Divoké dítě
Mockingbird Don't Sing
Réžia:
Harry Bromley DavenportScenár:
Daryl HaneyKamera:
Jeff BaustertHrajú:
Melissa Errico, Joe Regalbuto, Sean Young, Michael Lerner, Ben Messmer, Kim Darby, Laurie O'Brien, Sharon Madden, Jack Betts, Nellie Sciutto, Daryl Haney (viac)Obsahy(1)
Americké drama je rekonstrukcí skutečného případu z roku 1970, kdy byla na losangeleském předměstí Arcadia objevena dvanáctiletá dívka v otřesně zuboženém stavu. Její despotický otec ji od mala držel přivázanou na dětské židličce v uzavřeném pokoji bez jakéhokoliv kontaktu s okolním světem. Malá Katie neuměla mluvit ani pořádně chodit, když s ní její poloslepá matka vešla na sociální úřad. Otec se raději zastřelil a matku následný soud osvobodil (rovněž jako oběť zneužívání). Katie se dostala do péče psychologů, ale snahu mladé lingvistky Sandry naučit Katii mluvit sabotovaly po vlastním dítěti toužící psycholožka Binghamová i dívčina matka, která po operaci znovu nabyla zrak. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (15)
Nelíbilo se mi zpracování, a to vůbec, navíc téma, i když je pravdivé a psychologicky zajímavé (o případu jsme se v psychologii učili v rámci disocializovaných dětí), mi působilo značné problémy. Nejsem žádná citlivka, ale když takhle někdo zachází s dítětem, i když jde jenom o film, vzbuzuje to ve mně pocity fyzické nevolnosti. Paradoxně si myslím, že tvůrci by se měli řídit heslem: když už, tak už a natočit to drsněji, ne tak romanticky, víc si vyhrát s atmosférou, možná natočit film víc z pohledu té dívenky. Nevím. Znova se na to rozhodně teda nepodívám. ()
Nejedná sa o žiaden veľkofilm, ale herectvo malej Tarre Steele bolo dychberúce, až som ju mala chuť počas filmu poriadne vyobjímať. Krutý príbeh, ktorý je predkladaný pred diváka veľmi pútavo a našťastie bez zbytočných drastických záberov a už len s následkami týrania. Vzhľadom nato, že sa jedná o spracovanie skutočného príbehu, tak film nemal priestor sa rozvinúť do nejakých väčších rozmerov, ale samotný príbeh poriadne zapôsobí na diváka a jeho účinok silne pretrváva aj týždne a mesiace. Podobné filmy: Srdce je zradná devka, American Crime, Z lásky k dieťaťu. ()
Viděla jsem tento film hodně dávno, ale pokaždé, když si na něj vzpomenu, naskočí mi husí kůže. Snad kdyby to bylo vymyšlené, tak by mi to ani nepřišlo. Bohužel poslední dobou se takových případů vyskytuje poměrně dost a pokaždé si vzpomenu na tento film. Když se nad tím zamyslím, tak je mi do pláče. Jak můžou být lidé tak bezcitní? ()
Obdobný téma jako ve filmu " L'Enfant sauvage " ( český název stejný jako u tohohle filmu ), ale nikoliv ten samej příběh. Katie opravdu neměla snadnej život. Otcův teror a izolování od okolního světa Katie značně poznamenala. Navíc si myslím, že Katiina matka nebyla o moc lepší než její otec. Člověk by si myslel, že po smrti jejího otce nastane pro Katie nová a daleko lepší životní etapa. Pozitivní chvíle určitě zažívala, ale i tak to holka neměla vůbec lehký. Vždyť si ji přehazovali jak horkej brambor. Příběh je to sice silnej, ale stejně jako u výše zmiňovanýho filmu " L'Enfant sauvage " i tady pokulhává zpracování. Film ve mě nedokázal vyvolat větší emoce. Celkově to na mě působilo ( i díky otřesné kameře ) jako běžnej, tuctovej televizní film. ()
