Hrad bude môj

Docela povedená romantika se vším všudy, dokonce i s hradem, přírodou, uměním, chudými umělci....ono je to vlastně až moc velká romantika, co se všech těch kulis týče, ty pak tak trochu přebijí postavy, jejich charaktery a vůbec příběh samotný. ta přespřílišná zromantizovanost prostředí by se dala překousnout, kdyby se nejednalo o století 20., ale o století 19., takhle se ten kýč opravdu těžko snášel s realitou doby, zejména pak tou společenskou. Romola je jako vždycky skvělá a role úmyslně naivní dívky/ženy jí vyloženě sedí. Příběhu ale stejně hlavně vévodí Nighy, jehož postava osudem zdrceného otce zastiňuje všechno a všechny ostatní. 65% (08.05.2011)

je to vlastně jednoduchý příběh, který vypráví Cassandra o svém životě, dětství, první lásce, zklamání, problémy s otcem, a vše nějak do sebe dobře zapadá, takže určitě není nějaké velké zkalmání a hodnocení také sedí přesně, není v tom nic navíc, a herci také vše zvládli jak měli, takže jsem nakonec spokojená s tímto filmem. (24.10.2010)

Ze začátku neměl tenhle film problém si mě získat. Cassandřino vyprávění se vyvíjelo hodně slibně, herci taky skvělí (snad jen s vyjímkou Henryho Thomase, který měl, podle mého, s herectvím skončit u E.T.ho), jenže s tím, jak se v druhé polovině začíná děj zamotávat, zamotávají se v něm i tvůrci. Žádná gradace se nekoná, věčně někdo někam odjíždí nebo příjíždí, věčně někdo s někým vede vážné rozhovory… věřím, že v knížce je proměna, kterou hlavní hrdinka prochází, víc naznačená a pochopitelná, ale tady mi její závěrečný monolog přišel trochu přitažený za vlasy. Škoda, sympatický pokus. P.S: Když už se náhodou budete hodně nudit, můžete zkusit počítat podobnosti s Pokáním (je jich tam docela dost). (30.10.2008)

anglie, 30.léta minulého století.. zchátralý hrad kdesi uprostřed polí a lesů, zkrachovalý spisovatel se svojí poněkud ulítlou rodinkou.. mladá přítelkyně, dvě dcery, syn a chlapec, který není sluhou.. a všudypřítomná chudoba.. do toho všeho vtrhnou dva mladí američané a chod této rodinky obrátí vzhůru nohama.. celý příběh vypráví čerstvě osmnáctiletá mladší z dcer cassandra.. příchodem obou američanů začne ono známé a lidské kolečko, kdy každý někoho miluje a ničí city nejsou opětované a my můžeme na plátně sledovat, jak cassandra vyzouvá dětské střevíčky a obouvá se do dámských bot na kramflecích..:) (31.10.2007)

Taká malá odmocnina z Jane Austenovej, proste ženský romanticko-plačlivý rukopis cítiť od začiatku do konca. Dve sestry, osudoví muži, snaha o pravú lásku bez nejakých šteklivých záujmov, niečo, čo sa nosilo pred desiatkami rokov a dnes už také ženy prezentované dávno nie sú. Čaro anglického prostredia mňa osobne zaujalo viac, ako boj s neplnenými snami. Melodramatická dojemnosť bez prídavku cukru, kde dámy nemôžu očakávať, že im pri žehlení nespadne slzička na horúce želiezko, čo ušetrí vodu pri naparovaní, ale zároveň tie slzičky od šťastia veľmi nebudú. (14.11.2023)