Meno ruže

Tolik komentaru tu furt keca o knize, az jsem se ji rozhodl precist a bohuzel jim musim dat za pravdu. Kdyz jsem film videl poprve bez znalosti knihy, prisel mi naprosto dokonalej, ale po precteni knihy se na to divam trochu jinak. Uznavam, ze takova kniha se da tezko zfilmovat, takze osekani pouze na detektivni cast byla jedina moznost. Krom toho obcas je tech kecu o nabozenstvi v knize fakt moc. Jenze kdyby aspon ta detektivni cast byla tak pekne propracovana jako v knize, ve filmu mi to prislo strasne uspechane, misty prehazene a proste takove chude. A kdybych knizku neznal, tak bych se v postavach jen tezko orientoval. Ale herci jsou bezchybny, kde ty mnichy vyhrabali nevim, ale nemeli chybu. Do toho slusne hrajici mladej Slater, skvelej Abraham a naprosto bezchybnej Connery, kteryho nijak zvlast nemusim, ale tady nemel chybu. Ale abych jen nekritizoval, Annaud skvele vystihl stredovekou atmosferu, jak hudbou, tak kulisama, jen skoda, ze pri zaverecny scene s pozarem se Annaudovi lek kameraman a tudiz sme ochuzeni o jeste lepsi zabery. Porad to je ale dobra zabava a Annauduv nejlepsi film. (20.07.2006)

Sexy středověká Evropa dávno před reformací, temný případ a horská pevnost opatství, od počátku skvěle znepokojivá atmosféra satanskýho hororu & mystérie, Conneryho postava a charisma - to vše bije do očí a je jasná deviza. Co mi ale zpečetilo ultimátní dojem, je zde nosná kritika bohatství a prohnilosti církve; totalitářský teror inkvizice, snaha držet svět v neznalosti přes zákazy nebezpečných myšlenek, neboť "smích ničí strach, bez strachu nemůže být víry", zástěrka s kecy o ďáblu a apokalypse. To je téma, co se vyloženě trefilo a dlouhodobě mě spaluje nenávistí, spolu s alergií na náboženský / ideologický výplach. Film sám o sobě stojí pevně svébytný, navázal jsem s knižní předlohou, tu hodnotím také 5*. "Někdejší růže je tu už jen co jméno, jen pouhá jména držíme ve své moci." (15.07.2022)

Temná "středověká" detektivka, podle klasického Ecova románu. Vynikající Connery, Abraham i mladý Slater. Jedním z největších kladů je určitě ponurá atmosféra celého filmu. (29.08.2003)

Ano, jistě že je to výborná detektivka, již však sám Umberto Eco zavrhl a kvůli jejímuž zpracování se rozhodl, že již nikdy nepřenechá filmařům práva na své knihy (co se týká Eca, zajímalo by mě, jaký to je napsat svou nejlepší knihu před třiceti lety a už nikdy nemít ani naději, že napíšu něco podobnýho). Knížku jsem četl a musím říct, že do filmu je převedena více než dobře. V knize totiž jde hlavně o poznávání a různou jinou vrstevnatost a různé možné způsoby, jak se určité události mohly stát. A myslím, že zvýraznění detektivní linie filmu moc prospělo. Já osobně jsem knížku dočetl až napodruhé (přestože jedním dechem a o osm let později). Knížka je čtivá, to jistě, jenže mnohdy několika (mnoho) stránkové pasáže, kdy se kněží hádají o všemožné věci dotýkající se víry nemůžou ani na plátno být převedeny, natož tak, aby diváka bavily. A přiznám se, že při čtení jsem měl mnohdy chuť tyto pasáže i přeskakovat, protože to bylo strašně o ničem a nicneříkající. Eco se v knížce přímo vyžíval ve vymýšlení si dialogů a monologů, které by se za určitých těžko dosažitelných podmínek mohly odehrát. A to Ecovi vadilo nejvíc, že ve filmu není ten jeho styl, kdy si člověk nemůže říct, že to tak určitě nebylo (plus samozřejmě taky absence všemožných dalších věcí charakteristických pro postmodernu). Ještě něco k filmu. Jak píše Douglas, že je potřeba mít povědomí o středověku, tak to má jistě pravdu, jenže si nemyslím, že bych nuitně kvůli filmu potřeboval vědět, kdo to byl Dolcino nebo o čem je Aristotelova Poetika (a přiznám se, že to nevím dodnes).Tohle je ve filmu spíše okrajová záležitost a jen by mě zajímalo, kolik procent lidí kdy o dolcinovi vůbec slyšelo (já teda jen ve spojitosti s Jménem Růže). Penitenzi agitte! (20.03.2006)

Temná krimi s geniálním františkánem Connerym v prostředí 14. století na opatství postiženém sérií úmrtí. Co však zaujme na prvním místě je panoptikum hrůzyplných postaviček mnichů, v čele s hrbáčem Ronem Perlmanem. Trailer: http://www.csfd.cz/film/166-jmeno-ruze/videa/ (27.11.2011)