Film jsem viděla více než před 10 lety a v průběhu těch let jsem si na něj několikrát vzpomněla. Pamatovala jsem si celé scény, film na mě tolik zapůsobil, že jsem ho nyní musela najít a podívat se na něj znovu. A ano - asi by se mu dalo leccos vytknout, ale pro mě je skvělý. Svůj cíl - zapůsobit na diváka, u mě rozhodně splnil. ()
Zaujímavosti (4)
- V roce 1969, kdy byl do kin uveden film Divoké dítě, inspirovaný osudem francouzského chlapce z Aveyronu, čelila Amerika vlastnímu otřesnému novodobému případu vlčího dítěte, tzv. Genie (Genie neboli džin byla přezdívka, pod níž se psalo a mluvilo o této dívce, která se jako džin vynořila na světě bez prožití dětství.) Genie byla svým despotickým otcem vězněna zavřená a většinou dokonce svázaná v jediném pokoji se začerněnými okny. Otec ji od narození považoval za retardovanou (odborné posudky se na přesném zhodnocení jejího mentálního stavu však nikdy neshodly) a držel ji izolovanou od jakéhokoli jazykového projevu krom zlověstného štěkání, kterým Genii dával najevo její „neposlušnost“. Kvůli tomu nebyla Genie po svém osvobození z domácího vězení schopna jakéhokoli jazykového projevu. Protože se případ stal senzací (snad částečně i díky zmíněnému filmu), dostali američtí vědci brzy grant na zkoumání Geniina mentálního stavu a vývoje, přičemž se tým vědců, převážně lingvistů, soustředil zejména na otázku Geniiných jazykových kompetencí. V téže době se v akademických sférách vášnivě diskutovalo o teorii „kritického období“ pro schopnost osvojení jazyka (critical period for language acquisition). Podle teorie kritického období musí být jazyková kompetence postupně cvičena a vštěpována v určitém období (rozhodně do předškolního věku), přičemž po uplynutí daného času již plnohodnotné ovládnutí jazyka není možné. V té době 13letá Genie byla dokonalá „study case“, tj. případová studie, na níž se mělo prokázat, zda je teorie kritického období správná: Genie byla podle této teorie již příliš stará na ovládnutí prvního (rodného) jazyka. [Zdroj: nakladatelstvi.portal.cz] (pornogrind)
- Lingvistka Susan Curtiss, která Genii učila, přátelila se s ní a psala o jejím jazykovém vývoji dizertaci (která vyšla roku 1977), byla velmi optimistická: Genie se nadšeně učila nová slovíčka, chtěla vědět názvy předmětů, barev a všeho, co ji obklopovalo; rychle se také naučila mluvit ve dvouslovných větách, kterými při normálním vývoji mluví děti přibližně do tří let. Problémem ovšem bylo, že Geniin lingvistický vývoj se brzy zastavil; v pozdějších článcích popisovala Susan Curtiss, že Genie sice vládla velkou slovní zásobou, rozuměla i složitým promluvám druhých, dokázala některé větné prvky poskládat gramaticky správně (např. adjektivum a substantivum), ale sama nikdy nebyla schopná tvořit skutečně gramaticky správné věty (neovládala plurál, pravidla negace, časování sloves a další složitější lingvistické prvky). Případ Genie tedy hrál teorii kritického období do karet, protože se ukázalo, že Genie se nikdy skutečně mluvit, tedy ovládat gramaticky správně jazyk, nenaučila. Zatímco její nonverbální kontakt s okolním prostředím se rozvíjel od počátku velmi rychle, částečné jazykové dovednosti mizely při každém projevu sociální nebo psychické deprivace, které Genii v životě provázely. [Zdroj: nakladatelstvi.portal.cz] (pornogrind)
- Díky Katie dnes lépe chápeme proces, jakým si lidé v dětství osvovují jazyk. (Margay)
Reklama