Vek zrady

Jsem drsnej soukromej detektiv. Dlužím každýmu v tomhle podělaným městě, chlastám a tahám se s děvkama. Moje cynický vojsouvry jsou tvrdý a pádný jak kladivo. A když se přede mnou jednou zjevila nebezpečná kočka z vyšších kruhů a nabídla mi ten svůj diskrétní kšeftík, bylo mi jasný, že se řítím po hlavě do těžkýho průseru. No, prostě, takovej už je život každýho detektiva v tomhle prohnilým městě. Říkejte mi Phill. Phill Mar... Vlastně ne! Říkejte mi Falco. Marcus Didius Falco. Jsem ten nejdrsnější PíÁj ve starověkým Římě... Heeeh! :) Tahle televizní komedie vynikajícně skloubila téměř nespojitelné: Noirovou krimošku a svět antiky. Ano, co mohlo být prohnilejšího než hlavní město Impéria? Pro soukromýho detektiva je Řím zkrátka zlej sen - ve městě, kde se oficiálně popravuje jak na běžícím pásu, nikdy nevíte kdo s kým táhne, podělaný pretoriáni s odznakem mají svý vazouny všude a ještě navíc se ulicemi pohybuje děsivá stotunová hlava císaře Nerona... Nápad jako víno, jen to mlasklo. Jenže sebezajímavější idea nemůže zachránit film s tak nicotným rozpočtem, nic moc herci a filmařkou nemoucností. Nemůžu říct, že jsem se u toho prvních dvacet minut nebavil, jenže ve chvíli, kdy vyšumí ústřední vtípek, je zbytek filmu už jen nízkorozpočtovým balastem. (24.08.2010)

Na TV produkci slušně udělanej filmeček. Vzdáleně mi připoměl starýho a dobrýho Claudia (doopravdy vzdáleně). Bryan Brown hraje dobře, někteří členové obsazení smozřejmě nejsou excelentní herci (neobvykle obsazený Matthias Hues), ale role jim sedly a v rolích se evidentně cítili dobře. Pohodovejch 80 %. (04.09.2010)

To se mi snad jenom zdálo! Bryana Browna jsem viděl ve spoustě kravinách ale aby hrál vtipkujícího antického detektiva-to už úplně překročil sebe sama. Navíc je doprovázen Pepou Dvořákem, prostým Ixovytých nohou a majícím svaly, inu gladiátor. Dementní obličej je ale věrně zachován-hned mě napadlo "S Pydlou v zádech na Vespaciána". Bože ochraňuj nás takových píčovin, které mají v hlavičce termín "Mysteriózní". Autory bych mysteriózně velmi rád nakopal do koulí! (11.11.2012)

Kdysi dávno jsem to viděl v televizi a velmi mě to bavilo. Proto, když jsem před pár lety přišel do "Levné knihy" a uviděl titul "Seianus" s podtitulem "Detektivní příběhy ze starověkého Ríma" od Adama Wisharta, ihned jsem si tuto knihu koupil. A to proto, že jsem si vzpomněl na "Věk zrady" a jeho atmosféru. Jako člověk milující historii mám totiž období starověku (a především Ríma) ve velké oblibě. Navíc se do povánoční atmosféry film dobře hodí, a tak jsem s ním seznámil i svou manželku. Kniha i film jsou si v lecčems podobné. Soukromé očko má sice určité společenské postavení, ale nahoře není úplně oblíben. Casto balancuje na hraně, nikdy ho ale neopouští humor a tak jako já pije velmi rád bílé víno - a to prakticky denně a ne v malých dávkách. Je nucen vyšetřit tajný případ spiknutí v nejvyšších kruzích, přičemž má jako pomocníka nejlepšího gladiátora současného Ríma. Toho velice sympaticky hraje v té době známý herec záporáků béčkových akčních filmů. Skoda, že těchto filmů není víc. Útěchou je, že Adam Wishart toho napsal více. "Pekařku z Lýdie" jsem již četl. (11.03.2014)

Kdo zná Falconovy příběhy z pera Lindsay Davisové bude s filmem spokojen. Stejně jako kniha nepostrádá Věk zrady vtip, tempo a překvapení. A k mému překvapení mi sedl i Bryan Brown v roli Marca Didia, ačkoliv moje představa o Falconově podobě byla diametrálně odlišná. Škoda, že se lapálie tohoto římského slídiče nedočkaly dalších zpracování. 80% (15.08.2011)