Divoké dítě
Mockingbird Don't Sing
Réžia:
Harry Bromley DavenportScenár:
Daryl HaneyKamera:
Jeff BaustertHrajú:
Melissa Errico, Joe Regalbuto, Sean Young, Michael Lerner, Ben Messmer, Kim Darby, Laurie O'Brien, Sharon Madden, Jack Betts, Nellie Sciutto, Daryl Haney (viac)Obsahy(1)
Americké drama je rekonstrukcí skutečného případu z roku 1970, kdy byla na losangeleském předměstí Arcadia objevena dvanáctiletá dívka v otřesně zuboženém stavu. Její despotický otec ji od mala držel přivázanou na dětské židličce v uzavřeném pokoji bez jakéhokoliv kontaktu s okolním světem. Malá Katie neuměla mluvit ani pořádně chodit, když s ní její poloslepá matka vešla na sociální úřad. Otec se raději zastřelil a matku následný soud osvobodil (rovněž jako oběť zneužívání). Katie se dostala do péče psychologů, ale snahu mladé lingvistky Sandry naučit Katii mluvit sabotovaly po vlastním dítěti toužící psycholožka Binghamová i dívčina matka, která po operaci znovu nabyla zrak. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (15)
Šokující příběh znázorňující život nejprve malého dítěte, potom dospívající mladé dívky, která už od mala byla psychicky i fyzicky týrána a zneužívána vlastním otcem, mezitím co matka tomu všemu 'přihlížela'. Tento snímek podle skutečné události se mi už jako malé zaryl do paměti, když jsem ho poprvé viděla a už od té doby jsem ho nemohla dostat z hlavy. Film celkově byl natočený tak, aby se divák mohl ponořit do "surové" reality v níž se hlavní postava v dětství zneužívané Katie nachází. Velké plus u mě má rozhodně i herecká sestava. Herci ke svým rolím sedli a přistoupili naprosto trefně. Co mě ale překvapuje, je celkem nízké hodnocení. Nevím, třeba to lidé hodnotí na základě toho faktu, že to není nic "hezkého" a tím pádem pak hodnotí záporně, ale pokud hodnotí záporně na základě celého konceptu filmu a toho, že se jim film nelíbil, tak to pak nedává žádný smysl. Tyhle filmy podle skutečné události prostě musí chytnou za srdce, zvláště když jde o týrání či zneužívání dětí. Vím, že to teď bude znít zvláštně po tom co jsem tu vypsala, ale já tenhle film miluju. - "She's gonna think that I abandoned her. Could I please say goodbye?" ()
Psychologické drama H. B. Davenporta, silně emotivní rekonstrukce skutečného případu. Naštěstí žijeme v ČR, kde si sociální úřady plní svoje úlohy tak, jak by měli.Vyložený herecký nadprůměr vytváří mladá Katie ( dcera rockového bubeníka Judda Steelea). ()
Obdobný téma jako ve filmu " L'Enfant sauvage " ( český název stejný jako u tohohle filmu ), ale nikoliv ten samej příběh. Katie opravdu neměla snadnej život. Otcův teror a izolování od okolního světa Katie značně poznamenala. Navíc si myslím, že Katiina matka nebyla o moc lepší než její otec. Člověk by si myslel, že po smrti jejího otce nastane pro Katie nová a daleko lepší životní etapa. Pozitivní chvíle určitě zažívala, ale i tak to holka neměla vůbec lehký. Vždyť si ji přehazovali jak horkej brambor. Příběh je to sice silnej, ale stejně jako u výše zmiňovanýho filmu " L'Enfant sauvage " i tady pokulhává zpracování. Film ve mě nedokázal vyvolat větší emoce. Celkově to na mě působilo ( i díky otřesné kameře ) jako běžnej, tuctovej televizní film. ()
Hneď prvé zábery zatnú do živého ... a potom to všetko len sledujete a celý film zúrite. Tú jej mater mali hneď z fleku zavrieť nemilosrdne do basy. Príbeh je naozaj drsný, spracovanie trošku pokrivkáva, ale herci to zvládli dobre a aj typovo mi všetci sedeli. ()
Není dnes díky internetu těžké zjistit, že film si kupodivu téměř nic nevymýšlel ani nepřibarvil a všechny události v něm zobrazené proběhly opravdu více méně tak, jak to stojí ve scénáři (https://en.wikipedia.org/wiki/Genie_(feral_child) ). A tahle věrnost realitě, hodně neobvyklá zvlášť u amerických filmů, je jeho velké plus. Na druhou stranu jsou v něm ovšem použity klasické scénáristické šablony na ostatní postavy příběhu, takže můj emoční prožitek z filmu byl hodně mělký, protože na mě působil především jako hollywoodský melodramatický tyjátr a k žádné z postav jsem necítil nějaké výraznější sympatie. Hodně jsem taky postrádal nějaký výrazný závěr nebo aspoň obsažnější epilog, který je zde odbytý jen několika stručnými titulky. A po filmu mě ještě překvapilo zjištění, že představitelka Katie Tarra Steele, která ve svých jedenácti letech zahrála myslím hodně dobře, se po téhle roli z filmové branže překvapivě úplně vytratila. ()
