A Gentle Creature
Réžia:
Stanislav BarabášScenár:
Stanislav BarabášKamera:
Stanislav SzomolányiHudba:
Zdeněk LiškaObsahy(1)
Mimořádně zdařilý televizní přepis jedné Dostojevského povídky (do češtiny překládané jako Něžná) je poslední tuzemskou prací režiséra Stanislava Barabáše před jeho odchodem do emigrace. S důrazem na vizuální stránku zpracovává tragický příběh nerovného manželství mezi mladičkou dívkou a postarším mrzoutským mužem, jenž ji nedokáže pochopit ani se k ní přiblížit. Barabáš postihl postupně narůstající psychický stres, který hrdinku pohlcuje, zejména v hereckém ztvárnění, Magdě Vášáryové v titulní roli postačí pohled očí, nenápadné gesto, nevtíravá mimika pracuje se slzami i ojedinělým pousmáním. Režisér použil minimum dialogů, celý příběh provází niterný monolog manžela, necitelného k hrdinčiným duchovním i citovým potřebám. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (45)
Nečekaně strhující, skvostné dílo. Bravurní využití formálních postupů odkazujících k éře němého filmu, včetně jeho emoční exaltovanosti a dějové a vyprávěcí střídmosti a sekvencovanosti, mezerovitosti (mezititulky), umožňuje v kombinaci se sofistikovanými vstupy jednostranně zaujatého vypravěče přiblížit z jeho hlediska příběh nesourodého a nerovného páru, vehnaného si vzájemně do náruče celým souborem složitých vnějších tlaků a vnitřních puzení, velice znejisťujícím způsobem. O pokřiveném vztahu s tragickým koncem vypráví už jen on, maje tak nad Krotkou moc i po její smrti, a vypráví tak, aby přese všechno, co potřebuje přiznat, z čeho se potřebuje vyzpovídat a vyznat, z toho vyšel s jakousi ctí, aby obrázek, který z toho vystoupí, mu umožnil dál snesitelně žít. Přesto si divák udělá obrázek svůj a na konci nespolehlivého vyprávění má poměrně ostře jasno o tom, k čemu došlo i proč. *** Vynikající herecké, obrazové i režijní podání dělají z Krotké strhující originální film, jeden z největších skvostů československé kinematografie. Vůbec nerozumím, že jsem ho objevila náhodou, když jsem hledala Bressonovo převedení Něžné - které mimochodem, prkenné, mechanické a nevnímavé k složitější chemii celého vztahu ve srovnání absolutně neobstojí, a neobstojí ani samo o sobě, a vůbec nerozumím, že Bressonova Něžná je z obou slavnější. Konkrétnější srovnání obou pojetí a upozornění, v čem všem Bressonovo kulhá, jsem si dovolila rozepsat zde. (Obě ztvárnění viděna v rámci JitkaFest, rezidence B12, leden 2022.) *~ ()
Psychologický film Krotká natočený méně známým režisérem Stanislavem Barabášem podle stejnojmenné povídky F. M. Dostojevského byl určitě jeho posledním výrazným úspěchem před odchodem do exilu. Dynamická koncepce vyprávění v tomto snímku založená na alternaci dvou po sobě jdoucích nezávislých zápletek provází tento příběh s nevyčerpatelnou energií a šmrncem. Opět se jedná o velmi osobitě natočené autorské dílo, v němž se sází alespoň podle tvůrce (tak jak si to zřejmě přál a věřil) na magickou sílu obrazu a jeho montáže. Trochu z děje: Zatrpklý sociální vyděděnec, 40letý majitel záložny (Ctibor Filčík), se ožení s 25letou chudou a něžnou mladou ženou (M. Vašáryová). Toto, co se týče vzdělání, jasně nerovné manželství přináší stále více konfliktů a různých partnerských neshod. Vzpoura je provázena pohrdáním a ponižováním. Mladá žena není schopna psychicky zvládnout tento nerovný duel. Ve chvíli, kdy si je majitel záložny již jist svým racionálním chápáním pojmů štěstí a pohody v rodině, jeho žena...? Dokončení ve filmu. Trochu překvapivý konec, ale i to se stává a nic s tím člověk bohužel nenadělá! ()
