Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Ve francouzském zajateckém táboře Les Milles, který se nachází nedaleko Aix-en-Provence, je v roce 1940, krátce poté, co Němci obsadili Francii, internováno dva tisíce německých mužů. Mezi nimi jsou židé, komunisti, dva nositelé Nobelovy ceny míru, umělci, intelektuálové, známí lidé, jako Max Ernst, Lion Feuchtwanger, Walter Franck a Golo Mann. Jeden francouzský velitel v táboře se německých zajatců zastane a ocitá se kvůli tomu v nesnázích. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (4)

rivah 

všetky recenzie používateľa

V ději oživena málo známá epizoda ze začátku války, kdy velitel tábora na franc. jihu umožnil útěk vězňů před okupanty. ()

Volodimir2 

všetky recenzie používateľa

Film prezentuje udalosti na základe historických faktov. Ide o málo známu epizódu 2. svetovej vojny. Po nástupe Hitlera k moci množstvo ľudí uteká pred diskriminačnými zákonmi do zahraničia. Aj vo Francúzsku v roku 1940 sa zdržuje tisíce Nemcov, Rakúšanov a utečencov z rôznych štátov. Po kapitulácii Francúzska, vláda rozhodla, že všetci títo občania majú byť internovaní v zajateckých táboroch.. Šéf francúzskej polície, si chce za každú cenu udržať dobré vzťahy s Nemcami. Ale jeho podriadený dôstojník Charles Perrochon, veliteľ internačného tábora Milles, mal na tento rozkaz úplne iný názor. Tábor bol otvorený v septembri 1939, z bývalej továrne v blízkosti dedinky Les Milles, pre týchto utečencov, ktorí utiekli zo svojich krajín pred nacistickou perzekúciou. Medzi nimi boli mnohí svetoví vedci, spisovatelia, umelci napr. Max Ernst – nemecký umelec, Lion Feuchtwangera – nemecký spisovateľ, Walter Franck (Werner Fiedler) – nemecký historik, Golo Mann (Angelus Gottfried Thomas Mann) – nemecký historik. Keď obdržal rozkaz pripraviť deportáciu 1928 Židov do tábora Drancy, odkiaľ mal nasledovať presun do Osvienčima vedel, že by to pre nich znamenalo istú smrť. Získal peniaze z Ameriky a zabezpečil im dopravu až do Maroka. Lenže nie všetko pôjde podľa jeho plánu. ()

Reklama

Arsenal83 

všetky recenzie používateľa

Keď ste v roku 1940 počuli slovo Halt!, bol najvyšší čas spomenúť si, kde som nechal závet. Ani so slovom "Papieren!" to nebolo oveľa lepšie. Tento filmový skutočný príbeh zapadol prachom a je takmer neznámy. A je aj menej silný ako nejaké príhody z Osvienčimu a tak. Tento Vlak slobody bol totiž z veľkej miery úspešný a z toho sa dráma ťažko robí. Zaujímavé je tiež poznanie, že Kristin Scott Thomas bola za mladi celkom sympatická žena a ako Britka nie je prekvapujúco britká. Taká ostrovanská Juliette Binoche. ()

Willy Kufalt 

všetky recenzie používateľa

„I kdybych se pominul, show musí pokračovat...“ Působivé válečné drama zachytává dění ve francouzském táboře pro židovské uprchlíky a následném záchraném transportu přes španělskou hranici zejména z pohledu ústřední postavy velitele. Jean-Pierre Marielle opět mistrovsky vystřihl plnokrevně ztvárněnou postavu, pan komandant Perrochen budí od pohledu respekt, hrdinstvím a spočátku i projevovanou zdvořilostí zvláště mezi čtyřma očima zajisté kus obdivu. Na druhé straně svým radikálním zaujetím postojů a zahořklou povahou, promítající se do tvrdě pronášených rozkazů, umí stejně vyvolat až nesympatickou pachuť a odpor, či během pravidelných tělesných záchvatů zas lítost... O událostech z válečné Francie zobrazených v tomto filmu jsem cosi věděl už díky Feutchtwangerovu románu „Vyhnanství“, který jsem před pár lety četl a dost tenkrát na mě zapůsobil, tedy Les Milles mi teď text celý kontext připomněly a rozšířily. Nicméně stejně jsem skoro celý čas s napětím trnul a čekal, jak celý proces záchrany a odvozu dopadne, podobně tak příběh odvážného důstojníka, leč vyvolávajícího zároveň neustále mírně protichodné pocity nejen v divákovi, ale i ve většině lidí kolem sebe... a jak to už v životě za války bývá, i zde nakonec epizodu s obdivuhodným činem dotáhnutým do konce rámuje i tíživý smutek a žalem nad událostmi jinými. Film se mi hodně líbil, jen mi během trochu roztříštěnější první třetiny připadalo, že načrtává zároveň mnoho dalších zajímavých motivů, kterým se později moc nebo vůbec nevěnuje a zasloužily by si pak možná větší prostor k rozehrání. Zvláště když se mezi vesměs (v rámci zdejšího ztvárněni poněkud zaměnitelnými) postavami utečenců objevila i řada skutečných osobností z tehdejšího kulturního a uměleckého života v čele se zmíněným Lionem Feuchtwangerem... [85%] ()

Galéria (5)

Zaujímavosti (2)

  • Film sa do značnej miery inšpiroval autobiografickou správou nemeckého spisovateľa Liona Feuchtwangera v Le Diable en France, kde rozpráva o každodennom živote v tábore a dobrodružstve „Vlaku slobody“. (Arsenal83)
  • Film sa natáčal v obci Ścinawka Średnia (Poľsko). (Arsenal83)

Reklama

Reklama