Peklem s čertem

Pohádka disponuje skvělým obsazením. A to jak v rolích čertů - jsem rád, že jsem týden po shlédnutí Chladného srdce viděl zase Aťku Janouškovou, mám ji v pohádkách moc rád, tak i pana krále a rádce. Tyto postavy byly ty nejvtipnější. I Viktor Preiss byl vcelku vtipný jako Bařtipán. Pak mám taky rád pohádky s písničkami. Je ale pravdou, že i když písničky pohádku vždy oživí, tady je hudba trochu průměrnější. Texty jsou takové jednoduché, ale songy ne moc chytlavé. A Lucie Černíková je pro mě jedna z nekrásnějších princezen. V televizních pohádkách byla na přelomu století hodně obsazovaná. A tomu já se nedivím. Nakonec taková pěkná trojka. (15.03.2020)

Další varianta na pohádku o čertech, která není ani trochu zábavná, navíc je to pohádka s písničkama, které zrovna moc chytlavé nejsou, ba spíše otravné. Nepomůže ani Viktor Preiss, jehož postava se na konci jaksi zcela ztratí, ani další plejáda známých herců. Obrovská slabota. Hudba: Vratislav Šrámek (02.11.2012)

Honza má vizi jak se vyšvihnout do vyšší společenské vrstvy, tradičně sňatkem s princeznou. Stejnou myšlenku má i pan Bařtipán. Princezně se ta myšlenka líbí tak napůl, tedy jenom jeden z mužů mající ten bohulibý nápad se s ní oženit. Do toho, aby se zadařilo, se musí zapojit samo peklo. Všichni si tedy postupně zazpívají a dílo, tedy svatba se (SPOILER) nakonec koná. (30.09.2012)

Peklem jsou ty neustálé písničky, kdy někdo někam přijde, něco se stane a dotyčný začne zpívat. Bařtipánova písnička v pekle dokonce svým surrealismem připomíná Surrealistickou krajinou od Jiřího Suchého, kterého v podstatě v jednu chvíli těmi rýmy parafrázuje. Dalším peklem jsou herecké výkony obou mladých, kdy jim prostě ty jejich postavy nevěřím. Dějově nechápu, proč Honza nedal rozmazlené princezně Pralince raději pětadvacet na holou a nešel někam hledat nějakou normální holku, která si nevymýšlí krávoviny. Na druhou stranu Pepa Dvořák a pidičert v podání Aťky mě bavili. Mimochodem, slečna Černíková hraje údiv přesně tak mizerně a směšně jako Petra Tenorová v Kouzlech králů. (03.03.2024)

Česká televizní pohádka vyprávějící tradiční příběh o Honzovi (F. Tomsa), v tomto případě sluhovi pana Bařtipána, jenž se stal králem a pojmul jeho dceru za manželku. Z mého pohledu značně vylepšuje hodnocení tomuto dílu M. Soboty povedená postava obtloustlého pana Bařtipána (vycpaný V. Preiss), jediné skutečně komické postavy, lakomého tyrana pomýšlejícího si na princeznu (L. Černíková), do značné míry podobnému legendárnímu Trautenberkovi. Bohužel nemohu tvrdit, že by kromě pana Preisse zaujali i ostatní jeho kolegové, král J. Dvořák, či rádcové M. Dejdar a O. Vízner. V pekle, do něhož musel Honza vstoupit, aby získal pro princeznu tři kouzelné věci, se objevili pouze tři čerti, a to hlasově i herecky impozantní M. Moravec, hloupý M. Vladyka, jenž už předvedl mnohem lepší výkony a A. Janoušková. Dialogy jsou většinou podivné a nepřirozené, přičemž vrchol trapnosti spatřuji v nepochopitelných rozhovorech nesympatického Honzy se strážným u vchodu do zámku M. Lipertem, a to nemluvím o hudebním doprovodu a příšerných hudebních textech. Domnívám se, že Peklem s čertem je stěží průměrná pohádka, přesně zapadající do stylu natáčení televizních pohádek v novém tisíciletí. (15.03.2017)