Než nás probudí lidský hlas

We have lingered in the chambers of the sea/By sea-girls wreathed with seaweed red and brown/Till human voices wakes us and we drown… Moc, opravdu moc jsem chtěla splývat tou deltou řeky nevinnosti do oceánu dospělosti, ale doslovnost mě celou dobu táhla ke dnu a neokysličený mozek se za celou stopáž zmohl pouze na úvahu, co by z tématu dokázal vydolovat Peter Weir nebo kdokoli jiný, kdo by si slovy žijícího klasika nepletl vesmír s odrazem hvězd na hladině... (19.11.2020)

Já se na tento film nesmírně těšila nejen kvůli Helence, ale i na ten žánr jak je nahoře vypsaný. To by snad i odpovídalo, ale je silně namístě napsat, že je to celé spíše laděné na té mysteriózní vlně. Minulost prolínající se s přítomností sice na sebe volně a nenásilně navazuje, ale jsou tam prvky, které mně připadaly zcela zbytečné a tam, kde bych si představovala větší rozvinutí celé té podivné (ne)skutečnosti, tak tam jsem byla silně zklamaná. Na ten film buď musí být to správné naladění (a to jsem si myslela, že mám) a nebo jiný druh vnímání, než jsem měla já. Protože vizuálně to bylo místy nádherné, mému oku některé momenty přímo lahodily (hlavně ty u vody), ale jako příběh takový ani ryba ani rak, plus absence chemie a většího jiskření v místech, kde bych to očekávala, zkrátka ani moje oblíbenkyně to tentokrát nezachránila. (07.07.2014)

Sam Franks a jeho nejlepší kamarádka (až by se dalo říct láska) si užívají každého společného dne - i přes handicap, který díky svému postižení má. Ale jejich přátelské dny naruší tragédie, při které dívka zmizí. O třicet let se Sam vrací zpět do rodného města, aby zde pohřbil svého otce. Po cestě potkává mladou ženu, ke které ucítí to, co již dlouho ne. Je možné, že ztracená dívka a mladá žena jsou nějakým způsobem propojené? ... Z filmu jsem trochu rozpačitý. Ač jsou obě poloviny filmu spojené mysteriózní linií, trochu mi přijde, že si každá polovina filmu žila svým životem, a že každá zvlášť poskytuje větší zábavu než obě dohromady (přičemž ta první půlka mne bavila o chlup víc, než ta druhá). Pochválit musím herecké obsazení, ale opět mne obsazení mladých herců v první půlce sedělo trochu víc, než "velké" hvězdy Guy Pearce a Helena Bonham Carter v půlce druhé. Tak či onak ale nelituji, že jsem film viděl, byť si jej znovu už pravděpodobně nepustím... (08.04.2014)

Tichý film z tichého prostředí a setkání dvou lidí, které zachází až za hranice reality a přichází do světa nadpřirozena. Film toho vlastně moc neřekne, jen nakousne jednu epizodu ze života jednoho kluka a v průběhu celého toho filmu máte takový nejistý pocit, jako kdyby Vás ze záhrobí někdo sledoval. Není to vysloveně zlý film, ale na mě až moc skromný a mlčenlivý. (20.05.2015)

Znáte ten pocit, když si z nějakého důvodu vyhlídnete nějaký film; ať už kvůli obsazení, režiséra, traileru nebo jenom kvůli názvu; je to malý, nenápadný film, který moc lidí nezná, a proto ho není lehké někde sehnat a když až po měsících hledání konečně najdete ty správné odkazy, podíváte se na něj a on splní (skoro) každé očekávání, které jste si za ten čas vybudovali? Tak nějak takhle to mám s tímhle filmem. (02.04.2011)