Vizuálně poetické, dobově stylové, technicky lajdácké... Škoda. - - - - - (Poprvé viděno 8.3.2011 na >krotkém prostoru< , hodnocení 92., komentář zde jako devátý - 9.3.2011) ()
Kdepak, lidi se nemají kupovat ani vlastnit. Otrokářství sice už dávno vymizelo, dokonce i v Rusku, ale zneužívání lidské nouze a manipulace s lidmi přetrvávají až do dneška. Bohatý obchodník s chudobou a neštěstím správně vycítí, že mladá dívka zbavená rodičovské opory bude snadnou kořistí, a učiní ji svou ženou. Jenže ve své mužské a stavovské pýše nepočítá s její hrdostí a vzdorem. Četl jsem kdysi Dostojevského novelu a hluboce na mě zapůsobila. Pravda, myšlenkové procesy obou smutných hrdinů si pamatuji trošku jinak, ale i kdyby mě paměť nešálila, měli slovenští tvůrci plné právo na vlastní interpretaci. Jejich televizní verze je neméně mrazivá, skvěle zahraná a v rámci limitovaných finančních možností umí vytvořit i slušnou atmosféru Ruska 19. století. Jako bonus je přítomna i zneklidňující rušivá hudba Zdeňka Lišky, která navozuje atmosféru stupňujícího se napětí. Celkový dojem: 90 %. ()
Na tv film neskutočne kvalitné dielo, ktoré celé stojí na výbornom hereckom výkone C. Filčíka. Takmer celý film prerozpráva svojím vnútorným monológom , ktorým rozoberá, spomína a komentuje celý vzťah so svojou čerstvo mladou ženou. Z. liška dodal kvalitný hudobný doprovod, jak inak, preto dám kľudne plný počet. Za málo peňazí ,veľa muziky, tento film vytrieskal z predlohy maximum. 100%. ()
Moc pěkné. Dostojevský, jak si ho pravděpodobně Fjodor Michajlovič představoval. Chvála úspornosti při zachování hloubky. ()
Pátý a poslední film jedné ze slovenských filmových ikon šedesátých let. Prapodivný vztah bezejmenného páru je odvyprávěn přímo skvostně. Opravdu, podobné zpracování se jen tak nevidí. Pyšný egoista si bere Krotkou, bere si jí jako věc. Jako milovanou věc. Těžko stravitelný konzervatismus a všeobecná společenská morálka doby, si žádá svou daň. Krotká se bouří, ovšem neztrácí úsměv, až do poslední chvíle. Snímek začíná koncem a počáteční spleť událostí rozpoutá výborné plynutí děje. Barabáš s Liškou popáté. Nyní je zde náš skladatelský génius v roli skoro hlavní. Režisér dává více prostoru hudbě a "němým" dialogům. To je mi na Barabášovi velmi sympatické, použil Zdeňka Lišku v každém svém domácím filmu. No a aby měl režisér úplnou jistotu a záruku kvality, pozval k filmu další ikonu slovenského filmu Stanislava Szomolányiho. Herecky pochopitelně excelentní. Pro mě bezchybně a velmi originálně natočeno. ()
Vidět záhy po sově film s Deneuve a Vášáryovou je pro francouzskou hvězdu značně nelichotivé. Vášáryová s andělskou tváří je nejen nesmírně půvabná, ale také velice přesvědčivě hraje. Věříte jí i těch třináct, na které ji tipoval zastavárník, věříte jí předčasně zestárlou mladou paní, nechuť i strach. Její výkon podbarvuje hudba nejlepšího československého skladatele a snímá kamera nejlepšího slovenského kameramana. ()
