Karate Kid

Dnes může vyznívat úsměvně, naivně. No a? Vždyť je to naše dětství. Prožívali jsme to s Danielem, štvalo nás, když si utahovali s Daniela, když mu ubližovali. Měli jsme rádi starého parťáka Maiagiho. Bavili nás hlášky "A kdy budeme cvičit? - Umývej, Daniel-sane." "Náš" Žabka (rodina pochází z Československa), coby hajzlík. Martin Kove, coby trenér Kobra Kai mě nehorázně štval, když vítězil. Naopak mě vždy hřálo u srdce, když mu "starý" Miagi dál na frak ať už fyzicky nebo mentálně. No závěrečný zápas, skvělá hudba a jestřábí skok tomu všemu dalo to správnou třešinku. (07.08.2022)

Danny La Russo a pán Miyagi sú ústredné postavy tohoto legendárneho filmu, ktorý ma preniesol celým mojím detstvom a vštepil mi niektoré mravné princípy, ktorých sa snažím držať aj v dospelosti. Napríklad to, že bez tvrdej práce nie sú koláče. Koniec filmu vo mne aj po toľkých rokoch vyvoláva zimomriavky. V podstate veľmi jednoduchý a priamočiary dej, ktorý má ale pevné základy na odvahe a vytrvalosti a to je to čo dnešným superhrdinom mnohokrát chýba. Vždy si rád pozriem túto starú školu. 81% (28.12.2019)

Karate Kid je celkem béčkový film, navíc spousta z nás ho viděla ke konci osmdesátých a začátku devadesátých let, kdy se už daly sehnat videokazety s filmy jako Karate tiger, Tygří spáry nebo třeba Lví srdce. Pro náctileté kluky byli určitě větším vzorem Jalal Merhi nebo Jean-Claude Van Damme než vychrtlý Ralph Macchio, jehož bojové schopnosti se s bojovým uměním výše uvedených borců nedaly srovnávat. Dvanáctiletý Chmur by v té době hodil Karate Kid nekompromisně do odpadu a Lvímu srdci napálil drtivým ojcuki pět hvězdiček přímo na solar. Střih. O třicet let později. Karate Kid už nevypadá tak trapně jako kdysi a dokonce probouzí nostalgickou vzpomínku na začátek devadesátých let. Ralph už není ubožák, co neumí kop v otočce ve výskoku, ale celkem sympaťák a i tu kdysi hloupou techniku volavky člověk přechází s lehkým úsměvem. A slova mistra Miyagiho "Lepší učit rovnováhu. Rovnováha je základ." nejsou blbost, ale obsahují v sobě velkou moudrost. Dnes by to Karate Kid Tygřím spárům i Karate tigerovi nandal, protože se aspoň pokouší o nějaký smysluplný příběh a není to jen o tupé gymnastice. (09.02.2021)

[65%] V tu dobu vznikaly daleko lepší obdobná béčka. Navíc jsem žádný díl Karate Kid nikdy před tím neviděl – nějak mi to ušlo. Až po sledování seriálu COBRA KAI jsem se neubránil zvědavosti a nedoplnil si to. Tento první díl je asi pro mnohé taková klasika. Postavy jsou dobré – Ralph Macchio působí jako sympaťák, trochu naivní, ale dobrý. Máme tu další postavy jako je starý mistr, drsný William Zabka nebo charismatický Martin Kove. Karate jako takové zde působí dost amatérsky, ale ve finále při turnaji mě už bavilo více. Takže žádná velká pecka, ale na to 1 vidění je to docela slušná podívaná. Na Cobra kai se to ale nechytá. (21.05.2023)

Nedalo mi to a po novém remaku jsem si pustil originál, abych mohl porovnat obě verze. A nestává se často, aby byla předělávka lepší než origoš. Toto je jeden z těch případů. Zde se děj odehrává v Kalifornii a hlavní hrdina je běloch, poněkud dospělejší. Tehdy to moždá byl hit, dnes se to ale nemůže rovnat s podobnými bojovými filmy. Můj názor. Ty boje mi tam přišly strašně pomalé a obyčejné a hlavní hrdina Ralph Macchio mi přišel místy hoodně vystrašenej. Byly tam i sekvence, které se do písmene přenesly do nové vérze, hlavně co se týče namluvených pasáži. Ale abych jen nekritizoval, třeba pan Miyagi na mě působil velmy sympaticky, navíc dobrá 80s hudba. A protože je to klasika, dám průměr, ale ta nová verze je skutečně o poznání lepší. (20.09.2010)