Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film, odehrávající se v rozmarných 60. letech vypráví příběh 19ti-letého mladíka Bernarda Chanticleera, který po prvním odloučení od rodičů poznává pravý svět a s ním i první lásky. Přes nevoli rodičů se Bernard seznamuje se sekretářkou, pracující v knihkupectví Bernieho otce. Na druhém rande se však Bernard beznadějně zakouká do svůdné tanečnice, jisté Barbary Darlingové, která ovšem, jak se později ukáže, muže nenávidí a jediné co ji zajímá, je ona sama. Ve hře je i osamělá paní bytná Nora Thingová, policista Francis či starý kohout, přebývající v 5. patře po zemřelém bratrovi paní Thingové a nenávidějící všechny ženy, speciálně ty kolem 20tky, což se pro Bernarda přebývajícího právě v 5. patře ukáže jako problém...

Tato komedie z rané tvorby Francise Forda Copolly působí na diváka svou rozverností a uvolněností, která tak trochu plyne i z tehdejší doby amerických 60. let. Film byl v roce 1967 nominován na Oscara (Herečka ve vedlejší roli - Geraldine Page hrající matku hl. hrdiny) a 3 Zlaté Glóby (Nejlepší film - komedie/muzikál, Nejlepší herečka - komedie/muzikál - Elizabeth Hartman v roli Barbary Darlingové, a opět Geraldine Page jako Herečka ve vedlejší roli). (JayZak)

(viac)

Recenzie (29)

TheRaven 

všetky recenzie používateľa

Coppolu mám mezi nej režiséry, ale tohle mou víru v něj trochu narušilo. I když, na druhou stranu, nikdo není dokonalý, přece jen je to ještě v celku ranný snímek. V podstatě zatím asi to nejhorší, co jsem od F. F. C. viděl, ale naštěstí jsem toho kousek prospal, tak to uteklo rychleji. Nesympatické postavy, absolutně nudný děj. Komedie? -Kde?. Několikrát, asi dvakrát se tu vyskytla scény, či část děje, která se mi líbila, ale jinak absolutně nic. 30%. ()

Snorlax 

všetky recenzie používateľa

Nikdy bych nevěřila, jak dokáže být Coppola hravý. Vybroušený vizuál, pestré barvy a parádní muzika podporují tuhle již tak velmi dobrou komedii o dospívání o ještě pěkný kousek dál k dokonalosti. Tenhle film se stal inspirací, byť mnohdy utajenou, pro mnoho dalších. Sám Coppola si zde našel jeden ze svých budoucích zajímavých vyjadřovacích prostředků. Při snímání Bernarda na večerní procházce s dívkou můžeme vidět embrio Rozhovoru. Preclíky za pét centů zase inspirovaly Křidýlko nebo stehýnko. Celkově film vyznívá jako s vtipem realizované filmy Truffauta. Balkonová scéna je vskutku geniální. A závěrečný odkaz na grotesky také vypovídá o Coppolově celkovém uměleckém rozhledu, který již bohužel nemá dnešní publikum, a tak bez milosti kvůli své neznalosti řadí tento snímek mezi teenegerské komedie. ()

Reklama

Willy Kufalt 

všetky recenzie používateľa

Francis Ford Coppola a teenagerská komedie?? No podívejme, se! Coby oddechový snímek to nabízí slušnou zábavu, s dobrým scénářem nabízející hezké vtipy a hlášky (např. překládání nápisu WC jako "Welcome Communists!" a "War Circus") nebo ojedinělé historky (máma, která posílá klukovi na dálku v dopisech jako důkaz svého života vlasy, až se kluk jednou lekl, že jí příště uvidí plešatou). S odstupem času komicky působí věk chlapce – současník by čekal, že příběh mládence o prvních láskách a podobných starostech během prvního odloučení od rodičů (včetně první debaty s kamarádem o výrazu sex nebo prvního pohledu na porno fotku ;o)) by se odehrával spíše tak v 15ti, pokud ne ještě dřív, tady máme pána na holení těsně před dvacítkou. :-)) Celkově úsměvné a přeplněné neznámými šedesátkovými písničky (ač s výrazným hitovým potenciálem), ale i ta zábava místy v druhé půlce občas vázla a celkově se musím přidat k těm, co očekávali od filmu slavného režiséra něco víc. Dost souhlasím s Radkem99, nejen Formanovy filmy na téma dospívající či již dospělé mládeže, ale třeba i Helgeho První den mého syna nebo slovenská Zmluva s diablom šly ve svém kritickém podtónu mnohem dál. Z tohoto pohledu i zdejší nejsilnější dialog mezi Bernardem před celou a policajtem nakonec vystřídala závěrečná romantická selanka pro béčkové teen-movies tak typická. 65% ()

