Masakr v Římě

Film, během jehož sledování mi naskakovala husí kůže a připomněl mi opět hrůzostrašnost války, kterou znázorňuje opravdu důvěryhodně a realisticky. Nadčasová podívaná pod dohledem režiséra George P. Cosmatose (Rambo ll, Kobra), se skvělou hudbou mistra Ennia Morriconeho. V hlavní roli tradičně vynikající Richard Burton. P.S. Ve filmu zazní i zmínka o děsivých událostech v českých Lidicích. (18.11.2009)

Řím je otužilé město a jeho prastarými stavebními základy jen tak něco neotřese. V roce 1944 ale v jedné z jeho uliček zavládl vzruch a zděšení. Procházel totiž tudy oddíl SS, na který měl plánovaně políčeno partyzánský odboj. Odplata zdejšího gestapa na sebe nenechala dlouho čekat. Popravčí četě ve filmu velí Richard Burton coby pověřený velitel gestapa Kappler. Alkoholový opar dal stranou, není ovšem vyloučeno, že střílení do zátylků nebohých italských občanů, co prošli náhodně prapodivnou selekcí, mu způsobilo takový náhlý nervový otřes, až zase znovu sáhl po lahvi něčeho ostřejšího. A i samotný divák nebude mít v určitých syrově vyznívajících fázích filmu ty nejpříjemnější pocity. Na druhé straně film trpí stagnací, kdy se toho moc neděje, čímž nechci naznačit, že  by film vyloženě padal do nudy. Když má nějaká vyhrocená scéna nahánět husí kůži, přispěchá mistr Ennio Morricone, aby svým orchestrálním doprovodem vyučoval děs, co se transformuje do nové odmocniny psychického rozladění. A za italský lid křesťansky kope Marcello Mastroianni, který se dramatických rolí také nebál. George P. Cosmatos byl režisér, který nejvíce proslul svým druhým režijním příspěvkem v sérii  filmů s Rambem. Jeho válečné počiny z první  poloviny jeho kariéry byly vcelku osvěžující, nikterak však  přelomové. Na sklonku režijní poutě nevytvořil nic kloudného, takže o to víc je tenhle jeho válečný počin kvalitně zrealizovaný, zahraný a s patřičnou dávkou nepříjemné autentické syrovosti podaný. 7/10 (16.01.2022)

Morriconeho opět fantastická hudba, Richard Burton (velitel gestapa Kappler) a Marcello Mastroianni (odbojářský kněz Antonelli) tři důležité postavy tohoto válečného snímku nebo spíš boje domácích odbojářů. Jinak převážně nuda, celý film se v podstatě nic zajímavého neděje, krom dvou atentátu na jednotky SS, bylo to spíše o komunikaci a plánování útoku..Ani scéna hromadných poprav v nějakém odlehlém dole tento film nezachránila pouze od průměru a to jsem si dělal po velmi nadějně vypadajícím úvodu předčasně velké naděje. Na konec bylo zajímavé číst závěrečné titulky filmu (takový epilog). Dnes by ale stěží takový to film prošel.. (14.04.2008)

Opravdu velké překvapení, co se týče celkové kvality tohoto snímku! Bezchybná Cosmatosova režie, výborná kamera a střih a žádné přibarvování-jenom syrová realita. Taky mě zaujalo skvělé gradování napětí v některých scénách, na to že to byl režisérův druhý film, tak všechna čest. Všichni herci navíc hrají jako z partesu. Jedinou věc nechápu: jak je možné, že 40 let starý Masakr v Římě je mnohem působivější než náš aktuální pokus jménem Habermannův mlýn? (23.05.2011)

Výborné válečné (a psychologické) drama. Válka se blíží ke konci a němečtí důstojníci se nechtějí dostat na seznamy válečných zločinců. Proto, když se objeví rozkaz, za každého mrtvého Němce z atentátu, popravit 10 nevinných Italů, váhají. Jen těžko a neradi sestavují seznamy skoro 350 obětí. Snad i Němci čekali, že papež zasáhne a této tragédii zabrání. Jenže papež litoval spíše sebe a svou církev, měl fašisty rád, protože ho chránili před komunismem. Burton jako římský velitel gestapa měl charisma a nebyl zase tak kladným hrdinou, jak by se mohlo zdát. Mastroianni v roli kněze byl taky skvělý, líbil se mi i symbolický závěrečný moment. (08.06.2017)