Bílé období sucha

Slabý, povrchní a nesugestivní film o silném tématu (utlačování lidí na základě rasy) - zde konkrétně v rámci apartheidu, což byla politika rasové segregace zejména v kontextu bývalého uspořádání na jihu Afriky. Řekl bych však, že téma bylo lépe zpracováno jinde. Bavila mě jen ta 15min soudní pasáž s Marlonem Brandem. (13.06.2023)

Neprávem opomíjený film nabytý od začátku do konce silnými emocemi. Tehdy velmi aktuální téma rasismu (zde v Jižní Africe) je v podstatě aktuální i dnes. Donalda Sutherlanda moc nemusím, ale tady se skutečně vydal a jeho postava mi byla velmi sympatická. Černošští herci jsou všichni dost sympatičtí a to, co musí snášet od bílých utlačovatelů je dost drsné. Na druhou stranu mi tu ale chyběla "v rámci politické korektnosti" nějaká záporná černá postava. (26.09.2013)

Málo známy snímok, pritom si tam dve krátke epizódky zahral aj velikán Marlon Brando v úlohe právnika so svedomím. Na druhú stranu, aj keď ide o veľmi silný príbeh plný nespravodlivosti a krutého mučenia na základe Apartheidu v Južnej Afrike, mohol byť po emotívnej stránke predaný lepšie. Na dôvažok sa mi tu veľa vecí zdalo tendenčných, jednostranných, prípadne málo rozvinutých. Tiež to chcelo troška lepšiu réžiu, našťastie D. Sutherland svojou charizmou a hereckým vystupovaním mnohé zachránil, na nadpriemer to stačí. 70/100 (30.04.2016)

Ohledně tohoto tématu mne daleko víc oslovil novější DISTRICT 9 - občas jsem se při tomto filmu chytla, že si představuji, jaké by to bylo, kdyby se hlavní záporák Stolz ráno probudil s tmavou pokožkou..... ale tohle je opravdu klasický film s sice dobrými hereckými výkony a nakonec bohužel ani s žádným překvapením - že si to postava D. Sutherlanda odskáče, bylo nasnadě.... (07.06.2010)

Po násilném přesídení černochů do jihozápadních černošských čtvrtí, vzniklo v roce 1963 Soweto; popisované události jsou z roku 1976... Film je jasný, přehledný, nikde žádná skulina, žádná pochybnost. Pokud ovšem události proběhly tak, jak je film ukazuje. Nebyli jsme přitom, nevíme. A do jaké míry se můžeme spolehnout na současnou žurnalistiku? V tomto případě se zřejmě vysokou. Střelba do dětí, mučení a zabíjení dětí je bestialitou prvního stupně. Obhajoba Captaina Stolze a celého podpůrného aparátu formou "co kdyby" (kdyby černí převzali moc, dočkali by se bílí ještě větších násilností) se de facto nepotvrdila, ani se neprokázalo, že bez bílých by nebylo Jižní Afriky (Susan du Toit)... Dražší než vytěžené diamanty je bez pochyb zulská Isicathamiya, zpěv bez tradičního doprovodu bicích nástrojů: to proto, aby si unavení důlní dělníci mohli mezi směnami řádně odpočinout. Joseph Shabalala a Ladysmith Black Mambazo to ve filmu dokazují stejně jasně, jako na albu s Paulem Simonem (Graceland)... Dnes (několik dnů po napsání komentáře): Film mě značně znejistěl, něco jako "deja vu". Před chvílí, při trhání jahod, mi to došlo: Jedna z možností realizace Zamjatinovy novely "My". (29.06.2020)