Štyridsiatnik sa rozhodne, že si vezme za ženu šestnásťročnú dievčinu. Rozhodne sa, že ju skrotí. Ako to môže dopadnúť, je každému jasné a Barabáš si to dobre uvedomuje, pretože nás so záverom oboznamuje už krátko po začiatku filmu. Film je tak rozprávaný ako flashback a to doslova rozprávaný, pretože dej rovná sa Filčíkov komentár. Jedná sa o husto psychologický film a pri závere osamelosť hlavného hrdinu doslova bolí. Televíznosť vôbec nevadí, výprava je celkom slušná a aj formálne hrátky naznačujú, že sa filmu venovala dostatočná starostlivosť. ()
Po záverečných titulkoch si človek uvedomí, že aj takéto diela uvádzala televízia v rámci "bratislavských pondelkov." Dnes (8.3.) máme viac programov a môžeme si v pondelok vybrať medzi Poisťovňou šťastia, Panelákom, rumunskou telenovelou a nemeckým romantickým filmom. Ale späť k filmu. F.M. Dostojevskij je ikonou literatúry a televízny prepis jeho poviedky sa mimoriadne vydaril. Režisér Barabáš zachoval spisovateľovho ducha, Ctibor Filčík vo vnútornom monológu utiahol nenapodobiteľným spôsobom celý dej, mladučká Magda Vášáryová mu na menšej ploche zdatne sekundovala, Szomolányiho kamera to bravúrne nasnímala a do toho všetkého znela Liškova hudba, čo viac som si mohol priať. A dostal som aj bonus v podobe fragmentov môjho rodného mesta. ()
Dostojevskij je majster psychológie a také je aj filmové dielo strihnuté hlbokým poetizmom a kráľovským hereckým výkonom Ctibora Filčíka, ktorý to inak ani nevedel. A aj Vášáryová vo svojej vrcholnej mladej forme, ktorú "spestrovala" odhadzovaním šiat, tu ešte decentným spôsobom. Postavy, ktoré sa zbláznia jej išli - aj v Alžbetinom dvore mala rovnaký pohľad a prázdnotu. A ostalo jej to dodnes, dokonca aj keď si myslí, že hovorí múdro. ()
ČESKOSLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: ČST 1 = 5.2.1968, pôvodný televízny film (18.2.2011) ()
Ťažko hľadať nejaké výhrady na filme, ktorý tak umne buduje svoju atmosféru. Barabáš naozaj skvelo pretransformoval Dostojevského novelu do filmovej podoby, bez toho aby som z finálneho diela mal rozpačité pocity. Počiatok a rozpad vzťahu ústrednej dvojice je vyrozprávaný hlavným hrdinom v podaní Ctibora Filčíka. Nerobí mu problém spytovať sa nás -divákov na nejaké otázky, pritom ale zostáva vo svojej postave. Nám vďaka tomu pomáha dostať sa hlbšie do príbehu, pretože nás považuje za rovnocennú filmovú veličinu, ktorá mu pomáha príbeh vyrozprávať aj zvýšiť jeho dopad paradoxne na nás divákov. Szomolányiho kamera je ako obvykle dokonalá. Využíva jazdy, podhľady a nadhľady, krúti sa a putuje priestorom a umocňuje inak stiesnenú atmosféru. Aj keď sa jedná o televízni film, nestráca nič zo svojej pôsobivosti. A rozhodne sa jedná o jednu z lepších adaptácií tohto literárneho velikána. ()
Psychologické drama o vzpouře mladé ženy, teprve šestnáctileté dívky, proti svému o mnoho staršímu manželovi, který ji touží celou vlastnit a ovládat. Drama o tom, kam také může vést něha… Zajímavé je, že film je v podstatě bez dialogů a s minimem přirozených zvuků a ruchů („režisér vylúčil všetko, čo by mohlo rozptylovať pozornosť absolútne sústredenú na ĺudskú psychiku, gestá a činy“). Veškeré mluvení obstará vypravěč (hlavní hrdina), stejně jako je tomu v Dostojevského povídce. O to