Tokijští kmotři

Satoši Kon je nadějným nástupcem Mijazakiho a Takahaty. Stejně jako oni si počíná jako by anime byl docela obyčejný (hraný) film a nesnaží se s ním nakládat jako se zvláštním subžánrem. A jak je vidno, daří se mu. Stejně jako Mijazaki dokáže oslovit i euroamerické publikum. Tokyo Godfathers jsou tradičním vánočním příběhem plným čekaně nečekaných náhod a šťastných řešení neřešitelných situací. Rozehranou situací bezdomovců, jejichž život je náhle doprovázen sérií lehce zázračných událostí - připomíná Gilliemova Krále Rybáře. Tokijští kmotři se odehrávají jako symbolická paralela k vánočnímu příběhu narození Ježíše Krista. Trojice bezdomovců jako poněkud parodická verze tří králů nachází malé dítě a následně pak hledá a po mnohých ztřeštěných dobrodružstvích skutečně nachází jeho rodiče. Při tom odkrývají a řeší i své životní poměry a události, díky nimž se ocitli na ulici. Dítě jako šťastný amulet je provází zázračnou vánoční nocí, aby jim nakonec poskytlo možnost návratu do "života" a pocitu vlastní hodnoty. I zde stejně jako v předchozích Konových filmech najdeme několik fantazijních scén odehrávajících se jen v představách či ve vzpomínkách hlavních hrdinů. Oproti jim je však tento film mnohem ucelenější, pochopitelnější a „normálnější“. Mezi vánočními příběhy však rozhodně vyniká svým bláznivým kouzlem blízkým právě Gilliemově poetické linii tvorby. Tím je mi toto dílko osobně velmi blízké a sympatické. (07.06.2004)

Film: Zvláštní japonské anime, odehrávající se v současném Tokiu o vánocích. Bezdomovec, transvestita a mladá dívka najdou na smetišti malé novorozeně. Nejenže se o ně začnou starat navzdory tvrdému životu tokijských bezdomovců a odpadlíků společnosti, ale také pátrají po rodičích. Dojemný příběh, možná až příliš spoléhající na dojetí diváků díky uvedené kombinaci. Také je docela legrace, když Japonci zpívají Tichá noc a klanějí se Ježíšku. DVD: Trailer na tento a 7 jiných filmů bez jakýchkoliv titulků, anglické menu. (06.06.2022)

Režisér Satoshi Kon znovu ukázal co umí. Po vytečném Perfect Blue a skvělé Millennium Actress jsem měl možnost vidět další jeho počin. Film vypráví o trojici bezdomovců, jejichž život se o jedné vánoční noci změní, když u popelnic naleznou opuštěné dítě. Rozhodnou se ho uchránit od života v dětských domovech a vydají se pátrat po jeho rodičích a zjistit, proč vlastně díte odložili. Vánoce jsou plné zázraků a naši hrdinové ze v zasněženém Tokyu plném podivných existencí dostávají z jedné neuveřitelné situace do druhé. Velice lidský a překrásně smutnoveselý film o potřebě rodiny. (24.04.2004)

V niektorých filmoch mi tento štýl grafiky už jednoducho až tak nesadne. Čo sa týka filmu, po prvej polhodinke som čakal v závere oveľa viac emotívnej stránky aj premyslenosti. Príbeh sedel, bol milý, rozumný a poučný, no samotné spracovanie dosť fádne. Našťastie to nebolo až také dlhé. 60%. (13.06.2006)

Trochu přeexponované ... na můj vkus. Neboť základy zápletky jsou záškodnicky (a soustavně) podkopávány nadměrně afektovanou prezentací. Alespoň ve mně její manýry vzbuzovaly lehkou nevoli, se kterou jsem bojovala prakticky po celou stopáž ... a jak se ve finále ukázalo - marně. I proto mě postupně začaly unavovat zvraty, které stavěly jednotlivé události do jiného světla - a ze všeho nejvíc jsem si přála, aby útrapy všech zúčastněných konečně dospěly k nějakému konci ... pokud možno zdárnému. Celkové rozčarování tak částečně přebilo sílu dějové linie - což určitě není výsledek, který by si "Tokijští kmotři" přáli. (11.11.2013)