Reklama

Reklama

Zankoku idžó gjakutai monogatari: Genroku onna keizu

  • Japonsko Zankoku ijô gyakutai monogatari: Genroku onna keizu (viac)
Trailer
Dráma / Horor / Erotický / Poviedkový
Japonsko, 1969, 89 min

Videá (1)

Trailer

Recenzie (5)

kaylin 

všetky recenzie používateľa

Japonský snímek „Zankoku ijô gyakutai monogatari: Genroku onna keizu“ není pro každého, ale pokud mu divák dá šanci, je schopný si v něm najít něco, co ho zaujme. A není to jen krásná nahota, která je spojována s násilím, není to jen úchylnost, ale v určitých chvílích je to i obrazová krása, která vás dovede zasáhnout. Natření jedné ženy na zlato je jedním z úchvatných momentů. ()

corpsy 

všetky recenzie používateľa

Tak v prvom rade to nieje taký bizár a ani brutál, ako sa píše ( a to aj na rok tvorby filmu ). Je to len širokoúhly pokus o torture porn, bez ktovie akého torture a a ktovie akého porn. Midnight exploitation, ktorý za podobnými snímkami rozhodne zaostáva. Má to ale určité zastúpenie, v podobnom žánri. ()

Reklama

Flipnic 

všetky recenzie používateľa

Další z šílených exploitačních ujetostí Terua Ishiiho, který koncem 60. let tvořil naprosto nadčasové brutálnosti a ujetosti odvážné tak, že Evropa a USA zejména před ním musely podle mě držet dveře na petlici hodně intenzivně. Protože co tento chlap vymýšlel a natáčel už od 60. let, to se nedá absolutně představit, pokud to nevidíte. Mordy, vraždy, mučení, nahota, sex, úchylky, prostě všechno možné ... Později vyšlo na západě v podobě tzv. "TOKUGAWA TRILOGY", ale Ishii natočil těchto svých tzv. "JOY OF TORTURE" "vylomenin" mnohem víc, jenom se nikdy nedostaly na západ... Tenhle snímek má běžný název "Orgies of Edo" a na rozdíl od ostatní většiny je v něm potlačeno zobrazování násilí a gore, ale o to víc je zde sexu, nahoty (na rok 1969 skutečně neuvěřitelné!!!!!! - konkrétně myslím tento snímek) a úchylek. Celý film je docela bizardně zabarvený do psychedelična, aby povyprávěl opět tři příběhy o tom, jak se dá pomocí sexu manipulovat s lidmi ... a nakonec vyústil v krvavé orgie ULTRA OVER THE TOP, které jsou stejné jako o mnoho desítek let mladší finále filmu À l'intérieur /Inside (2007). Kdo viděl Inside, jasně ví, o jakou scénu jde, akorát tady se ještě o děcko honí po paláci a přetahují ... Zpracování této gore-šílenosti je sice na jednu stranu již docela úsměvné (tím myslím techniku), ale na druhou stranu pokud si člověk uvědomí ten samotný akt a to, co nám tady tvůrci už v roce 1969 předkládají, vede nás to skutečně k myšlence, jestli nejsou Japonci jako celý národ banda totálně ujetých úchyláků a sadistů ... Nemyslím to nijak rasisticky ani konkrétně hanlivě na tento národ, ale opravdu někdy se říká "co je moc, to je moc ..." a něco by se říkat nemělo a něco by se nemělo ukazovat. Teruo Ishii nám však s naprostým klidem předvádí, že byl ochoten zajít kamkoliv a natočit cokoliv a to ještě tak, jako by natáčel piknik spokojené rodinky na louce ... Skutečně HLAVA NEBERE!!! Na druhou stranu tento díl je spíš plný nahoty, příběhy jsou slabší a celkově to na mne působilo dost "uměle". ()

stub 

všetky recenzie používateľa

Berte to tak, že *** (a to dokonce silné) jsou ode mě v tomto případě velmi dobrým hodnocením - podobné exploatační kousky sice ze "studijních" důvodů občas sleduji, jejich smysl mi však obvykle zůstává utajen. V případě tohoto povídkového tria jsem byl velmi mile překvapen propracovaností děje a existencí point (což není v žánru vůbec samozřejmostí), zejména první povídka je z psychologického hlediska výtečná (a až na pár formalit i bez problémů uvěřitelná). Druhá část se zabývá úchylkami, traumaty, dominancí a submisivitou (a je o trochu slabší), třetí je sice "nejrozjetější", zároveň však poměrně prázdná a snad jejím jediným tématem je sadismus jako takový (vyústění je sice působivé, ale samo o sobě celkem nicneříkající). Vzhledem k tomu, že dnešní divák je otrlý sledováním všelijakých nechutností na webu (různé "vivisekce v přímém přenosu" apod.), neměl by být problém toto dílko vydýchat - což stojí za pokus, protože narozdíl od mnoha jiných své kategorie obsahuje zamyšlení a sdělení a pouze mizivé procento samoúčelných scén (v rámci žánru téměř zázrak, stejně jako to, že někteří herci opravdu hrají). Po formální a technické stránce velmi dobré, míněno pochopitelně v kontextu doby.. ()

Reklama

Reklama