výmluvnější pak musí být hudba a kamera, které jsou hlavní předností filmu. Filmová adaptace obvykle nezachovává formu vyprávění předlohy a proto Krotká může působit až příliš televizně. Na okraj: fotografie z vojny se mi zdají ve své době trochu nepravděpodobné; Karlos80: označovat Stanislava Barabáše za „méně známého režiséra“ je snad trochu přehnané; Dejiny slovenskej kinematografie uvádějí rok vzniku 1968, v titulcích je dokonce 1967. Jen pro přesnost: Krotká je slovenský překlad originálního názvu Krotkaja, do češtiny se povídka překládá jako Něžná. Kromě Barabáše ji zfilmoval také Robert Bresson (Něžná). ()
Obdivuhodne kvalitne natočený a zahraný "lolitovský" príbeh. ()
Trýznivý monolog vdovcův plný obviňování a sebeobviňování dovedený k neúprosnému závěru, kdy až po otřesu vyvolaném smrtí manželky prohlédá. Vynikající výkony C. Filčíka a M. Vašáryové a nádherná Liškova hudba. ()
Fakt, že Stanislav Barabáš v Krotkej pracuje s proprietami, ktoré sú v televíznom filme vídané len zriedka, resp. vôbec (nelineárne rozprávanie, retrospektívy, action freeze, zatmievačky a roztmievačky, hlavná postava fimového univerza na rovnakej pozícii ako my - diváci v reálnom svete, docielené neustálym obracaním a spytovaním sa do kamery - k nám, rôzne formálne aj obsahové hranie sa s umom a ostražitosťou diváka a i.) dodáva filmu ešte väčšmi zosilňujúci dojem o genialite a suverenite československej novej vlny 60. rokov, tobôž ak sme v odvetví televízneho filmu. Inak povedané, spomínané obdobie žičilo aj tv filmom, na rozdiel od súčasnosti, keď toto slovné spojenie znamená poväčšine výstrahu: Nepozerať! Krotká s oboma Baladami, Ťapákovou o Vojtovej Maríne aj Hollého o siedmych obesených stoja na mojom pomyselnom Olympe televíznych filmov z najblahodárnejšej tuzemskej filmovej dekády. 85% ()
Remeselne precízny, takmer výlučne na vnútornom monológu budovaný temný psychologický príbeh s geniálnym hereckým koncertom Ctibora Filčíka. Keby to bolo o kúsok emocionálne silnejšie, naparím čistých 5*. Aj tak sa mi ťažko verí, že u nás sa točili takéto perličky. (8/10) ()
Magda Vášáryová je něžná šestnáctiletá dívka, kterou si vezme za ženu více než čtyřicetiletý majitel záložny Ctibor Filčík. Z jejich hereckých výkonů sálá obrovská profesionalita a cítění s rolí. Dostojevského povídku zpracoval režisér Stanislav Barabáš, jehož to byla předposlední filmová práce na Slovensku, potom brzy po osmašedesátém emigroval. Psychologická studie dvou navzájem nesourodých a věkově odlišných lidí je obohacena o důraznou kameru Stanislava Szomolányiho, která nasnímává různé detaily, záběry obličejů a dynamicky taktuje celek. Zdeněk Liška opět předvedl nezapomenutelnou hudební složku, složenou z vícero motivů a chorálů, z nichž mě nejvíc v hlavě utkvěla klavírní suita spojená s klarinetem, to je prostě něco nádhernýho!! Tohle jsou filmy, v kterých to umělecké cítění zraje jako víno! ()
Klenot slovenskej televíznej tvorby! S výkričníkom, áno! Film, v ktorom je rozprávač nie scenáristickou barličkou, ale základným stavebným kameňom a jeho význam je podporený aj vkusne použitými scudzujúcimi efektami v rozprávaní. Vynikajúci Filčík a pôvabná Vášáryová, obdivovaní krásnou Szomolányiho kamerou - tri dôvody pre päť hviezdičiek. A potlesk. ()