zvážit, na kterou válečnou stranu se nakonec přidá. Osud celé země leží v rukou tohoto muže bez vlasti, jenž dosud vyznával výhradně černou pirátskou vlajku a byl trnem v oku americkým úřadům. Lafitte sehraje v celém konfliktu ústřední roli, snaží se vyjednat milost pro všechny své muže a zároveň získat srdce své vyvolené Annette, která je ovšem dcerou úhlavního nepřítele a místního guvernéra Claibornea. Britové slíbí splnění veškerých jeho podmínek a navrch vysokou finanční odměnu, zatímco Američané pod taktovkou generála Andrewa Jacksona (Charlton Heston) se zaručí slibem milosti pro každého, kdo se připojí v boji za nezávislost Spojených států amerických. Lafitte se musí vypořádat se svou pirátskou minulostí a převzít zodpovědnost za své konečné rozhodnutí... Pirátské dobrodružné drama s příznačným Bukanýr představuje ve filmografii legendárního herce Anthonyho Quinna jediný režijní počin. Jednalo se o remake stejnojmenného snímku z roku 1938, který natočil Quinnův tchán a hollywoodský klasik Cecil B. DeMille. Jednalo se o jejich poslední společný filmový projekt, protože DeMille byl tou dobou už vážně nemocný a krátce po premiéře zemřel. Pro zajímavost lze zmínit, že se objeví osobně v prologu filmu a uvádí příběh, v němž sehraje hlavní roli vyhlášený bukanýr Jean Lafitte ve ztvárnění hvězdného Yula Brynnera. (Česká televize)
(viac)Recenzie (17)
,,V BOJI SOM PRIŠIEL O UCHO, KAPITÁN." ,,AJ TAK MA DOBRE POČUJEŠ." ,,TO MA NETRÁPI, ALE MAL SOM NA ŇOM DIAMANTOVÚ NÁUŠNICU." __ Na začiatku sa nám vo ,,vysvetľovacom prológu" prihovára sám veľký Cecil B. DeMille, podobne ako to urobil aj o niekoľko rokov skôr v ,,Desatore prikázaní", no režisérsku štafetu tu z dôvodov, o ktorých sa dá prečítať v zaujímavostiach preberá Anthony Quinn. A ten aj napriek tomu, že nikdy predtým a už ani nikdy potom nestál za kamerou nakrútil veľmi slušné starosvetské dobrodružstvo, ktoré je však vo výsledku o niečom úplne inom, než by väčšina divákov čakala. Už fantastický akciou nadýchnutý plagát sľubuje zmes námorných bitiek a povinnej romantiky. Ucelenejšia akčná scéna však vo filme paradoxne ani nie je, nemožno ale povedať, že by ho to v negatívnom zmysle poznačilo, keďže príbeh založený na skutočných udalostiach je sám o sebe zaujímavý. Síce tu sem-tam o nejakú tú loď nie je núdza, pirátstvo tu je skôr v úzadí a príbeh sa sústreďuje na anglicko-americkú vojnu. Keď v bitke vynikajúco obohatenej o hmlový závoj malo prísť k boju na bodáky zalizoval som sa blahom, žiaľ ako som už naznačil, až do takýchto dôsledkov nedospeje. Na druhej strane je tu sympaticky porušené klišé s milostnou zápletkou, ktorá tu až na pár výstupov nedostáva žiaden priestor sa naplno prejaviť, čo robí celé rozprávanie omnoho viacej uveriteľnejším. Na vlasatého Yula Brynnera som si zvykol už v ,,Šalamúnovi a kráľovnej zo Sáby" , tu ma však viacej zaujal uhrančivý Heston, ktorý si rok pred Ben-Hurom zahral aspoň o 30 rokov staršiu postavu než by zodpovedala jeho veku, pritom však vie aj takýto vekový rozdiel uhrať so cťou jemu vlastnou. (30. hodnotenie, 5. komentár k filmu) ()
Oscar 1 nominace: Kostýmy ()
║Rozpočet $5miliónov║ ()
