Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Tragikomický příběh jednoho svatebního dne se odehrává na izraelsko-syrské hranici na Golanských výšinách, okupovaných od roku 1967 Izraelem. Pojednává však nejen o hranicích mezi státy, nýbrž i o hranicích uvnitř rodinného společenství. Nevěsta Mona pochází z dobře situované drúzské rodiny z pohraniční vesnice Majdal Shams. (Drúzové jsou šíitská sekta a jejich národnost je oficiálně nedefinována. Dívka se vdává za populárního syrského herce Tallala, kterého zná jen z televizních mýdlových oper. Svatba pro ni znamená, že už se nebude moci vrátit ze Sýrie zpět. Příbuzní doprovázejí nevěstu do země nikoho mezi pohraničními stanicemi. Ženich je na druhé straně. Dojde však k byrokratickému zádrhelu a všichni musejí čekat, až se vyřeší. Mezitím je čas na rozuzlení několika složitých rodinných traumat, ovlivněných politickou situací, náboženskými předsudky a odvěkými tradicemi. (MFF Karlovy Vary)

(viac)

Recenzie (41)

JFL 

všetky recenzie používateľa

Typický festivalový "film s tématem", kde příběh je jen záminkou pro řetězení tezovitých sekvencí. Ačkoli se film tváří, že podá vhled do komplikované problematiky Golanských výšin, jedná se při tom o nenápadný jednostranný pamflet ve prospěch Izraele. Ačkoli i Izraelci jsou zde centrem (pouze zdánlivé) kritiky, ta se omezuje jen na postavy zásadového a přehnaně zaníceného policisty a úředníka dodržujícího předpisy, kteří navíc na rozdíl od protistrany vždy nakonec ustoupí. Naproti tomu syrská strana je zobrazena jako banda nesoudných idiotů a neschopáků. Ústřední rodina drúzů se zase dělí na zaslepené muže, kteří kladou ideologii a tradiční role před blaho svých bližních, a emancipované ženské postavy, které naopak svým odmítáním poslušnosti vystupují jako kritika mužů. ()

evulienka3 

všetky recenzie používateľa

Zdanlivo banálny príbeh, ktorý však ani zďaleka takým banálnym nebol, ale...čím dlhšie o tom premýšľam tým viac sa mi pri spomienke na tento film vynára v hlave viac a viac výhrad. To čo robilo tento film výnimočným boli totiž geo-politické podmienky, v ktorých sa odohrával avšak vo filme sa o nich nedozvedáme takmer nič. Keďže som človek zvedavý, hneď po skončení filmu som si zopár informácií o Golanských výšinách a o Drúzoch naštudovala a potom ma absencia lepšieho spracovania ich života v tomto filme zamrzela ešte viac. V tejto podobe to totiž bola len akási bôľno-smutná a málo úsmevná sonda do zložitých byrokratických praktík danej oblasti. Podobné tortúry primerané podmienkam však si pri troške šťastia môžte užiť aj na našich úradoch a nemusíte pritom pochádzať ani z Golan... Takže po čase zo štyroch mením na tri, i keď podotýkam, že zlé to rozhodne nebolo, len pre mňa tam časom bolo tých "ale" už priveľa. ()

Reklama

igi B. 

