Já Baryk

Místy v animaci zajímavé posuny proti knižní předloze (resp. čtenému textu). Poslouchat Nepila a sledovat Borna je každopádně moc fajn, navíc je to poučné a našimi dětmi milované, takže není moc co řešit ;o) 75% (22.11.2021)

Tento večerníček vlastně stačí poslouchat. Nepilův přednes čehokoli je fenomén a bohužel v tomto případě je Nepilův podíl (přednes i text) to jediné, co celek zachraňuje. Bornovy obrázky působí pouze rutinně, i když špatné nejsou. Jako vizuální filmové dílo je Já Baryk odfláknutá záležitost, které ani ten Born příliš nesvědčí. Až na některé nezapomenutelné výjevy, jako je kreace Řehoře XIII. Co ale sráží Já Baryka nejvíce, je hudba. Odporný kolovrátek ze syntetických kláves. Nechce se věřit, že autorem je génius Maxipsa Fíka a Ajeťáků. Bhužel však Skoumal nejednou prokázal (ostatně i novými řadami těch Ajeťáků), že masivní úpadek jistých segmentů české televizní tvorby v průběhu 90. let se týká i jeho. (30.05.2017)

I kdyby mi František Nepil četl vývoj kurzů na pražské burze, přesto by to byl fascinující zážitek. Co potom, když s grácií sobě vlastní vypráví příběhy jednoho neobyčejného psa. (08.01.2008)

Na Barykovi jsem vyrůstal, ale tehdy jsem ještě nedokázal ocenit ty poznámky. "Nevím, jestli bažanty Jan Lucemburský vyválčil nebo Karel IV. vyženil, protože oba celou tu dobu nedělali nic jiného..." (18.05.2006)

Seriál lze hodnotit kladně především v poučení, které každým dílem dává. Děti se něco dozví a to i o strašných událostech, jako je nesmyslné zabíjení při honech a podobně. Docela laskavou formou Baryk podává, proč k tomuto zabíjení dochází. I animace se mi líbily. Jsou jednoduché a v jednoduchosti je krása. Vždyť je to pro děti, tak proč vymýšlet nějaké složitosti. Ale hlas vypravěče zkrátka není můj šálek kávy. A seriál neměl trochu humornějšího ducha. Nejspíš proto jsem o něm dosud neslyšel a mezi Večerníčky nikdy nepatřil k nejoblíbenějším. (07.05.2020)