Pirát jako playboy a zachránce v bitvě o New Orleans - pochopitelně zkreslená a notně slazená verze událostí v závěru války let 1812-15 (Gentský mír byl uzavřen 18 dní před). Faktická přesnost a fokus jinde mě netrápí, je to dobrodružňák, ale bral bych větší spád a nabitější obsah, zkrátit o dobrou půl hodinu. Hlavním hrdinou není generál Jackson (umrlčí Heston), nýbrž legendární desperát Jean Lafitte (kolotočářský Yul). Tak průměr. ♪♫ ()
O generálu Andrew Jacksonovi se na wikipedii píše: "Byl proslulý svým celoživotním pronásledováním Indiánů.... Od roku 1834 násilně odsouval indiánské kmeny do nově vzniklého Indiánského teritoria....." Proto dost pochybuju, že by měl u sebe před rozhodnou bitvou o New Orleans indiánské zvědy, jak tento film předvádí.____Pirátovi vévodí k nepoznání změnění Yul Brynner (knírek, bujná hříva) a Charlton Heston (o deset let pro film zestárlý kosmonaut Taylor z Planety opic). Především Yul hraje jak o život, z pozdějšího "statečného" Chrise si je podobný jen očima a jistě také hlasem (my film však známe dabovaný, že). Film byl z velké části natočen v interiérech, všude je mlha a poněkud laciné rekvizity (splihlé papírové palmy). Vyzvihl bych silnou hudbu dobře zvýrazňující dobrodružný nádech celého snímku. Podle mého soudu se jedná o zajímavý pohled na část americké historie, který jistě lze českému divákovi doporučit. ()
Anthony Quinn sa podujal na svoju jedinú réžiu v bohatej kariére a treba uznať, že to nedopadlo zle. Samotný príbeh je scenáristicky nadupaný, každá hviezda má svoj podiel. Názov filmu trochu zavádza, ide skôr o osudy známeho piráta na súši ako na mori. ()
Po většinu dobu filmu jsem se nudila a přála jsem si ať už je konečně konec. Jedna z věcí, která mě na filmu zaujala byl Yul Brynner, nejdříve jsem ho podle zjevu vůbec nepoznala, ale podle hlasu už ano. Roli piráta zahrál vážně skvěle, ale příběh a samotný film se mi moc nelíbil. ()
Pozoruhodný veľkofilm o americkom pirátovi, ktorý však nezvádza bitky na lodi, ale na pevnine - hlavne v jednej z najznámejších bitiek o americkú nezávislosť pri New Orleanse. V tradične skvelom podaní charizmatického Brynnera, ktorému výborne sekunduje Heston v postave generála a neskoršieho prezidenta Andrewa Jacksona, ktorá bola pre Hestona zaiste typologicky vybraná. Napriek tomu, že k bitkám dochádza sporadickejšie, za zmienku stojí iba pompézna záverečná bitka, má film svižné tempo a napriek 2 hodinám vôbec nenudí. Môže za to vďačiť nielen prešpekulovanému scénáru a veľkému množstvu trefných hlášok, ale aj vybičovanejším dramatickým scénam, ktoré spolu vytvárajú skvelú atmosféru. Veľká škoda, že skoro všetko je točené iba v štúdiu, dokonca aj bitky. Kvôli tomu je na pľaci kopec hmly, v ktorej okrem výstrelov z muškiet a diel veľa toho nie je vidieť. A že ide o režijný debut Anthonny Quinna (ktorý si mimochodom zahral v o 20 rokov staršom predchodcovi Piráta), tak to klobúk dolu. ()
Stručně řečeno, schéma z Desatera se opakuje: Brynner je k sežrání a Heston za kašpara. Pro nezasvěcené to trochu ale rozvedu. Oparukovaný Yul Brynner jako správný bukanýr ukradl celý film pro sebe – vyzbrojen charismatem a nasoukán v neskutečně těsných kalhotách. A jak je v jeho filmech zvykem, v jedné scéně si i zazpívá. Pětatřicetiletý Charlton Heston má bílé vlasy, roli padesátiletého budoucího prezidenta, a vypadá, jako by byl už dávno post mortem. Chápu, že DeMille chtěl dát znovu dohromady biblickou partičku, ale býval by udělal lépe, kdyby Hestonovi svěřil nějakou jinou roli, třeba part dřevěného polena. V té by Charlie možná zazářil. ()