všetky recenzie používateľa

Svatba jako výsostné politikum? Kde nejlépe, než na Golanách, na tragicky "strategickém" území, kde žijí lidé v těžké geopolitické realitě pod tlakem všeobjímajícího válečného napětí, bigotních náboženství, klanové kultury, patriarchálních vztahů a všestrané byrokracie se statusem "státní příslušnost - bez určení"! . . . I když formou nikterak strhující - obsahem však působivá hořkohořká - asi jako ta zde ve filmu pitá pravá arabská káva - nekomedie, či spíše kafkovské podobenství o těžkém údělu lidí žijících na pomezí neslučitelných kultur a nesmiřitelných států. Bez šance (alespoň co se politiky týče) na brzké spravedlivé a smysluplné trvalé urovnání. Ale... Ano - otevřený(!) závěr filmu je nejpůsobivější právě v tom (snad) nadějném Monou a její matkou představeném >bojovně< individualistickém vzpurném symbolickém ALE! . . . A jen tak mimochodem - všimli jste si, že nikde(!) v tom rozlehlém a na místní poměry poměrně luxusním a moderním >středostavovském< sídle Hamidova klanu (a vlastně v celém filmu) v žádném záběru neuvidíte jedinou knihu? Možná by tyto prospěly lidu těžce zkoušeného kousku vyprahlé blízkovýchodní země coby místa jedné z kolébek >civilizace< více než prapory, fangle a nadživotně velké portréty politických zločinců a vrahů otce a syna Assadových na stěnách... Amen. - - - P.S. A ne že bych se chtěl zastávat jednoho formálně byrokratického úřednického stát(d)ně israelského ŽIDA, ale jeho syrsko ARABSKÉ byrokraticko úřednické (dva) protějšky ve své umanuté zmrdivosti mu tedy nesahaly(i) ani po obřezání! Oni totiž - když se to tak sečte - jeden stál za osmnáct a ti dva bez dvou za dvacet, navíc ještě dvakrát podtrženo!! (To jen ku zdejšímu >zasvěcenému komentáři< už. "Janaryba") . . . Blablablablabla... Howgh. - - - - - (Poprvé viděno 14.5.2012 na >nadějném prostoru< /v původním formátu obrazu a s orig. zvukovou stopou a č. titulky/, hodnocení 175., komentář zde jako čtyřiadvacátý - 14.5.2012) ()

nascendi 

všetky recenzie používateľa

Príjemné prekvapenie. Nevedel som, čo očakávať od filmu zo vzdialeného Blízkeho východu so všetkými jeho problémami. A vykľul sa z toho dobre pozerateľný film, v ktorom bolo viac hraníc, ako hercov, a z toho iba jedna viditeľná. Ale tá je obsadená dvoma neústupnými úradníkmi, medzi ktorými pobieha zúfalá pracovníčka Červeného kríža. Nevesta, ktorá svojho budúceho manžela pozná iba z obrazovky a svadba pre ňu bude znamenať trvalé odlúčenie od rodiny, tak táto nevesta je vsadená do centra problémov, ktorých je iba bezmocným svedkom a ktoré komplikuje každá ďalšia postava, ktorá sa na scéne objaví. Tento zaujímavý film o absurdnostiach života na Golanských výšinách nemuseli označiť aj za komédiu, pretože na prehriatom kotle s nefungujúcim poistným ventilom nič komického nevidím. ()

JANARYBA 

všetky recenzie používateľa

Tohle komedie? Jedině jestli někomu připadá komické trčet v ostře střeženém území mezi 2 znepřátelenými zeměmi . O Golanských výšinách jsem do včerejška nevěděla prakticky vůbec nic. Přípravy na svatbu tu jsou jen rouškou, která odkrývá většinu problémů, se kterými se lidé na tomto specifickém území běžně potýkají. Většina se stále hlásí ke svým syrským kořenům a právem se zde cítí jako vězení. Ostrá kritika Izraelské politiky. Takže rozhodně žádná exotická romantika. ()

Galéria (7)

Zaujímavosti (3)

  • Makram Khoury (Hammed) je ve filmu otcem Clary Khoury (Mona), stejně jako ve skutečnosti. (Myshkin)
  • Vtip o mužích s mezerou mezi zuby, který do filmu vložila spoluautorka scénáře Suha Arraf, byl narážkou na režiséra filmu Erana Riklise, který sám má mezeru mezi zuby. (Myshkin)
  • Film se natáčel ve dvou drúzských vesnicích, jedné pro-izraelské a druhé pro-syrské, podle toho, jaký byl politický charakter dané scény. Protože izraelské úřady nepovolily natáčení na skutečné hranici, na jiném místě byla postavena maketa. (Myshkin)

Reklama

Reklama