Tři králové

Přiznám se, že už ani nevím, proč jsem se tenkrát poprvé na film Tři králové z roku 2001 vůbec podíval. Pravda je, že francouzské komedie z dvacátého století podle mne patří k tomu nejlepšímu, co tento žánr v historii filmu mohl nabídnout. Mám je už od malička velmi rád a dá se říci, že jsem na nich vyrůstal, ale tyhle časy dávno odvál filmový vítr a tak jsem nemohl předem vědět, že mne Tři králové totálně dostanou. Ano, na přelomu tisíciletí se mi nestávalo moc často, že by mne něco tak moc rozesmálo a to stejné se přihodilo CommanderCZ, který se na toto milé dílko díval se mnou. Po prvním shlédnutí jsem filmu udělil pět hvězd a CommanderCZ o jednu méně, nicméně od té doby proteklo mnoho vody v řece Seině a tak jsem se rozhodl podívat se na něj ještě jednou, zejména abych mohl napsat zasvěcený komentář a případně změnit své původní hodnocení. A tak se Tři králové opět objevili na obrazovce naší TV a uvědomil jsem si, že ani tentokrát mne film nijak nezklamal a velmi, opravdu velmi dobře jsem se bavil. V podstatě jsem sledoval herecký koncert tří herců, kteří si onu slavnou trojici zahráli, přičemž dvojice francouzských komiků Didiera Bourdona a Bernarda Campana, kteří si střihli postavy Baltazara a Melichara, byli i režiséry filmu. Hned na začátku trojici Kašpar, Melichar a Baltazar při cestě do Betléma sežrala díra v časoprostoru a zlomyslně je vyplivla do Paříže na přelomu dalšího tisíciletí. Ani moderní doby ovšem nezměnila víru v jejich původní poslání, tedy najít narozeného Ježíška, poklonit se mu a přinést mu dary. S vírou v srdci, že ,,Věčný vede naše kroky a jeho moudrosti není rovno.“ kráčeli po ulicích francouzského hlavního města mezi moderními lidmi, kteří už dávno nebyli tak věřící jako před staletími, za což jistě mohl vědecký rozvoj a vývoj techniky a samozřejmě také sečtělost obyčejných lidí. Tři králové se však ničemu nedivili a důvěřivě sledovali znamení, která jim ukazovali cestu do Betléma. Právě jejich starověké řeči pronesené k modernímu člověku byli tou nejzábavnější věcí na celém filmu a já jsem byl velice potěšen, že se český dabing velice povedl. Některé věty jsem si tak mohl směle zařadit mezi mé soukromé hlášky, protože ke škodě filmu jej moc lidí vůbec nevidělo. Třeba věta při otázce, jak se jeden z trojice dostal do bytu mladé slečny Machy (Virginie de Clausade), odpověděl : „Holubice usedla na střechu, na rohu zaštěkal pes....“ Nebo když šli kolem Eiffelovky tak prohlásili: „Pohleďte, jak festovní lešení! Až stavbu dokončí, bude to div světa!“ Nebo při pohledu do McDonald's: „Hle, tam čekají žebráci na jídlo, pojďme i my.“ Nebo scéna v bordelu, kam omylem vlezli, protože měli žízeň a naháněč na ulici jim řekl, že se tam mohou i napít... A nebo: „A kde máme tedy noclehovati? Již se smráká.“ Otázaný kolemjdoucí ironicky: „Jděte si třeba támhle do Ritzu!“ Poděkovali mu a šli bez franku v kapse do pětihvězdičkového Ritzu, neboť v jejich krajích přece platilo: „Poutníka máš přivítat s otevřenou náručí.“ Humoru tedy bylo ve filmu dost a dost a já rozhodně mohu každému doporučit film shlédnout. Děj byl samozřejmě jednoduchý, protože Baltazar (Didier Bourdon), Kašpar (Pascal Legitimus) a Melichar (Bernard Campan) po objevení se v moderní době začali hledat sami sebe, protože se každý objevil v jiné části světa. Jeden z nich v letadle do Francie potkal mladou herečku Machu, kterou pak považoval za dívku, jenž je měla dovézt k Ježíškovi. Na letišti se náhodou setkali dva z králů a společně se pak vydali dívku hledat, protože ta samozřejmě ničemu nevěřila a považovala muže za blázny. Po cestě na ní se pak zase jeden druhému ztratil, nicméně jeden z nich se brzy setkal opět náhodou s tím třetím. Vůbec celé to putování bylo velice zamotané, cestou se mimochodem seznámili s mladým prodejcem drog Joem (Walid Afkir), který poté sehrál v ději důležitou roli. Když se konečně trojice setkala v bytě Machy, začali hledat Ježíška, čehož další lidé chtěli v duchu moderní doby zneužít. Nicméně opět další z mnoha náhod nakonec trojici k děťátku přivedla. Tři králové mne tedy pobavili i při druhém shlédnutí a určitě se na tuto perfektní komedii zase někdy podívám. Suma sumárum, s radostí jsem ponechal původní hodnocení a Tři králové tak ode mne získali pět tříkrálových hvězdiček *****. (01.09.2019) (menej) (viac)