Apokalypsa

Jeden z filmov, po ktorom nebudete mať veľkú chuť do života. Morálne a duševne ma tento film totálne položil, všetko vystihuje záverečná brutálna vojenská historka plukovníka Kurtza. Coppolov pohľad na vojnu, najsurovejší, najtrýznivejší, najrealistickejší. Filmový tranz, dejová extáza, herecká znamenitosť. - hodnotenie director's cut. 100%. (16.04.2006)

Film o čekání na Marlona Branda (tak dlouhém, až jsem měla pocit, že čekám na Godota), jenž se v čase 2:39:16 (!!!) zjeví jako hora sádla v šeru své kobky, pak něco zamumlá do tmy a za chvíli ho Sheen za zvuků doorsovského The End zmasakruje. A pak může nastat opravdové The End. 202 režisérských minut v pr**** a já přemýšlím, co na tom sakra všichni tak vidíte.. (29.05.2007)

Apokalypsa. K tomuhle veledílu mám trošku zvláštní vztah - psal jsem seminární práci na téma srovnání Apokalypsy now a jeho volného předobrazu, Conrádovy legendární povídky Srdce temnoty. Seděl jsem zavřený na samotce na své koleji v Brně a dokola si tenhle film během noci pouštěl... dokážete si představit, co to s člověkem udělá? Začínal jsem mít nepříjemný pocit, že Kurtzovi rozumím a plně jsem chápal Willarda, který jen seděl a naslouchal opojným příběhům o dokonalosti lidské mysli, odproštěné od soucitu a ideálů prohnilé nízké morálky, která je nám stejnak jen podstrkována těmi, kteří ji sami nerespektují a dokáží rozpoutat takové peklo, jakým je válka zuřící všude kolem a pronikající jako duševní nemoc do myslí všech zůčastněných. Kdo je zrůda, kdo je šílený a je v příběhu nakonec někdo kdo není? Šílený je bezesporu pan Coppola, který dle mého názoru touhle příšerností překonal samotného Kmotra a hodil rukavici všem, kdo by se chtěli pokusit natočit válku ještě sugestivněji. Nikdo ji zatím nezvedl... samozřejmě se nabízí srovnání s ostatními špičakmi žánru - Stonovou Četou, Kubrickovou Full Metal Jacket či Lovcem Jelenů... každý z těhle filmů si však bere na zřetel trochu jiný aspekt války, tudíž konfrontace ani není zapotřebí. Přesto si myslím, že Apokalypsa čímsi ční i nad těmihle velikány. Dokonalost formy se snoubí s hloubkou námětu a strašně silnými hereckými výkony (minimalismem v podání Sheena a majestátností poloboha Branda)... 100% (23.06.2006)

Tohle není film o válce, to je drásavé vyhřeznutí pekla lidské duše do kulis Vietnamu. Podobně jako Conradův Marlow v Srdci temnoty, i Coppolův Wilard se po řece pouští do cesty očistcem, aby na jejím konci našel peklo. Apokalypsa je koncipována jako sled různorodých historek, které z rozdílných úhlů nasvěcují hrůzu. Hrůza je klíčové slovo filmu. Je jedno, jestli se jedná o hrůzu z pohledu tomíků, rákosníků, nebo Francouzů... je to tatáž hrůza, kterou Kurtz ztělesnil ve svém apokalyptickém a pohansky brutálním ležení. Je to tatáž hrůza, která Willarda stravuje od počátku... Prázdnota. Odlidštěnost. Coppolův film je natočený v takřka cynickém tónu. Absurdita mnohdy svojí silou evokuje Hellerovu Hlavu XXII... Gradace, navzdory stopáži, úžasná... Nenašel jsem slabé místo. Každý záběr, každá promluva, každý zvuk tvoří na zakrváceném plátně vietnamské džungle strhující obraz hrůzy – utrpení, ztráty lidskosti, ztráty sebe sama. Zdráhám se napsat, že Apokalypsa je metaforou. Ne, je děsivě doslovná a explicitní. Je přímým obrazem, který zasahuje všemi použitými prostředky. Filmovým mistrovstvím po všech stránkách. Co do sugestivity neznám silnější válečné dílo. Herci působí neuvěřitelně naturalistickým dojmem – šílený Brando, šílející Sheen... jakoby i je peklo pohltilo. Apokalypsa je mistrovská i v tom smyslu, že ač říká mnohé o podstatě vietnamského konfliktu, její dopad je univerzální. Prozrazuje něco z temnoty lidské duše... A co se často zmiňované nedořečenosti zápletky týče... lze doříci něco, co stále trvá? Coppolova Apokalypsa nekončí titulky... ve filmové světě možná. (04.02.2005)

Uuuuh. Musím si oddechnout pouze před malou chvílí jsem se z této jízdy vzpamatoval. "Apokalypsa" je tříhodinová a hodně dlouhá jízda napříč Mekongem a do hlubiny lidské duše. Hodně dlouhá, ovšem nikoli nudná. Již samý začátek je geniální - záběr na prales na který vrtulníky sypou napalm za zvuků Doorsáckého skvostu The End. Pak tu máme pološíleného kapitána Willarda, kterému schází bojiště, ožralého a pořezaného sklem v jeho hotelovém pokoji. Postupně se dostáváme k pasáži s náletem a surfováním, pak dále podél řeky až nakonec do Kurtzova tábora - skutečného Dantova pekla. Ovšem, je to vůbec tak? Francis Ford Coppola není žádný troškař a dokázal to, že každá scéna z filmu je silná a nezapomenutelná. Ať to byla pasáž s plukovníkem Kilgorem, kterého tak skvostně zahrál Robert Duvall, a jeho nekompromisní helikoptérový nálet za zvuků Wagnerovy Jízdy Valkýr, scéna na lodi, kdy Willard zastřelí umírající vietnamskou dívku, či Kurtzův tábor, vše je geniální. Kromě již zmíněného Duvalla svoji zřejmě životní roli podal Martin Sheen a vynikající byl samozřejmě i Marlon Brando coby plukovník Walter E. Kurtz. Režisér Coppola natočil dílo, které překročilo jakýkoli rámec filmového vyprávění minimálně ve své třídě. (15.09.2007)