Výborná adaptace nejslavnějšího postmoderního románu Umberta Eca Jméno růže. V žádném jiném snímku mi středověk nepřišel, tak chladný a ponurý. Z některých scén mi doslova běhal mráz po zádech. Dobu inkvizici nesnáším a tenhle snímek každému ukáže proč. Z Seana Conneryho moudrost přímo vyzařuje a na roli Williama tvůrci nemohli mít šťastnější ruku. Mladičký Ch. Slater mě velmi mile překvapil a na svůj věk podal hodně solidní výkon. Další kdo mi na dlouho utkví v paměti je F. Murray Abraham a Ron Perlman coby Salvatore. Jean-Jacques Annaud zvládl převést knihu na filmové plátno báječným způsobem a jelikož jsem knižní předlohu nečetl, tak se ani nemusím zaobírat srovnáváním. Určité je, že Jméno růže se stalo legendou a kultem, ať už film nebo kniha...... (05.05.2008)

Ponurá detektivka ze 14.století , na kterou se vždycky znovu ráda podívám. Vynikající příběh , skvělí herci , Conneryho moudrý a laskavý mnich zaučující mladého novice , fanatický Murray Abraham a úžasná sbírka neuvěřitelných týpků v opatství. Kniha je možná legendární , ale velmi složitá , takže mně se film líbil mnohem víc. (14.11.2004)

Klasická historická detektivka Umberta Eca převedená na filmové plátno! Včera jsem si "chrochtal" u jiného středověkého filmu - Údolí včel a i dnes jsem si přišel na své. Tato legenda má opravdu vše. Napětí, výborné provedení v labužníkovu oku lahodícím prostředí či herecké výkony. Přiznám se, že knihu, o které jsem tolik slyšel, jsem nečetl, ale napravím to. (09.05.2009)

"Kde se náš vzdělaný překladatel z Řečtiny setkal s anonymním autorem své smrti?" Tak na tuto otázku odpoví Svatá inkvizice během chvilky. Bylo mi potěšením sledovat inkvizitora Bernarda Guie v akci, ale sir William byl při svém pátrání také velmi přesvědčivý. Třeba záchod na neznámém opatství odhalil naprosto fantasticky. Jenže církevním manažerům šlo už ve středověku spíše o majetek než o bližního svého, takže se bude mučit a upalovat. Mne samozřejmě nejvíce potěšily pochybnosti o neomylnosti Slova Božího, krysožrout Salvatore a ocenil jsem i půvab labyrintu. Nicméně jsem Jméno růže poprvé viděl v kině v juniorském věku, takže je snad pochopitelné, že nejvíc jsem záviděl novici Adsovi jeho ztrátu panictví. Dva roky jsem pak bloudil po tuzemských farách, ale má touha uspokojena nebyla. (29.01.2019)

Na konci má člověk dojem, že se právě vrátil z výpravy časem. Takový pocit reálnosti a uvěřitelnosti jsem už dlouho v žádném filmu neviděl. Dají se tomu vytknout občasná hluchá místa a Sean Connery, který jako vždy hraje jen a jen Seana Conneryho. Přesto je to sympatický výkon a já nechápu, jak herec, který tak neuvěřitelně nehraje, může být i po tolika letech herecky zajímavý. A je mi vážně jedno, že mnohovrstevnatá předloha je osekaná - jinak to ani nešlo. (12.12.2009)

Knihu jsem nečetl, takže nevím, nakolik je film okleštěný od všeho možného. Vadil mi v něm místy vyloženě špatný střih a kupodivu také role Rona Perlmana, nemluvě o celém prapodivném finále... Annaud natočil lepší filmy. (13.12.2005)

Na to, že se jedná o totálně nezfilmovatelnou knihu, to dopadlo nadočekávání dobře. Mnohovrstevnatost předlohy vyšuměla, ale i tak zůstala pěkná atmosferická detektivka z temného středověku (28.05.2002)

Annaud dal zapomenout na mnohé zidealizované verze středověku a i díky geniální předloze se mu alespoň přiblížil. Špína, hlad, utrpení a podivné účesy kam se podívaš. Zákulisní hry ve zkažené církvi jsou také výživné. Herecky vládne démonický Abraham a pohled na Perlmanův prasečí rypák je pouze pro silné žaludky. (26.06.2023)

V temném středověku, kde moc a bohatství střeží zakázané poklady historie a pokroku, dojde na opatství benediktinů k záhadnému úmrtí. Zrovna ve stejné době se na tomto opatství koná koncil, kterému má být přítomen i mnich William z Baskervillu, který svou touhou po odpovědích a svou nekrotnou intuicí a čistým rozumem začíná rozkrývat spletitou síť otázek i odpovědí o této záhadě. (26.03.2018)