Ono je to vlastně jen lehce nadprůměrné drama, u kterého se snadno najdou nedostatky, ale má dvě zásadní, věci, kterého tahají výš. Tou první je samotný příběh, který je neuvěřitelně nasírací a nejde jen o samotné rodiče, ale i o sociálku, která přehlíží stav věcí či nezdravě ambiciózní a mírně šílenou doktorku. Tou druhou je Tarra Steele v roli Katie, která zahrála fantasticky a je škoda, že u hercké kariéry pravděpodobně nezůstala. 75% ()
Kdybych to brala čistě jen jako film, bylo by to tak na hvězdičky tři - ale tím, na jak dlouho se mi ten příběh vryl pod kůži a jak moc jsem o něm musela přemýšlet musím jednu * přidat. ()
Nejedná sa o žiaden veľkofilm, ale herectvo malej Tarre Steele bolo dychberúce, až som ju mala chuť počas filmu poriadne vyobjímať. Krutý príbeh, ktorý je predkladaný pred diváka veľmi pútavo a našťastie bez zbytočných drastických záberov a už len s následkami týrania. Vzhľadom nato, že sa jedná o spracovanie skutočného príbehu, tak film nemal priestor sa rozvinúť do nejakých väčších rozmerov, ale samotný príbeh poriadne zapôsobí na diváka a jeho účinok silne pretrváva aj týždne a mesiace. Podobné filmy: Srdce je zradná devka, American Crime, Z lásky k dieťaťu. ()
Neni nic strasnejsiho, nez tyrat dite. ()
Nejhorší věcí na všech těchto případech je, že když už se v novém prostředí dá dítě jakž takž dokupy, objeví se po nějaké době biologická matka, která měla na vývoji dítěte a jeho následném zuboženém stavu nesporný podíl. A tato matka má potom plnou hubu keců o tom, že jako matka ví nejlépe, co její dítě potřebuje a jak by se k ní měli ostatní chovat. Je velice těžké takovou situaci posoudit a hodnotit. Nemám dnes chut rozebírat hlavní příčinnou úlohu otce - chorého debila. ()
Viděla jsem tento film hodně dávno, ale pokaždé, když si na něj vzpomenu, naskočí mi husí kůže. Snad kdyby to bylo vymyšlené, tak by mi to ani nepřišlo. Bohužel poslední dobou se takových případů vyskytuje poměrně dost a pokaždé si vzpomenu na tento film. Když se nad tím zamyslím, tak je mi do pláče. Jak můžou být lidé tak bezcitní? ()
Nelíbilo se mi zpracování, a to vůbec, navíc téma, i když je pravdivé a psychologicky zajímavé (o případu jsme se v psychologii učili v rámci disocializovaných dětí), mi působilo značné problémy. Nejsem žádná citlivka, ale když takhle někdo zachází s dítětem, i když jde jenom o film, vzbuzuje to ve mně pocity fyzické nevolnosti. Paradoxně si myslím, že tvůrci by se měli řídit heslem: když už, tak už a natočit to drsněji, ne tak romanticky, víc si vyhrát s atmosférou, možná natočit film víc z pohledu té dívenky. Nevím. Znova se na to rozhodně teda nepodívám. ()
Tento film jsem viděla cca ve 13ti letech. Nemohla jsem z toho pomalu ani usnout, jak mi utkvěl v paměti. Psychologické drama, které asi není pro každého. Když se nad tím zamyslím a vzpomenu, že takových případů je čím dál víc, je mi z toho zle. Pustila bych si znovu, bohužel ho nemůžu najít. ()
Fakt hustej film. Viděla jsem ho též, když jsem byla malá a byl to snad můj první film, ze kterého jsem měla strach a to já odmalička koukala na různé psychothrillery či horory. Není co dodat, prostě perfektní film. ()
Film jsem viděla více než před 10 lety a v průběhu těch let jsem si na něj několikrát vzpomněla. Pamatovala jsem si celé scény, film na mě tolik zapůsobil, že jsem ho nyní musela najít a podívat se na něj znovu. A ano - asi by se mu dalo leccos vytknout, ale pro mě je skvělý. Svůj cíl - zapůsobit na diváka, u mě rozhodně splnil. ()