Yomigaeri

"Mám oči jen pro Tebe". Další variace na citové vydírání s oživlými mrtvolami, které se vracejí, aby pozůstalým šťouraly nožem ve většinou již zahojených ranách. Tentokrát jsem neměl vůbec problém nenechat se dojmout. Vnitřní logika skoro žádná, nesympatický herecký projev hlavního hrdiny... nicméně sympatičtí vedlejší herci. Zaujal mě pěkný dialekt některých místních. P.S. nějaký chytrolín překládal z angličtiny doslovně, takže mj. radnici přeložil jako "město Hall" -- a legračně se to uchytilo i zde v obsahu :-))) to mi přijde jako úplně nej na celém filmu. (08.09.2012)

V horském městečku Aso se zničehonic objeví malý chlapec, který se před mnoha lety ztratil v lesích. Brzy poté se začnou objevovat další lidé, se kterými se jejich blízcí většinou už dávno rozloučili... Vypadá to jako supersilný nástroj, jak snadno hrát na city. Film však naštěstí nepředvídatelně mění svou mysteriozně-romantickou dějovou linku. A pohled skrz francouzské okno na obnažený horský masiv je nepopsatelný. (16.12.2005)

Filmová poezie, která mi evokuje Suzukiho výstižné: „Vy západní lidé, když chcete poznat tajemství motýla, rozřežete ho, dáte pod mikroskop, popíšete a myslíte si, že jste pochopili jeho podstatu. Ale motýl, to je to křehké nic, které se třepotá támhle ve vzduchu.“ A tohle filmové křehké nic se jen tak třepotá na mém monitoru, nesnaží se pitvat a vysvětlovat co, proč a jak se vlastně stalo, co to způsobilo a jak to funguje. Jen se tak třepotá pocity, které návrat drahých zesnulých vyvolává, umožnuje mi naladit se, prožívat pocity s filmovými hrdiny a nenápadně mě vede k zamyšlení nad mým vztahem k těm, které jsem já sám ztratil. Kupodivu se nesnaží emotivní námět zneužít k lacinému citovému vydírání, a v okamžiku kdy hrozí, přeruší kontakt a sklouzne k příběhu jiné postavy. Přitom tu nechybí opravdu dojemné okamžiky (setkání manžela a dcery s němou Sonoko), ani moment překvapení, nečekaný zvrat, nebo možnost sledovat jak mozaika nesourodých scén z úvodu filmu v jeho druhé půlce zapadá na své místo, logicky navazuje a vytváří zcela nový obraz. Precizně vyladěnou harmonii mi v podstatě narušoval jen Cujoši Kusanagi v hlavní roli. Jak mi byl sympatický coby Sakutaro v Boku to tsuma no 1778 no monogatari tak tady mi vůbec nesedl. (22.08.2017)

Dielo do prasknutia narvane typickou japonskou poetikou, plnou nadprirodzena, nevyslovenej lasky a krehkosti a pomijavosti ludskeho zivota. V tomto filme sa najdu najma milovnici animakov od studia Ghibli, ci hraci serie Final Fantasy (hlavne priaznivci dielov X a X-2). A tym zrejme nebude vadit ani prepalena stopaz. (8/10) (17.03.2008)

Neobvyklé téma, ale poněkud nevyužitý potenciál a práce s obsahem, sneslo by to více napětí i hloubky. Od doby kdy se spustí ty záhadné události, začnou jen přibývat nové případy a dost dlouho jsem čekal na nějaký posun v ději. Ten naštěstí nakonec přijde (včetně nečekaného zvratu), ale ani poté mne to úplně nechytlo. Ačkoli bylo poměrně zajímavé sledovat, jak události zasáhnou do života lidí i jejich vztahů - ať už dřívějších či těch současných zatímco oni zde nebyli. Hudba nebyla špatná, závěr taky celkem pěkný (i díky koncertu), bohužel moje oblíbenkyně Yuko zde neměla takovou roli a prostor jaký bych si představoval, takže lehké zklamání. 67% (22.01.2017)