Nevesta pre Zandyho

Tento film jsem viděl asi tak před 5 - 6 lety kolem půlnoci na ČT2 či ČT1 a čekal jsem od toho totální propadák, ale již v titulkách, kde jsem narazil na jméno Hackmana jsem zbystřil, neboť u mě vždy platil za super herce. Nezklamal. Ba právě naopak, film mě dostal téměř ve všem, i když byl trochu drsný hlavně pro ženy, ale myslím si že takhle to prostě dříve chodilo. Každopádně film mě dostal a od té doby ho sháním, kde jen mohu. Neboť je to opravdu nádherný film. Film by si zasloužil 4,5 hvězdičky ale to tady nejde , dám ale 5 protože film má zde nedoceněnné ohodnocení. (11.03.2004)

Zandy toho o manželstve veľa nevie. Iba to, čo pochytil od svojich rodičov, a to sa ukáže ako celkom nevyhovujúce pre jeho novú manželku nájdenú cez inzerát. A jej pohnútky k takémuto manželstvu a manželovi sú najskôr celkom nepochopiteľné. Už úvodné zoznámenie je z dnešného pohľadu emancipovanej doby na facku a dovi dopo. Ale takto sa to neriešilo a nakoniec sa ukáže, aký to má všetko význam, a ako sa zo Zandyho môže stať človek hodný syna. Chce to ale trpezlivosť a zápas jeho ženy Hanny o zmenu, zápas väčší ako zápas s medveďom, ktorý nám Zandy predvedie. –––– Slušná, dosud svobodná žena, rodilá Američanka by se ráda provdala na západ. –––– Kde jsou šňůry na prádlo? – Žiju bez kudrlinek. Nikdy tady žádný nebyly. (15.04.2017)

Mnohokrát hraný příběh o tom, jak se sejdou dva naprosto rozdílní lidé a klopotně k sobě hledají cestu, až ji najdou. Filmu velmi pomáhá netypické obsazení hlavních rolí - Hackman a Ullmanová. Malinko mi vadila značná schématičnost obou osobností, nicméně je to moc příjemný film, rozhodně však ne western (06.07.2010)

Skôr by som tento film označkoval ako historický a nie ako western. Kdeže saloony, prestrelky a drsňácke pózy. Iba tvrdosť a beznádej ubíjajúceho života v rozvíjajúcej sa Amerike a dokonale prepracované charaktery. Herecký koncert oboch hereckých legiend, ktoré dávajú do filmu celý svoj bezhraničný um. Nedocená dráma, ktorá by si zaslúžila oveľa väčší záujem verejnosti. (10.04.2017)

Kde je ta mez, nebo kde jsou ty meze, ke kterým může muž klesnout nebo stoupnout, chce-li ještě zůstat mužem, chce-li ještě hýčkat ideály, o kterých se domnívá, že k němu patří? Jo, to kdybychom věděli. Lákadel k jejich opomínání, zanedbávání a pomíjení je mnoho. Manželský život a touha po dětech (synech) je samozřejmě tím nejhybnějším. A tak nakonec záleží na ženě, co s tím udělá, co s tím hodlá udělat, a co je schopna pro to udělat. Pokud je jejím cílem "přestěhovat se do tepla paneláku" a tam oprašovat dekorativní předměty, pak moc šancí nemá. Zandy je člověk citlivý, spíš ješitný než vyloženě hrubý, má svůj "systém" a ten musí být (a nakonec je) zachován (za každou cenu). Když zjistí, že ostatní jeho "vlastnosti" jsou jen balastem, pak je vyhráno. Ale řekněte přece, místo kude táhne dobytek, není vhodné pro zelinářskou zahradu... "Zandyho problém", pardon "Zandyho nevěsta" rozhodně není zábavnou povídačkou ze západu, je to problém každého muže/ každé ženy; dříve vždy, teď často, možná občas, v budoucnu asi už ne - už dnes to řeší EU svými omezeními, příkazy a zákazy. Pozn.: Včera jsem byl ve městě a chtěl jsem si někde sednout, dát si panáka a vykouřit si doutník. To se mi za celé odpoledne nepodařilo. Připadal jsem si jako idiot. Jak by si připadal Zandy, jak by to řešil? (05.01.2017)