Sedem statočných

Tak, když jsem se podívala na Sedm statečných poprvé, byla jsem uchvácena. Někde vzadu v hlavě přitom zůstával malý osten, že něco mi tam přece jenom nevoní, nebo by se mi líbilo udělané jinak. Teď, poté, co jsem viděla i Sedm samurajů, už přesně vím, co to je. Je to ta žoviální melodramatičnost, prezentovaná dokonale závěrem. Upřednostňuji chladnou tragičnost originálu. (09.04.2009)

Vzhledem k tomu, že tento film tady už hodnotilo 2397 lidí a je tu i pěkná řádka komentářu, nemá smysl se nějak moc rozepisovat, protože stejně nepřinesu nic nového... Sedm statečných je velmi idealistický film s jasnými konturami ohraničujícími dobro a zlo. Je po všech stránkách skvěle natočený - ne nadarmo se Sturgesova verze tolik líbila autorovi originálu Kurosawovi. Má výbornou kameru, vynikající hudbu Elmera Bernsteina a ty dialogy.... To je něco fantastického! Jednoduše řečeno vrchol svého žánru a pravděpodobně ona výjimka, která potvrzuje pravidlo, že remaky nesahají originálu ani po kotníky. Sedm statečných se Sedmi samurajům hravě vyrovnají. Ale pochopitelně existují mezi nimi rozdíly, motivy samurajů a kovbojů jsou jistě odlišné a Sedm statečných je mnohem idealističtější. Sedm samurajů zase klade důraz na kulturní tradice. V celkovém součtu má každý z obou filmů svá specifika, která výsledek ozvláštňují a neodvažoval bych se tvrdit, který z nich je lepší. Každopádně Sedm statečných je vynikající film, který by měl vidět každý, kdo má rád filmy s felkým f.... (03.07.2006)

Old man:„Only the farmers have won. They remain forever. They are like the land itself. You helped rid them of Calvera, the way a strong wind helps rid them of locusts. You're like the wind - blowing over the land and... passing on. Vaya con dios.“ Chris to Vin (samotný závěr): „The old man was right. Only the farmers won. We lost. We always lose.“ ___ Pro mě nejlepší remake všech dob, který v pohodě překonává Kurosawův originál. Morální vzory. Klukovské hrdinství, které se opírá o opravdu silné charaktery. Z herců co jméno, to pojem. Pokaždé, když někdo ze sedmičky vytasí kolt a začne pálit v zájmu spravedlnosti, záchrany utlačované vesnice, naplní mě stejný pocit radostného obdivu, jako před mnoha a mnoha lety, kdy jsem film sledoval poprvé jako kluk. Zajímavá je postava Calvery (Wallach) ve vztahu k sedmičce. Čest a věrnost zásadám, je něco jemu tak cizí, že nedokáže nikdy pochopit, proč skupinka gringos, brání zapadlou chudou vesnici kdesi v Mexiku. Jeho konečné: „Vy jste se vrátili? …. Proč? …. Lidi jako jste vy? …… Proč? ….“ je víc než příznačné. Jeho role padoucha je úctyhodná. Nezapomenutelná hudba. Prvotřídní podívaná! Jeden z nejlepších filmů vůbec a to ne jen v žánru westernu. 99% (26.07.2012)

„I´ve been offered a lot for my work, but never everything.“ Spalující charisma dvou kohoutů na smetišti, či chcete-li, place (Brynner, McQueen), podmanivá hudba E.Bernsteina a dobrosrdečné poselství o ochraně slabších a bezbranných. Na druhé straně mince málo prostoru pro R.Vaughna, naopak až moc pro iritujícího floutka H.Buchholze a nefungující postava Calvery. Eli Wallach sice budí dojem lstivého bandity, kterým šijí všichni čerti, ale v globále působí tak neškodně, že spíš než hrůzu, by mohl spolu s vesničany rozsévat kukuřici.. Holt, z tohoto tvůrčího období dám vždy raději přednost realistické poetice italských dlouhých těstovin, než romanticky učesaným marshmallows ze Států. Servíruj na svých zaprášených talířích, Sergio! (03.09.2012)

Nikdy jsem nečekal, že Sedm statečných docením teprve až budu starý. Až teď mi konečně došlo o čem ten film je. I kdež sedm statečných, spíše sedm existenciálních trosek, které se nakonec vydávají v náruč smrti, jenom aby ztišili své životní prázdno. Ti hrdinové, které jsem tak žral ve svém mládí, se mi dnes neskutečně zcizili. Nikdy jsem si nepovšimnul, že už zkraje jsou ti stateční vlastně trosky na okraji společnosti, kteří se na misi vydávají, jen aby unikli svému vlastnímu životnímu selhání. V polovině filmu si všichni ti stateční prodělají explicitní krizi identity, kdy jsou jejich hrdinské činy spíše mamonem neskutečného, než tím očekávaným hrdinstvím. A když si v polovině filmu všichni vylijí to své zkroušené srdéčko, tak ten chlapácký čin mladého Chica už nemůže vyznívat jinak, než s ironickým podtónem. A závěrečný dialog o tom, že všichni prohráli, až na nebohé sedláky, kterým se smějeme již od úplného začátku, jenom podtrhuje zmar a prázdno celé pistolnické generace a celého westernového žánru. Pod vším tím chlapáckým pozlátkem, epickou hudbou a hvězdy nabitým ansámblem se vlastně skrývá dokonalé existencílní drama. (31.01.2016)