Raskenovci

Takhle nějak naturalisticky to chodí na švédském venkově. Zatímco u nás v té době probíhala nenormální normalizace, tak v tomhle seriálu měli úplně jiné a možná i normálnější starosti. A to hlavně s plozením, kastrací a pravidelným koitem. Ač je to k nevíře, k socialistickým divákům se dostal tenhle seriál, který si na nic nehrál a bez příkras šel pudovou cestou rovnou na věc. Nepomohla ani velká hvězdička v rohu obrazovky a většina tenhle seriál, který porušoval veškerá tabu bez milosti, hltala. Jenže sexuální dovádění zvrhlého Raskena s nevzhlednou Idou Raskenovou mělo za následek, že zakázané ovoce přestalo brzy chutnat a už to bylo stále to samé a opakující se dokola. Těžko odhadnout, jak by tenhle seriál působil dnes, kdyby se dostal zpět do vysílání. Tehdy byl šokantní, ale dnes v něm nic jiného než omšelý odpad, nespatřuji. 0% (23.07.2013)

Kdo z pamětníků by si nepamatoval tuhle ságu, z níž vzešlo spoustu kultovních hlášek a vtipů o šeredné Idě, která rodila v kravíně, když zrovna dojila krávu, byla chudému Raskenovi vzornou ženou, kupě dětí matkou a vůbec dovedla uplést z hovna bič. Bez legrace naturalistický pohled na švédský venkov v letech xy. (09.03.2005)

Ve své době u nás velmi populární rodová sága Vilhelma Moberga odpovídá svým zaměřením naší ruralistické škole kolem prvorepublikové turnovské revue SEVER A VÝCHOD. Asi nejvíce se jí blíží ještědské prózy Františka Křeliny (např. PUKLÝ CHRÁM, BÁBEL). I tak je to všem velmi zjednodušující srovnávání nesrovnatelného. Švédsko první poloviny 19. století mělo velmi daleko k dnešní demokratické multikulturní společnosti a luteránská intolerance si nezadala s tou katolickou, kterou známe naopak my. USA byly tehdy pro celou Evropu zdrojem alternativní naděje, místem pro všechny přebytečné z početných rodin i pronásledované pro disidentní polohu svých hodnotových a myšlenkových orientací. Jak ze stránek románové ságy, tak při pohledu na záběry jejího televizního ztvárnění doslova kape pot z té hrozné, dnes nepředstavitelné dřiny. Za všechno charakterizuje ten nedobrovolný drsný životní styl, dnes pro nás nepředstavitelný, proměna ve jménu: z Karla Nilssona se stává Charles Nelson. (29.06.2008)

Moje vysoké hodnocení není zcela objektivní,protože seriál jsem viděl v době,když jsem byl začínající teenager.Vím,že jsem viděl všechny díly a tenkrát se mi seriál líbil.Dívali se na to snad všichni,kdo měli doma televizi.Co si také pamatuju,že ohavná Ida Raskenová vystupuje v seriálu jako místní krasavice a chlapi po ni doslova slintaj.Kdo jste to neviděli,tak vězte,že polednice v podání Bolka Polívky je proti ní spanilá princezna.Rád bych se na tuto zajímavou ságu ještě někdy podíval. (12.03.2011)

Osobně jsem seriál Raskens viděla prvně v roce 2006 a to (samozřejmě) v původním znění. Plně chápu názory na adresu Gurie Nordwall, protože ani mě, přes veškerou snahu objektivitu, nepřipadá příliš krásná. Ovšem podobný názor, jako na Gurie Nordwall, mám i na spoustu jinými opěvovaných hollywoodských „krasavic“. Seriál nepojednává o kráse Gurie Nordwall, ale barvitě líčí drný život a podmínky na švédském venkově v druhé polovině 19. století. Seriál je drsný a nic příliš nepřiklášluje. Dovedu si představit, že žena mohla opravdu porodit sama bez asistence. Ale je pravda, že scéna, kde Ida porodí na půdě a její manžel popijí ve světnici s kamarádem domáci pálenku a vůbec ničeho si nevšimne, mi připadá dost přehnaná. Nemůžu si odpustit komentář, že drsný život žen a zacházení s nimi má v tomto seriálu výchovnou roli – v sedmdesátých letech ve Švédsku rozkvétala ženská rovnoprávnost více než kde jinde, lze tedy v určitých scénách seriálu Raskens cítit jakousi propagandu. Celkově - děj má spád a herecké výkony (bez ohledu na krásu) jsou vynikajicí. Sven Wolter v hlavní roli do toho dal opravdu srdce. Kdyby jen na takové úrovni byly i současné seriálové herecké výkony... (05.03.2015)