Janghwa, hongryeon

Příběh dvou sester a její macechy aneb pohádka pro odrostlejší masochisty, kteří se rádi nechávají strašit vrávorajícími Asiatkami s dlouhými černými vlasy. Děj je zasazen do velkého domu plného prázdných místností a dlouhých chodeb, jako dělaných pro nervydrásající kamerové jízdy á la Osvícení. Hororové sekvence jsou (bohudík) dávkovány s mírou, zato málokterá z nich se v mém případě minula účinkem. Když to už už vypadalo na další šmátrající pazouru neznámého majitele, tak nic… a vteřinu na to: BAF! Následovalo instinktivní ucuknutí, několikasekundový třas po celém těle a záplava nadávek. Strašit v té Asii fakt umí, to jo. Větší prostor než v tuctových evropských a amerických hororech věnoval Ji-woon Kim (nemyslete si, ta jména kopíruji z ČSFD :) několikavrstvému příběhu s metafyzickým přesahem a postupnému odkrývání tragédií minulosti. Během poslední dvacetiminutovky se rodinní kostlivci doslova sypou ze skříní. Závěrečné rozuzlení někoho naštve, někoho nadchne – no, řekněme, že není z nejhorších, zároveň ani z nejoriginálnějších a k poměrně jednoduché pravdě (někdy věříme tomu, čemu věřit chceme) se dobírá zbytečně složitým způsobem. 75% Zajímavé komentáře: Mr.Apache, kitano, Triple H, Radiq (21.12.2007)

Korejska ducharina u mna nefunguje. Ano, film ma zrucneho rezisera Jee-Won Kima /I saw the Devil/, ale nuda dostala neprimerane vela priestoru. Nic sa tam dohromady nedeje, pribeh dvoch sestier nic dohromady neponukne. Obcas tvrdo narazim ked sa necham ukecat na tuto vetu : oplati sa sledovat aj dobre filmy kvoli nerelevantnemu pocitu nudy u divaka. Takze teraz to na mna nefungovalo, smola. 25 % (22.11.2014)

Tak tohle byla obrovská zatěžkávací zkouška pro můj zvyk nevypínat (prý) dobré snímky kvůli irelevantnímu pocitu nudy. Někdy se to vyplatí, někdy ne. Tentokrát jsem bohužel zalitoval, neboť mě Janghwa, Hongryeon neuspokojil v žádném ohledu. Mně nevadí spletité filmy, pokud je spletitý i jejich děj, ale opravdu nemám rád prosté blbosti, které se snaží udělat sami sebe zajímavými pomocí netradičních a téměř nerozluštitelných narativních postupů. To pak totiž není genialita, ale póza. Zklamání, to se mi ten jednoduchý prostinký americký remake líbil víc. (24.08.2009)

Film, ktorý v sebe výborne kombinuje rodinnú drámu s prvkami hororu. V dramatickej línii je až "pekelne" pomaly rozohratý príbeh, v ktorom postavy ako aj udalosti vyplývajú na povrch postupne, ale o to s väčou intenzitou. Hororvé prvky tu potom úspešne evokujú pocity strachu, napätia a neistoty napr. už len v v majstrovskej práci s náznakmi (sviežou obmenou je to, že v miestach kde najviac očakávate shock efekt sa často nedostavi a naopak, kde nie je jeho výskyt pravdepodobný, udrie o to s väčšou razanciou). Je potešiteľné vidieť, ako trademark ázijskych hororov nachádza uplatnenie aj vo filme s vyššou naračnou ambíciou. (29.12.2004)

Silné čtyři! Miluju šílené asijské filmy a tenhle je nadmíru povedený. Abych ho zhodnotil, budu teď asi muset nepatrně spoilerovat... Tedy: Zprvu zdánlivě "vlasatě - psychiatrický" film se po úvodní scéně změní v lehce psychedelické a těžce psychotické rodinné psychodrama s vlasatými i jinými horrorovými prvky, aby se po vyzrazení pointy někdy ve druhé třetině postupně pomalu normalizoval na "pouhý" rodinný thriller. Po skončení filmu mi všechny kamínky jeho dějové mozaiky zpětně krásně zapadly do sebe, ale v jeho průběhu jsem měl hlavu občas dost zamotanou (o což samozřejmě režisérovi šlo). Šílené jsou více nebo méně všechny hlavní postavy - vzteklá a nekomunikativní starší sestra, zamlklá a bezduchá mladší sestra, jejich neurotická macecha se svými změnami nálad, no a otec s výrazem vyšinutého a podivínského profesora chemie také nepůsobí normálně (a stále rozdává jakési podezřelé pilulky). Působivé, pohledné, napínavé, zajímavé... (26.10.2013)