Mistr a Markétka

Zatím nehodnotím, viděl jsem dosud pouze první díl. Mám to rusky s polskými či anglickými titulky, takže je to trochu překladatelský oříšek, protože naše ročníky už ruštinu ve škole neměly a tak tento krásný slovanský jazyk trochu ruší, když se snažím soustředit se na anglické texty. Nicméně po prvním díle potvrzuji, bylo to hrozivě nudné, zatím. A přidávám doporučení - knížka patří mezi mé top 5, považuji ji za jedno z nejgeniálnějších děl kosmopolitní literatury. Četl jsem ji dokonce dvakrát. Viděl jsem i film (1972) u nás ve filmovém kino klubu, ale tam se přirozeně nepovedl děj z knihy nacpat.___ Edit 21.7.2008, zhlédnuto s českými titulky To, co se Petrovičově filmu nepodařilo (a ani nemohl povést), to Vladimir Bortko zvládl skvěle, totiž převést Bulgakovu knihu na obrazovku. Mistra a Markétku v jeho podání považuju nejenom za vrchol ruské kinematografie (lze-li toto napsat o tv seriálu), ale za jedno z nejkrásnějších vizuálních zpracování klasické literatury 20. století. ___Jak už jsem uvedl, začátek je nudný. Dokonce velmi nudný. První díl prakticky celý patří setkání na Patriarchových rybnících, představí se nám Pilát, a dost. Ani dále to ale není žádná jízda a kdo by čekal děj podle hesla "jasně, stručně, rychle", bude zklamán. Přeci jen pětisetminutová stopáž dovoluje pohrávat si s detaily, přímo se s nimi piplat (pozor, ne ale pachtit). Postupně se ale (v souladu s knižní předlohou) moskevský příběh rozjíždí, s příchodem Margarity už vláček nebrzdí a nezastavuje.___Vše vrcholí v sedmém a osmém díle, na konci opět menší nuda, ale pokud si dobře vzpomínám, to samé i v knize.___ Poznámky: Opravdu skvělá hudba, především v čase Piláta a Ha-Nozriho.___Snad každý se setká s tím, že zfilmovanou knihu vidí svýma očima fantasty (kterou získal u četby) a jednotlivé postavy (či jejich herci) jeho původní představě odpovídají více či méně. Je tedy pravda, že Markétku jsem si představoval jinak, ale zklamání to nebylo. Mistra Bortko ukázal o dost staršího, než by se dalo očekávat. Nozri a Pilát byli výborní, stejně tak Woland, vyloženě nezklamal ani Ivan Bezprizorný Jen přetěžko se rozhoduju, která z postav byla nejlepší. Zpočátku jednoznačně Korovjev a jeho výřečnost (Varieté), později "kat" kocour Fagot a jeho vtípky (přestřelka na lustru atd), ke konci Azazelova tajemnost, až mystičnost (oči).____Seriál je, jak bych tak řekl, "sympaticky" erotický, Markétka (a nejenom ona) v několika dílech chodí zcela nahá (pánové pozor, sluší jí to).___ Ta část děje, za městem u řeky, kam Markétka doletí na koštěti, je graficky (rozuměj "oku lahodící") překrásná, snad nejhezčí věc, co jsem kdy v televizi viděl, stejně tak podařený je i ples u Wolanda a koneckonců i představení černé magie ve Varieté.____ Neřekl bych, že výpravnost a obří rozpočet jsou fakta, se kterými si Bortko neporadil. On naopak dokonale využil všech možností, které se mu nabídly a za to mu patří nejenom můj obdiv, ale i 100% hodnocení. (30.06.2008)

Vůbec si nemyslím, že by Mistr a Markétka bylo nezfilmovatelným dílem. Ovšem způsob, který k tomu režisér Bortko zvolil, je takový, že zabíjí kouzlo předlohy. Woland, který by měl být nejdémoničtější postavou, zde působí jako umaštěný štamgast a Mistr zase jako naprosto nevýznamná karikatura. Na druhou stranu můj milovaný Behemoth či Azazello ujdou. Pokud ovšem točit Markétku, tak jedině s větším rozpočtem, výpravou, lépe zvoleným hereckým ansáblem a HLAVNĚ celkovým pojetím natáčení, jehož cílem by mělo být zobrazení Bulgakovova románu v co možná nejvěrnějším (tj. fantaskně humorném a zároveň nadčasovém) podání a nikoliv v doslovném převedení písemné formy do té filmové. (26.03.2010)

Je to zajímavé, ale ryze televizní polské dílko s nesrovnatelně nižším rozpočtem a ambicemi na mě působí mnohem silněji a myšlenkovou základnu literární předlohy naplňuje podle mě víc než mnohem rozsáhlejší a výpravnější ruský seriál. Je to možná právě tím, že Polákům stačila třetinová stopáž, takže děj byl mnohem hutnější než Bortkovo dílo, které se vyrovnává se složitou sovětskou minulostí 30. let a kde se mimo jiné můžeme setkat i s Berijou coby druhým nejmocnějším potentátem Stalinovy éry. Tenhle Mistr a Markétka je zkrátka moc rusky rozevlátá záležitost, místy užvaněná, na které je znát tradiční ruský handicap - neochota používat nůžky. Jinak Anna Kovalchuk je pohledná a coby hrdinova osudová láska funguje na jedničku. Zato postavy z ďáblovy suity mi přišly poněkud necharismatické. Celkový dojem: 55 %. (01.06.2011)

Věřím, že se vydržím dodívat až do posledního dílu. Knižní předlohu jsem začala číst třikrát a nikdy nedočetla. Děj je opravdu magický a absurdní. První díl na mě zapůsobil stejně jako začátek knihy, zejména jsem si vybavila polemiku o existenci boha a hlavu bez trupu. Tak trochu mi vadily ty typické ruské obličeje, raději čerpám ze své fantazie:-) (02.03.2010)

Jeden by neřekl, jak se dá filmovou úpravou zničit tak skvělá předloha. Oceňuju možnost převyprávět knihu detail po detailu, jenže bohužel tak nudným a odcizeným způsobem a hlavně s tak naprosto nevhodně vybranými herci...český dabing tomu tentokrát moc nepomáhá. Sedmdesátiletý soudruhovsky vyhlížející Woland hovořící hlasem L. Županiče? Never more! (08.03.2010)