Ano, film je něco dost jiného, než kniha, ale, a teď se budu rouhat, mně to vůbec nevadí. Kniha je takový intelektuální průvodce duchovním obzorem vzdělance 14. století plný symboliky, který shrnuje myšlenkové proudy té doby (a upřímě řečeno nedá se říci, že bych jí nějak propadl). Film si celkem logicky z knihy vybírá detektivní linii a dobové reálie zobrazuje po svém. A to tak, že perfektně. Snad v žádném díle není středověk tak chladný, špinavý a syrový, jako zde. I lidé jsou přizpůsobeni této stylizaci, špinaví, bázliví, omezení. O to více vyniká vzdělanost bratra Williama a zvídavost novice Adsona, kteří svým rozumem ztělesňují šíři lidského intelektu. Horner si při skládání vybral silnější chvilku, hudba přesně pasuje do scén a film velmi podporuje. Jako výpověď o inkvizici film sice síly Kladiva na čarodějnice nedosahuje, přesto se jedná o mimořádně vydařené dílo, při jehož sledování mě (ne)příjemně mrazí. (26.06.2007)

Otevřeně se přiznám, že filmové Jméno růže čtyřhvězdičkovým hodnocením poškozuji, protože tenhle kousek si zaslouží hvězdiček pět. Jenže románovou předlohu jsem četl a zanechala ve mně nesmazatelný dojem - patří k mým pěti nejlepším literárním zážitkům a o filmové adaptaci mám vlastní představu, byť si uvědomuji, že nikdy nebude naplněna. Eco napsal mnohavrstevný román, kde detektivní linie vyšetřování série vražd je fakticky vedlejší. Jméno růže je ve skutečnosti popisem středověkého myšlení, hodnotového žebříčku a rozvrstvení společnosti. Je to taková učebnice dějepisu v lákavém obalu. Natočit Jméno růže tak, jak to Eco napsal, by znamenalo filmové studio přivést k bankrotu, protože by to bylo nesmírně nákladné a široké divácké obci málo přístupné dílo. Nehledě na to, že by muselo svou délkou konkurovat takovému seriálovému Útěku z vězení. Annaud je režisér, který má vytříbené výtvarné cítění a na plátně je to zkrátka znát. Jeho středověk není kašírovaný, ale hodně naturalisticky podaný - plný bláta, špíny a syrovosti. Dokázal film zaplnit plnokrevnými divácky vděčnými postavami, které ztvárnili špičkoví herci. Sean Connery i Christian Slater jsou herecky dobří a typově přesní. Ve filmu nejde ani tak o děj a výslednou pointu jako spíš právě o zachycení středověké atmosféry - a to se prostě povedlo. Celkový dojem: 85 %. (07.12.2007)

Studený, špinavý a pověrčivý středověk se vám zaryje pod kůži. Výborná historická detektivka (byť se slabším rozuzlením), výborný Connery. (29.11.2009)

„Obávej se, Adsone, proroků a těch, kdož jsou ochotní zemřít za pravdu, protože obvykle nechají spoustu jiných lidí zemřít s sebou, často před sebou a občas místo sebe…“ Sherlock z Baskervillu a jeho věrný Watson Adson na stopě jednoho klášterního tajemství (pro jejich dobro naštěstí ne toho, co se pije z krabice). Něco, co připomíná lupu, bychom tu měli, schází už jen dýmka a housle.. Ecův postmoderní historický román protkaný filozofickou a sémiotickou tématikou připomíná v podání Annauda detektivku ve stylu sira A.C.Doylea. S jemným brnkáním na zakázanou strunu smíchu a syrovou atmosférou zatuchlého vzduchu plesnivého zdiva, kdy se případ zprva zdá stejně komplikovaný, jako snaha načesat mnichovi číro, si člověk chvíli může pohrávat s myšlenkou existence nadpřirozena, dokud však nevyjde najevo, že za všemi mordy stojí jako tradičně spíše přirození (žárlivost), nebo jako v tomto případě typická lidská přirozenost v podobě touhy po majetku a moci, či strach z jejich ztráty. Pochvala jak pro S.Conneryho, který dokázal vnést do období, v kterém byl jinak za normálních okolností mrtvý jak zubní pasta, gentlemanský šarm, tak pro démonického čáryčichače F.M.Abrahama z CSI: Svatá inkvizice. A mimochodem, Jméno růže obsahuje jednu z nejžhavějších erotických scén historie, alespoň teda, co se týká filmů odehrávajících se v 14.století.. Vzhledem k tomu, že ji točil Slater ve svých patnácti, měl tam stát někdo z Monty Pythonů a říct mu:„You lucky bastard!“ (29.08.2011)

Geniální film, který je omylem vydávaný za kvalitní historickou detektivku, jíž chybí mnohavrstevnatost předlohy. Houbeles... Jméno růže je při hlubším pohledu mnohem složitější, než se může zdát a jen za ztvárnění odporného francouzského středověku 14. století, několik emocionálních vrcholů a nebývale hutný vývoj postav si těch pět hvězd bez okolku zaslouží. Ten film zraje! (19.05.2009)

Klasika! Lahůdka! Co víc k tomuto dnes už legendárnímu filmu říct.... a necitovat ostatní... Snad jen, jak si pamatuji, jak jsem na premieře tohoto filmu ještě v ČSSR vplul do děje a pak to ticho v sále při závěrečných titulcích... Nikdo se nezvedl a to bylo na tehdejší době neobvyklé...to jsem zažil v té době jen u Formanova Amadea a pak u Abuladzeho Pokání!!! A navíc je jedním z mála fimů, který nedegradoval literární předlohu. (09.12.2004)