Válka a vášeň
Oldest Living Confederate Widow Tells All
Réžia:
Ken CameronScenár:
Joyce EliasonKamera:
Edward J. PeiHudba:
Mark SnowHrajú:
Diane Lane, Donald Sutherland, Cicely Tyson, Anne Bancroft, Blythe Danner, E.G. Marshall, Gwen Verdon, Kathryn Morris, Wil Horneff, Ken Marshall, RonReaco Lee (viac)Obsahy(1)
Lucy Marsdenová byla v roce 1984 ve svých devětadevadesáti letech nejstarší žijící vdovou po vojákovi, který se pod vlajkou Konfederace zúčastnil americké občanské války. Lucy sama válku nezažila, avšak ve čtrnácti letech se provdala za padesátiletého válečného veterána kapitána Williama Marsdena. Brzy po sňatku zjistila, že manžel, který bojoval v pouhých třinácti letech, se dosud nevyrovnal s těžkými traumaty, utrženými v krutých bitvách. Nejhorší jsou vzpomínky na nejlepšího kamaráda, jenž za války padl. Lucy tak zjišťuje, že manželské lože není jen místem odpočinku a potěšení, ale také nočních můr a drásavých vzpomínek... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (7)
Docela zajímavý příběh podávaný ve "dvojnásobné" retrospektivě. Celkově se jedná skoro o rodinný film, ale ozvláštění typu první Lucyny noci se starají o trochu vyšší úroveň. Za pozornost stojí i Donald Sutherland, jehož plnovous tu dostoupil svého dosavadního "vrcholu". ()
Tato dvoudílní rodinná sága je velice zvláštním film. Ačkoliv obal DVD či plakát by naznačoval, že se bude jednat o válečný film, není tomu tak. Kdo tedy čeká řež mezi Modrokabátníky a vojáky Jihu bude dost zklamán. Tenhle film je o válečných traumatech, o snobství, o stáří, o úctě k životu i o nutnosti nevzdávat to když to nejde a snažit se využít svůj zde vyměřený čas naplno. Je to vlastně retrospektivní vyprávění jedné stařenky o jejím životě na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Tehdy si jako hodně mladá žena vzala za muže veterána občanské války, Zároveň je to i retrospektivní vyprávění příběhu válečných útrap jejího muže, který bojoval jako třináctiletý chapec s armádou Jihu. To je poněkud nezvyklé, protože divák je většinou zvyklý prožívat přímé vyprávění a ne sledovat vyprávění někoho kdo příběhy nezažil a jen jen zprostředkovává dál. Nevadilo mi to, jen mi tam chyběla jistá autenticita když hrdinka vyprávěla o válce, kterou nezažila. Bitev samotných tam moc divák neuvidí a když, tak to nevybočuje ze standardu TV filmů. Diane Lane byla krásná a role skvěle sedla i Donaldu Sutherlandovi. Moc se mi tu líbil. Z koho jsem byl paf byla skvělá Cicely Tyson. Měla naprosto úúúúžasnou roli a dala s jinprostou grácií. Doufám, že za svůj výkon dostala nějakou cenu! A řeknu vám rovnou, tenhle film udělal proti rasismu víc, než stádo řvoucích blbečků z BLM. Nenásilně, citlivě, prostě ve stylu pohodových devadesátek ve kterých vznikaly parádní nehysterické filmy netočené na objednávku různých dnešních progresivních hnutí. Film je zajímavý i v tom, že pojednává o traumatech z občanské války. Amíci se hodně věnují tomuto tématu ve filmech z Vietnamu, sem tam z Iráku, ale takhle daleko jsem ještě nic podobného neviděl. Závěr je ale jasný ibez toho. Každá válka lidi deformuje. A nejvíce ty normální, běžné lidi co měli štěstí a přežili. A čím mladší je odvedli, tím hůře. Jsem velice spokojen za příjemných 170 minut strávených u tohoto filmu. Dávám za 4 červené ptáčky na krbovou římsu! * * * * ()
Nejstarší žijící konfederační vdova vypráví vše - a opravdu. ()
3,5 * Dlouho jsem otálel pustit si tento film, protože nejsem fanouškem 1. předlouhých filmových vyprávění a 2. historických, kostýmních a válečných výprav s puškami a bodáky. Po úporném začátku, kdy jsem shlédl právě všechny tyto hlavní nepohody jsem se vžil do mladičké a krásné Lucy a jejího vztahu ke kapitánovi tak vroucně, že jsem nevěřil sám sobě. Poutavý, jemný příběh, který vyvažuje chvíle štěstí s chvílemi rodinných neštěstí napsal život sám a Diane Lane mohu poděkovat za příjemně ztrávených 170 minut. ()
Nejraději mám tu scénu jak Wiliam Marsden hladí Sharpsku a říká: "Ta patřila Nathanu B. Forrestovi" a brečela bych, když Lucy Marsdenová pálí asi 30 nasbíraných originálních flint .... patřím totiž k CACWA. ()
Vousatý kapitán a jeho noční můry, na které také nakonec jako živý skanzen konfederace dojede. ()
V roce 1948 byla Lucy Marsdenová nejstarší americkou vdovou po konfederačním vojákovi - aby ne, když její muž, kapitán William Marsden, bojoval ještě ve válce Sever proti Jihu. Paní Marsdenová, které je bezmála 100 let, vzpomíná na celý svůj dlouhý život, jež se před ní odvíjí - od chvil, kdy poznala jako mladá dívka svého manžela - až do součastnosti. Ve filmu pyšnícím se vynikajícím hereckým obsazení, může divák sledovat značnou část amerických dějin, vše očima ženy, jež to neměla rozhodně snadné. Porodila několik dětí, stávala se svědkem historických proměn, příchodu automobilu, světové krize, obou světových válek, zároveń ovšem procházela proměnou i ona sama. Z manželky scela podřízené muži se potupně stává žena, která nachází odvahu vzbouřit se a stát se svobodnou bytostí *** ()