Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film sleduje sedmnáctiletého Williho, který v žádné práci nevydrží, permanentně se dostává do křížku s policií a potlouká se po ulicích Hamburku. Na jedné straně neví, co by vlastně chtěl, zato současně moc dobře ví, že nechce dělat to, co mu jiní říkají. Jeho frenetický útěk před autoritami i sebou samým ho vede od marasmu a špíny ulic přes podniky trendy společnosti až do honosného sídla rezidenční čtvrti Blankenese a ve zběsilé spirále znovu sem a tam. Během své impulzivní odysey potkává nejrůznější figury, které zastupují možné životní dráhy, jimiž by se mohl vydat, také s sebou však nesou dusivé společenské škatulky. (Letní filmová škola)

(viac)

Recenzie (2)

JFL 

všetky recenzie používateľa

Scénář o bezcílnosti ztracené mládeže a odvrácené straně západoněmecké společnosti, vytvořil Roland Klick na základě vlastní zkušenosti, když na několik let ve svém bytě nabídl přístřeší mladíkovi z ulice. Film sleduje sedmnáctiletého Williho, který v žádné práci nevydrží, permanentně se dostává do křížku s policí a potlouká se po ulicích Hamburku. Na jedné straně neví, co by vlastně chtěl, ale současně moc dobře ví, že nechce dělat to, co mu jiní říkají. Jeho frenetický útěk před autoritami i sebou samým ho vede od marasmu a špíny ulic přes podniky trendy společnosti až do honosného sídla rezidenční čtvrti Blankenese a ve zběsilé spirále znovu sem a tam. Během své impulsivní odysey potkává nejrůznější figury, které zastupují možné životní dráhy, jimiž by se mohl vydat, ale také s sebou nesou napasování do určité společenské škatulky. Supermarket ukazuje v nejryzejší podobě klíčové principy režisérova stylu. Klick jednak pro své postavy hledá ideální aktéry, kteří jsou jejich obrazem, ale současně do figur zapracovává pečlivě odpozorovaná gesta a osobnostní projevy představitelů. Takže ti namísto toho, aby se pokoušeli zahrát nějakou figuru, ji přímo zosobňují. Také nechává herce přirozeně vplout do scény, kterou má do nejmenšího detailu promyšlenou, a až v ideálním momentě dá pokyn k záznamu. Díky této metodě jeho filmy sálají nespoutanou energií a až dokumentární autenticitou. Režisér dle vlastních slov snímek koncipoval jako jeden dlouhý útěk, takže také potřeboval kameramana, který s hrdinou dokáže udržet krok. Toho našel ve fototechnickém expertovi Jostu Vacanovi, který pro natáčení vytvořil vlastní gyroskopický systém pro plynulé záběry kamery v pohybu. Vacano dále své mistrovství potvrdil při práci na Ponorce (Das Boot, 1981) Wolfganga Petersena i během letité spolupráce s Paulem Verhoevenem na jeho klíčových nizozemských, ale i hollywoodských projektech. [psáno pro LFŠ 2018] ()

klukluka 

všetky recenzie používateľa

Autentická analogie totálního sešupu mladého delikventa Willyho. Od drobných krádeží se postupně propracoval, resp. byl zákony života na ulici dotlačen až k loupeži a vraždám. Divák se přesně nedozví, v jakých vyrůstal poměrech, mladík ale postrádá znalosti základních společenských obyčejů a pravidel. Z toho lze vyvodit, že je do značné míry obětí špatné výchovy. Od katastrofy ho neuchrání ani dobrá vůle náhodného přítele z vyšších společenských vrstev a dokonce ani láska. ()

Reklama

Galéria (5)

Zaujímavosti (3)

  • Scénář o bezcílnosti ztracené mládeže a odvrácené straně západoněmecké společnosti vytvořil Roland Klick na základě vlastní zkušenosti poté, co na několik let nabídl ve svém bytě přístřeší mladíkovi z ulice. (Zdroj: Letní filmová škola)
  • Klick dle vlastních slov Supermarket koncipoval jako jeden dlouhý útěk, potřeboval tedy kameramana, který s hrdinou dokáže udržet krok. Toho našel ve fototechnickém expertovi Jostu Vacanovi, který pro natáčení vytvořil vlastní gyroskopický systém pro plynulé záběry kamery v pohybu. Vacano své mistrovství dále potvrdil při práci na Ponorce (1981) Wolfganga Petersena i během letité spolupráce s Paulem Verhoevenem na jeho klíčových nizozemských i hollywoodských projektech. (Zdroj: Letní filmová škola)
  • Supermarket ukazuje v nejryzejší podobě klíčové principy Klickova stylu. Filmař pro své postavy hledá ideální aktéry, kteří jsou jejich obrazem, současně do figur zapracovává pečlivě odpozorovaná gesta a osobnostní projevy jejich představitelů. Ti tak nějakou figuru přímo zosobňují, namísto toho, aby se ji pokoušeli zahrát. Režisér nechává herce přirozeně vplout do scény, kterou má do nejmenšího detailu promyšlenou, a až v ideálním momentě dá pokyn k záznamu. Díky této metodě jeho filmy sálají nespoutanou energií a až dokumentární autenticitou. (Zdroj: Letní filmová škola)

Reklama

Reklama