Meč a dráp

Řve jako pavián, skáče jako žába, škrábe jako lev a moc toho nenamluví. To vše dělá turecký Němý Bobeš na cestě pomsty v divácky vděčné podívané Meč a dráp (ve verzi pro americká kina s báječně odbytým anglickým dabingem). Tedy to mluvení se hlavní hrdina geniálně rychle v polovině snímku naučí. Strašné a skvělé zároveň. [FOD 2019] (16.03.2019)

Kouzelný a svým způsobem i jedinečný turecký trash v hlavní roli s hvězdným Cüneytem Arkınem, který vyrostl mezi lvy (je to takový kříženec mezi Tarzanem a Romulem a Remem) kdy se později mstí za smrt svých rodičů a když už pořádně nemůže rukama (poté co jeho ruce byli polity kyselinou), tak si nechá vyhotovit spešl ocelové drápy a to co následuje, ta žízeň po krvi, především v závěrečných 20 minutách, to je hotová řežba, kdy se skáče, lítá vzduchem, vlastně na zemi se tráví jen minimum času:-) Zběsilá akce od začátku až do konce (choreografie bojů působí sice levně, ale tvůrci udělali maximum, nacpali do filmu co se dalo, aby diváka zaujali, mě osobně se líbila, především pak scéna bratra proti bratrovi), zatracená zábava, trocha gore, hudba jak z baletu, pestré barvy (pěkné kostýmy) a snad stovky mrtvých statistů, tím vším se tento film může pochlubit, musíte vidět abyste uvěřili, takže vypnout mozky a bavit se:-) (02.09.2014)

Přestože jsem se tady docela minul se (sub)žánrem i pojetím, musím uznat, že ty velkolepé hromadné bitvy s meči plné parodických vtípků a občas i drsně černohumorných prvků (jako třeba hned ve 12. minutě dvojité useknutí zavěšených rukou na dveřích) byly dostatečně atraktivní a zábavné. Nezískal-li si mne turecký dvojník Alaina Delona v hlavní roli, alespoň jeho noblesnější knírkatý protivník (Yıldırım Gencer) nesl v sobě pro mě jisté charismatické kouzlo a k částečné spokojenosti přidávám i výpravu včetně kostýmů. Hlavně poslední nejačknější půlhodina zachránila můj dojem, který byl však po velkou část filmu značně nevyrovnaný a coby divákovi, který tyhle historické bojové šarády (vypadající občas až jako klasické historické fantasy, jen bez magie a kouzel) příliš nevyhledává, mi Meč a dráp nenabídli zrovna takovou podívanou, která by si mě po celou dobu získala jen případnou kreativitou (místy žel ne zrovna největší), atmosférou (místy taky žel méně výraznou) nebo příběhem (který mě mimo akční scény nebo pasáže s podzemní otvorem, řebříkem a kyselinou neupoutal). Zdejších 85% a série nadšených komentářů pro mě značí, že si zatím Meč a dráp našla v našich končinách vesměs skutečná cílovka, osobně se však více ztotožňuji s průměrem 5,9 na IMDb. [55%] (16.09.2023)

Dlouho jsem čekal a můj kůň přišel! Tohle je kánon, který bez diskuze náleží do Top 3 nejlepších braků na světě společně se Smrtelnou kořistí a Ptákodermií. Halelujá! Děkuji Festivalu otrlého diváka 2019 za promítnutí jediné dochované kopie, která je navíc k dispozici nikoliv v původní turečtině, ale s kouzelně toporným dabingem pro tehdejší americká grindhouse kina. Nezapomenutelný zážitek, můj 6000. hodnocený film zde na csfd nemohl být luxusnější!:-) (11.03.2019)

Viděno v rámci festivalu Otrlého diváka 2019. (18.03.2019)