Milý Frankie

Jsou miliardy človíčků na světě a miliardy rozličných životních příběhů. A tento příběh je zajímavý i velmi příjemně natočený. Není to zrovínka nejlepší způsob, jak by se rozumná máma měla ke svému postiženému synovi chovat, ale v tomto případě to nakonec přineslo své ovoce. Mohlo to ale dopadnout také zcela jinak. Tak, jak by si to milující máma nikdy nepřála. Mohla by syna v dobré víře pomoci nakonec ztratit. A takové rozdělení matky od syna se pak velmi těžce nese a napravuje. Podívejte se na jeden příběh z milionů jemu podobných, vychutnejte si ho a vemte si z něj něco i pro sebe. (29.11.2008)

Toto je taký typ filmu, ku ktorému zabludim skutočne len výnimočne. Príbehy zo života obyčajných ľudí s vyhliadkou na rodinnú tragédiu(ako to už tak býva) ma ničím nelakaju, a tento nebol výnimkou. Nakoniec som dostal stravitelnu filmovú jednohubku bez prehnaneho moralizovania a slušným herectvom, aj keď za týždeň už budem vedieť, že som film videl len podľa svojho komentára. Nakoniec mi nedá nespomenúť koniec filmu, pri ktorom som si myslel, že televízia proste odsekla posledných 20 minút. Z filmového rozuzlenia sa skáče rovno na titulky a na záver niekto celkom zabudol. (29.10.2013)

Jeden z dalších citlivě natočených "malých" dramat, tentokrát o skoro desetiletém chlapci, který je neslyšící, ale to není jeho handicap...Jeho handicapem je skutečnost, že vyrůstá bez otce, alespoň bez jeho fyzické přítomnosti. Fyzické, protože mu pravidelně od něj docházejí dopisy s názvem - Dear Frankie...A pak se věci změní. A nakonec se ukáže (a to není novinka a ztvárnění nebylo nijak bombastické, aby se mi rozbušilo srdce), že chlapec je možná citlivější a vnímavější, než by se mohlo zdát. Ale jinak bylo hrozně hezké dívat se na to, kolik lidí vlastně měl kolem sebe a co všechno pro něj dělali - je to takový antidepresivní film, řekla bych. (11.04.2010)

Smutný a zároveň lidský a skutečný příběh o hluchoněmým chlapci, který se společně s maminkou a babičkou neustále stěhuje, a jemuž maminka píše dopisy místo násilnického otce. Musím říct, že jsem několikrát měla slzy na krajíčku (například loučení nebo taneční zábava). Mile mě překvapil Gerard Butler, kterého mám zafixovanýho jako Leonidase. (19.07.2009)

Citlivý a pomerne jednoduchý námet smú byť zárukou oddychu, no i mnohokrát dokáže predčiť svoje očakávania . Značne bolo cítiť, že tento film bol plánovaný ako krátkometrážny. Pripadalo mi to mnohokrát zbytočne naťahované a stávalo sa, že herecké výkony boli viac umelé, ako mali byť. Dával som si na to pozor, pretože zasadená zápletka potrebovala istú mieru "strohosti" , no tu sa to vymklo z rúk. Ako film na oddychový večer keď človek nemá v potrebe opúšťať svoju chvíľku depresie a chce si dožičiť istú dávku nostalgie je to fajn, no nepovedal som si, že by som si to dal ešte raz. (24.03.2013)