Kráľovstvo nebeské

Říká se, že "Gladiátor" Ridleyho Scotta odstartoval v roce 2000 velký comeback výpravných dějinno-mytologických epopejí. A říká se, že "Království nebeské" téhož režiséra je jakousi poslední šancí tohoto žánru, který po necelých pěti letech zazářil, posbíral spoustu cen a postupně vyklízí cestu lukrativnějšímu hollywoodskému artiklu. Je-li tomu tak, pak Scott v pravou chvíli složil reparát za bezduchého a prázdného "Gladiátora". "Království nebeské" není bezchybné dílo, je to typický "vydařenější hollywoodský špektákl", který se vyznačuje částečnou odvahou při uvolňování formy ve prospěch obsahu a patrnou fóbií z toho, aby tak činil do důsledku. Od prvních vteřin je jasně patrné, že kulisovost a umělost "Gladiátora" nepramenila z Scottovy chvilkové slabosti, nýbrž z toho, že anglická legenda nedokáže vtisknout historickým místům a osobám jistou specifičnost, jasný výraz... vše je umělé, jasně načrtnuté, fungující podle mechanických pravidel průměrného scénáře. Lidé jsou jen černí a bílý, všechna místa vyzařují gloriolu nákladné výpravy, ale chybí jim punc autentičnosti a sugestivita. Jenže zatímco kulisy Říma zakrývaly velké kulové, kulisy 12. století mají za sebou alespoň něco, co stojí za to objevovat. Středobodem filmu je Orlando Bloom, který konečně dokázal zahrát něco jiného, než oduševnělého elfí princátko. Pravda, jeho panická čistota zůstává, ale mladý idealista Balian má svou lidskou, chybující stránku. To, že zůstane pouze v rovině skicy, na níž Scott vrší křiklavé pastely klišé, je věc druhá. Mladou hvězdičku naštěstí ze všech stran podpírají výtečbní herci, z nichž dlužno zmínit především charismatického maršála Tiberia Jeremy Ironse. "Království nebeské" nemá s historií příliš společného, je to film po myšlenkové stránce veskrze současný, který kulisy křížových výprav a středověku používá pouze jako prostředek pro poselství tolerance mezi křesťany a muslimy. Je to poselství moralistní, svým způsobem krotce podané, ale především zábavné a v určitých momentech velice působivé (přetlačovaná křesťanů a muslimů v rozvalinách hradeb Svatého města). Otázky víry, cti a obětování zaznívají v typicky opatrném balení, ale je dobré, že své místo dostávají... Pokud si přimyslím výtečný soundtrack a poměrně dobře pojaté bitevní scény (to, že si raný středověk Scott plete s fantasy, raději taktně opominu), vydal žánr "historického" velkofilmu jednoho ze svých nejlepších zástupců, který na hlavu poráží jak "Tróju", tak "Gladiátora". "Království nebeské" není skvělým filmem, ale je to film o něčem, což se cení. (06.05.2005)

Soundtrack Harry Gregson-Williams: 1. Burning The Past ,2. Crusaders ,3. Swordplay ,4. A New World ,5. To Jerusalem ,6. Sibylla ,7. Ibelin ,8. Rise A Knight ,9. The King ,10. The Battle Of Kerak ,11. Terms ,12. Better Man ,13. Coronation ,14. An Understanding ,15. Wall Breached ,16. The Pilgrim Road ,17. Saladin ,18. Path To Heaven ,19. Light Of Life (Ibelin Reprise), (19.05.2011)

Maestro Ridley se přesunul do 12.století a s protiválečným poselstvím nenápadně smiřuje muslimský svět s tím křesťanským - tam v Nebeském království, kde je Boží vůle vykládána jen na tisíc způsobů a Svatá země patří všem. Pohádka, řeklo by se a taky že ano, nicméně král Richard Lví srdce je už na cestě ji zhmotnit a pochopitelně jak jinak, než vojenskou cestou.. Ve Francii modrých filtrů a vloček padajících vzhůru ještě kráčí Scott v těch lepších stopách Gladiátora, ovšem jakmile družina posilovnu navštěvujícího kováře Blooma opustí přístav v Messině, začne skřípat mezi zuby blízkovýchodní písečná nuda, která ve své nekonečnosti postrádá byť sebelacinější nosnou zápletku se schopností ji rozptýlit. Vizuál nádherný, uvnitř však neskonalé pusto. Navíc ten nešťastný výběr ztepilého Orlanda, jenž po celý film svými výrazovými prostředky připomínal zesnulého v márnici, kterému ztuhly obličejové svaly po otravě rybou fugu - vždyť i Norton za maskou malomocného zahrál očima více emocí, než on.. (31.01.2011)

Jo to tehdá mistr Ridley uměl a v roce 2023 je stále zachráncem historického žánru v kině. Jsem rád, že u toho tentokrát gladiátor Crowe nebyl, Orlando Blooma jsem měl vždycky rád a tenkrát byl fakt všude, ba co víc, jeho herectví mě prostě baví. Celý tříhodinový historický opus magnum plný oscarových herců rozhodně stojí za to a pokud je člověk fanda soubojů na meče, obzvláště si přijde na své. 10 let starý film asi netřeba blíže představovat, rozhodně však musim poukázat na závěrečnou (hodinovou!) bitvu o Jeruzalém, která co do velikosti nemá obdoby. Jestli tento pocit něco překonalo, tak snad jen taková menší potyčka v lese s Liamem Neesonem, která je i po letech naprosto špičková. Tam ze všeho nejvíc figuruje zasněžená kamera a o této scéně by se mělo učit, jak se to vlastně správně dělá. No a taky ta pasáž, kdy malomocný král vstane a ručně profackuje Brendana Gleesona! :D..Prostě 95% (31.12.2015)

Director's Cut. Pokiaľ kinoverzia zapadla medzi ostatné viac či menej nevydarené post-gladiátorovské epické bijáky, tak režisérsky zostrih si zaslúži plných 5 a po všetkých stránkach znesie porovnanie aj stakým dielom ako je trilógia Lord of the rings. Film som pozeral v dobe, keď som na detaily u kinoverzie už takmer zabudol a cítil som sa takmer ako pri sledovaní úplne iného filmu. 50 bonusových minút nielen skvelo rozšírilo príbeh, ale dalo aj viac viniknúť postavám, nádhernej technickej stránke, soundtracku a pochmúrnej-sivej atmosfére. Aj samotný Orlando Bloom mi po nejakej hodinke už absolútne neprekážal - ba naopak, v úlohe mladého rytiera, syna svojho otca, bol presvedčivý. Zabudnite na kinoverziu, režisérsky zostrih vám ponúkne nový, vinikajúci zážitok. (9/10) (20.06.2010)