tomtomtoma 

všetky recenzie používateľa

Teď už jsi velký chlapec je osvěžujícím uvolněním dle literární předlohy Davida Henryho Benedictuse. Mladík Francis Ford Coppola chytil svou profesní příležitost ve vhodném okamžiku, dychtivě a pevně ji sevřel v dlaních i zubech a hned vzápětí se již sebevědomě procházel okázale rozkvetlou zahradou splněného přání. Teď už jsi velký chlapec je nadšením mládí a s rozverným nadhledem se rozhlíží po sladkém věku dospívání. Poznávání života nasává nové informace, zahoří pro krásu a seznamuje se s probuzenou tělesností člověka. Tvůrcovo mládí je předností i slabinou, nezkušenost se nekrčí ustrašeně v pozadí, ale v náhlé euforii exhibuje a s lehce zarudlou tváří ejakuluje své vlastní vitální nadšení. Teď už jsi velký chlapec je neposednou taškařicí, zbavuje se přebytečných zábran a oslavuje rozkoš i rozpaky dospívání. Uvolněnost jízlivě škádlí a směje se z nakažlivé radosti ze života. Odlehčení sice občas sklouzne až k dětinskému vyústění vtipu, přesto je nadšení a nekončící veselí stále jemně osvěžující. Hlavním objektem rozverně neposedné vitality je Bernard Chanticleer (příjemný Peter Kastner), mladík dobrého původu na prahu dospělosti. Dětská bezstarostnost je znenadání vyhnána na zkušenou do samostatného prosévání životem. Probuzená tělesnost chce ukojit svou zvědavost mrazení podbřišku i přes viditelné stopy červenání nezralého studu. Život touží po poznávání a nechává se strhnout živočišnými pudy, romance nevyznává uctivou spořádanost. Hlavní ženskou postavou je Barbara Darling (velmi zajímavá Elizabeth Hartman), mladá a atraktivní divadelní herečka a go-go tanečnice noční sexuality New Yorku. Rozpolcený postoj ve vztazích k mužům nezná slitování a mlsně si vybírá svoji potřebnou porci zábavy. Vztah je pouze chvilkovým vybočením ze stereotypu všeobecného mužského obdivu a chtíče. Výraznou postavou je Margery Chanticleer (pozoruhodná Geraldine Page), Bernardova matka, velmi neochotně se vyrovnávající s nenadálým synovým vysláním do samostatnosti. Přestože sama uvízla ve snobství existenčního pohodlí, dohání ji synovo poznávání života až k zuřivosti. Významnou postavou je I.H. Chanticleer (zajímavý Rip Torn), Bernardův otec, majitel velkého knižního domu a kurátor newyorské veřejné knihovny. Pro bezstarostnou rozjívenost už nemá jeho syn věk a dospělost vyžaduje především zodpovědnost. K výraznějším postavám patří také Nora Thing (velmi zajímavá Julie Harris), pronajímatelka nájemních bytů a nová Bernardova domácí. Stará panna trpí osamělostí, zajíká se představou a pečlivě dbá na bezúhonnost svého nového, mladého a na úplný život velmi zvědavého podnájemníka. A patří k nim také Amy Partlett (velmi příjemná Karen Black), sekretářka Chanticleerova knihkupectví se zájmem o Bernarda. Nenechává se odradit drobnými neúspěchy a vytrvale čeká na svoji příležitost k naplnění. Z dalších rolí: Chanticllerův úslužný tajemník, Bernardův souputník i rival v lásce Raef del Grado (sympatický Tony Bill), další Nořin podnájemník a policista s výhružným pohledem Francis Graf (Dolph Sweet), nejbližší muž Barbary, trpaslík Richard Mudd (Michael Dunn), či neúprosný albín a hypnoterapeut s dřevěnou nohou Kurt Doughty (Michael O'Sullivan). Teď už jsi velký chlapec je příjemným osvěžením filmovou taškařicí. Coppolovo mládí je sice cítit nezkušeností a ne všechny aspekty a pozice odlehčeného humoru dokáží udržet potřebnou míru vkusu, přesto jde stále o zábavně neposedné nadšení ze života i tvoření. () (menej) (viac)

Djkoma 

všetky recenzie používateľa

Velmi dobře odvedený kus filmařské geniality. Příběh vystavěný na dospívání chlapce, který se touží dostat z vlivu rodičů (především matky, ale dohledu otce), získává své první zkušenosti nejen sexuální, ale především vztahové a snaží se dostat na vyšší úroveň. Coppola skvěle vystihl nejen dospívajícího "loosera" šedesátek, ale také sexem nabitou stránku New Yorku, kterou neuvidíte v mnoha filmech. Vynikající je zpracování myšlenky prvního setkání Bernarda se (soft)pornografií, kdy je vtahován pomocí kravaty do promítacího stroje a zachráněn dívkou, která je do něj zamilovaná (každý si domyslí význam:)). Přestože film dobře funguje jako ztvárnění doby, nejde teenagerskou komedii ani zdaleka, spíše o sladko-kyselý pohled na dospívání jednoho "ňoumy"... a ta lehká kritika konzervatismu a křesťanských ideálů. PS: už samotná příjmení postav mají jistý význam:-) ()

Galéria (4)

Zaujímavosti (1)

  • Jeden z prvních Coppolových filmů byl natočen podle literární předlohy Davida Benedictuse. Svěží dílo bylo oceněno především za herecké výkony - Geraldine Pageová v roli matky byla nominována na Oscara za vedlejší roli, v témže roce 1967 byl film v nominaci na ocenění Zlatým glóbem v kategorii komedie a muzikálu. (ČSFD)

Reklama

Reklama