Dobrý ročník

Film, kde je nebeská modř, sluneční kraj a nádherná Provence plná vinné révy, se vždycky těší u mě dobré pověsti. Nejde vůbec o žádné zářící barvotiskové dílo, či lacinou komerční komedii, ale opak je pravdou, je to natočeno s lehkou svěžestí, vtipně a hlavně s filmařskou profesionalitou, kde režisér Ridley Scott, myslím nepromarnil nic z toho, co tenhle námět nabízel. Po herecké stránce tu na sebe váže pozornost hlavní postava Max Skinnera v podání neodolatelného Russella Crowe, jehož filmový rejstřík je opravdu široký a má v něm i místo pro humor. Ke konci, když už pravidelné titulky lemovaly obrazovku a zmizela okouzlující Provence, jsem dostal fantastickou chuť na skleničku francouzského vína. Nakonec proč ne, moje hodná paní doktorka praví, že v malém množství je víno zdravý nápoj, plodí radost a zahání stesk i chmury. O sodovce se to říct asi nedá? (22.07.2009)

Dobrý ročník se v mých očích jen pramálo odlišuje od našich, českých Bobulí. Náprava zkaženého městského člověka skrze víno a lásku děje se snad o něco více uvěřitelněji, nostalgické vzpomínky jsou subtilnější a chytřejší, celý film je o poznání vážnější a řemeslně lépe zvládnutý - toť vše. Slabé víno v moc pěkné lahvi. Možná až bolehlav. Repliky zúčastněných osob jsou totiž zrovna tak bobulovitě, ne-li více křečovité. Ani tolik "básnických" promluv plných "moudrosti" a oslavy krásných žen a vína se hned tak nevidí. Ten tupý kontrast sobecké, městské burzy a rurální idylky má být hlubokým sociálním objevem, roztomilým aspektem filmu či komickým prvkem? Není než hloupou "frází". (10.03.2010)

Nečekal jsem, že mě DOBRÝ ROČNÍK tak strhne. Víno a já nejsme příliš dobří kamarádi a Russell Crowe (i když je výtečný herec) nepatří k mým oblíbencům. Nicméně stalo se. Asi za to mohlo ono kouzlo půvabné Francie, krásné ženy a krásná příroda. Úchvatný kraj ten Provence. Ridley Scott těží právě z něj. Vzpomínky na dětství a nostalgie jsou téměř v každém záběru hmatatelné. Podle mě se tahle spolupráce Ridleyho a Russela povedla ještě lépe než jejich GLADIÁTOR. (15.09.2007)

„Časom zistíš, že výhrou muž nič nezíska. Naopak, akt prehry však môže byť zdrojom dôležitého poznania.“ Najlepší film na svete. Vážne, vážne vážne dobrý oddychový film. Víno, dážď, hrozno, traktory, jedlo, pes, bazén, tenis, kaviarne, tiché cesty, dreváky, fajky, motocykel. Skvelý, nádherný, vláčny, malebný, lahodný a hladký film so snovou atmosférou francúzskeho vidieka. K tomu parádne záverečné (!) titulky, skvelý soundtrack, malebná výprava a axióma, že vo Francúzsku hosť NIKDY nemá pravdu. A že vziať si tu sesternicu je trestný čin len ak je škaredá. (19.06.2009)

A půl. I navzdory žánrovému označení komedie, jsem si vždy myslela, že tento film bude drama. Nevím ani proč. Zhruba do první poloviny jsem se výborně bavila nad vtipnými situacemi a dobrými dialogy. Druhá polovina filmu mě již lehce míjela a nějak jsem nebyla schopna ji plně vnímat. Russell Crowe je můj oblíbenec, a i přesto, že svou roli opět zvládl bravurně, mi do komediálního žánru příliš nesedí. O půvaby filmu bylo postaráno díky nádherné Marion Cottilard a slunečnému prostředí provincie. Jako bonus bych také zmínila excelenci našeho dabingu v podání Vladimíra Brabce a Jiřího Schwarze. Má představa o Dobrém ročníku byla poněkud odlišná, i tak z něj mám dobrý pocit a dojem. (02.05.2010)