Vyškubne každý brokátový kanýr Kolumbových synů z karmínového "pukrle." Bohatýr korábu na "borůvkových" pláních. Kanonýr, veličina korzárů, přílivů a odlivů, které jsou mu domovem. ()
Dlouho jsem tento film odkládala, protože znám původní Cecilovu verzi z roku 1938 s geniálním Marchem v hlavní roli, kterou řadím mezi své osobní filmové klenoty. Obavy však nebyly v tomto případě na místě, protože Yul Brynner se může Marchovi hrdě podívat do očí. Nerada bych jejich výkony srovnávala, protože každý si jde svou vlastní cestou, společně je ale určitě pojí charisma které v jejich podání postava Jeana Lafitta má. Co se samotného filmu týče, je samozřejmě zachována hlavní dějová linie, ale rozhodně nejde o kopírování verze z roku 1938, i když pár podobných míst tam samozřejmě nalézt lze. Povětšinou si ale film jde svou vlastní cestou a identické nejsou ani některé postavy (např. holandské děvče Gretchen nahradil malý chlapec apod.). Ověřený kvalitní příběh, výborné herecké výkony a celkové zpracování z tohoto filmu dělají, alespoň pro mě, vynikající historicko-pirátský kousek. Viva Lafitt. ()
Hodně naivní barvotiskový melodram, který musel působit archaicky už v době svého vzniku. Nejen proto, že byl celý natočený v kulisách. Oč lepším byl Anthony Quinn hercem, o to mizernějším byl režisérem. ()
Film nejvíc kazí to, že byl natočen v kulisách, které jsou úplně do očí bijící. Buď to měli natočit černobíle, aby kulisy nebyly tak výrazné, nebo to měli natáčet celé v reálném prostředí. Závěrečná bitva proti Britům je taky taková nemastná neslaná, ale máme možnost vidět primitivní raketomet :) ()
Hodně nepovedený film. Pokud se příběh o pirátech během války celý odehrává v studiových kulisách a všichni herci do posledního komparzistu jsou vyštafírovaní jako na Matějskou pouť, asi není něco v pořádku. Film selhává i z historického hlediska, je podán nezáživně a staticky, a jeho označení za dobrodružný je výsměchem. Měl by se spíše jmenovat "Pirát ze země Oz", tolik se svým kašírováním - i hereckým - podobá tomuto dětskému snímku. Kdybych ho měl charakterizovat jedním slovem, použil bych asi výraz "pompa", ale o pochvalu by nešlo. Co lze ale očekávat od člověka, který se svými filmy snažil povýšit kýč na "umění". V rámci žánru za 2. ()
Režie: Anthony Quinn. Jednou a naposledy, protože ono to moc nevyšlo. Dodíval jsem se do konce, ale je to celkem nuda, ty dialogy jsou děsivé, Yul tu má hroznou čupřinu a většinou je to točené jakože v exteriérech, ale jsou to šílené kulisy. Dabing ČT 2024. ()
Romantický film na pozadí skutečných událostí. Jediný režijní počin Anthonyho Quinna nedopadl asi příliš dobře. Musel mít problém zaujmout. Přeci jen se v té době točily velké válečné filmy a pak i náboženské. Sám Cecil B. DeMill prý nebyl spokojen s výsledkem. Podstatná část filmu byla natočena ve studiu. Sám je málo akční, dramatický a dobrodružný. Spíše se zaměřuje na tu romantickou část nemluvě o faktu, že skutečné historické pravdě je dost vzdálen. ()
Nemám rád takéto "ocukrované" filmy o americkom boji o nezávislosť. ()